Za masox z tygrů dostal preparátor tři roky, Berousek podmínku

  17:24
„Zničili jste mi a mé rodině život,“ emotivně hřímal v soudní síni chovatel šelem Ludvík Berousek. Vyslechl rozsudek, že je vinen v kauze zabíjení tygrů a obchodování s jejich těly. Do vězení však na rozdíl od preparátora nepůjde, dostal dvouletou podmínku se zkušební dobou čtyři roky.

Ludvík Berousek u soudu v České Lípě (21. ledna 2019) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Stejně jako Berousek dopadl odběratel tygřích produktů, Vietnamec Xuan Vu Le.

Preparátor tygrů a podle obžaloby též hlava celé organizované skupiny Miloš Hrozínek odešel od českolipského soudu s nepodmíněným trestem tří let ve věznici s ostrahou.

Státní zástupce pro obžalované navrhoval vyhoštění, podmíněný trest a vězení. Obhajoba žádala zproštění, případně posouzení případu v přestupkovém řízení. Za neoprávněné nakládání s chráněnými zvířaty hrozilo všem třem obžalovaným až pět let vězení.

Soudkyně: Vina je jednoznačná

„Dokazování bylo velmi precizní. Měli jsme k dispozici odposlechy, obžalovaní byli sledováni, měli jsme též různé obrazové materiály a záznamy. Vina tedy byla jednoznačně prokázána,“ konstatovala soudkyně Lucie Homolková.

Fotogalerie

„Usmrtili tygry a přechovávali, zpracovali a nabízeli části jejich těl. Jednalo se o organizovanou skupinu, kde měl každý své úkoly,” shrnul činy trojice státní zástupce Michael Dostál. 

Všichni odsouzení si ponechali lhůtu pro podání odvolání, rozsudek tedy není pravomocný. Berousek se dál odmítl s médii bavit.  

Před soudem se hájil tím, že uhynulá zvířata dával Hrozínkovi k preparaci, pokud se dala kůže zachránit

Vše bylo podle něj legální. Hrozínek mu prý měl jen uschovat kůži a maso mělo sloužit jako krmení pro ryby či slepice. Porušení zákona odmítli i Hrozínek a Vietnamec.

Vařili masox z tygrů

Podle obžaloby Ludvík Berousek mrtvé tygry ze svého zooparku předával preparátorovi Miloši Hrozínkovi. Ten z nich vařil masox a další produkty žádané na asijských trzích. Hotové produkty zpracované z tygřích těl následně v pražské tržnici Sapa prodával Xuan Vu Le. V případu se posuzovaly tři úhyny tygrů z loňska.

Policisté při domovní prohlídce u Hrozínka ve Zbynech u Doks zajistili nejen kůže, ale i tygří drápy a další části včetně masoxu a tygřího vína. Našli také sadu varných nádob a forem.

Jeden z tygrů byl zastřelen dvěma kulkami do krku a pod paží přední tlapy. „Tygr byl zdravý, žádné onemocnění nebo poranění na něm nebylo zjištěno,” uvedl státní zástupce v závěrečné řeči. Druhý tygr podle něj zemřel na vyhladovění. 

Za tygří produkty inkasoval 800 tisíc ročně

Ludvík Berousek dříve uvedl, že zvíře mělo nemocné ledviny, další tygr byl podle něj zastřelen, protože byl agresivní a napadal jiné tygry. Obžalovaní se pak snažili přesvědčit soud o tom, že mezi sebou nijak nespolupracovali a netvořili žádnou skupinu.

„Můj klient nepopírá, že předal kadáver tygra preparátorovi Hrozínkovi za účelem preparace. On mu jej neprodal, dal mu je za účelem preparace. Předpokládal, že s kadáverem naloží podle svých nejlepších vědomostí. Mám zato, že nebylo prokázáno, že by se pan Berousek dopustil trestného činu. Rozhodně nebyl členem organizované skupiny,” poznamenal Berouskův advokát Petr Šťastný.

Soud tomu však nevěřil. Podle obžaloby Hrozínek Berouskovi platil za mrtvoly tygrů, Berousek ho naopak instruoval, jak má kadávery převážet a co má tvrdit, pokud ho někdo zastaví.

U soudu též zaznělo, že Hrozínek si tímto způsobem ročně vydělal 700 až 800 tisíc korun. „Věděli, že svým konáním porušují české zákony,“ zdůraznila soudkyně Lucie Homolková.

Vycpaná puma

Policie v současnosti vyšetřuje i další organizované skupiny, které se zapletly do obchodování s chráněnými druhy zvířat a produkty z nich. Minulý měsíc policie zabavila několik vycpaných zvířat v jabloneckém klubu Chronos. Majitel k nim neměl patřičné doklady. 

Mezi vycpaninami, které sloužily mimo jiné jako výzdoba klubu, byla i puma americká a další zvířata, která jsou na seznamu CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). ¨

Zisky, které organizátorům tygřích jatek plynou, nejsou malé. Třeba jeden tygří špičák stojí na černém trhu pět set dolarů, celá kostra 18 tisíc dolarů. Gram masoxu z vyvařených tygřích kostí je pak k sehnání od sedmdesáti do tří set dolarů.