Za zaměstnání Vesecké navrhl žalobce pro Vitáskovou tři a půl roku vězení

  17:42
Tři a půl roku ve věznici s ostrahou navrhl jihlavský státní zástupce Kamil Špelda jako trest bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové. Podle jeho přesvědčení na podzim 2014 účelově zaměstnala někdejší nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou jako místopředsedkyni úřadu.

Alena Vitásková u okresního soudu v Jihlavě v srpnu 2018. Listopadového stání se nezúčastnila. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Vitásková zaměstnala Veseckou podle obžaloby i přesto, že neměla potřebnou kvalifikaci, kterou požadoval energetický zákon.

Naopak obhajoba trvá na tom, že k žádnému trestnému činu nedošlo a požaduje zproštění. Rozsudek vynese soudce Zdeněk Chalupa příští týden.

Podle obžaloby bývalá státní zástupkyně nesplňovala podmínku sedmileté praxe v oboru energetiky a z toho tří let ve vedoucí funkci.

Úřadu tak měla vzniknout škoda přesahující částku jednoho milionu korun. Jde o mzdu včetně odvodů, kterou Vesecká za svou sedmiměsíční práci pro ERÚ na pozici místopředsedkyně inkasovala. Dalších 788 tisíc pak získala na odměnách k platu. Vesecká jako místopředsedkyně ERÚ zodpovídala za právní sekci úřadu.

„Praxi jsem dokládala předloženými dokumenty. Ve svém životopisu jsem uvedla i to, že po dobu výkonu své praxe jsem řešila agendu týkající se subjektů souvisejících s energetickým zákonem,“ pronesla před soudem sama Vesecká.

Zároveň vyjmenovala několik kauz, které v pozici nejvyšší žalobkyně zpracovávala. Mluvila například o tom, že řešila věc týkající se managementu společnosti ČEZ, nebo kauzy, které se zabývaly chováním pracovníků ČEZ ke klientům. Zmínila také jednání s majiteli a provozovateli solárních elektráren.

„Ani já nemám praxi v lékařství, i když řeším lékařské kauzy“

Podle jihlavského žalobce Špeldy však toto neobstojí a zmíněné případy nepovažuje za praxi v oboru energetiky.

„Sám jsem státní zástupce. Dokonce působím v Jihlavě, kde sídlí Energetický regulační úřad, což se projevuje v tom, že těch případů souvisejících s energetikou je zde víc než jinde v republice. Ale necítím, že mám praxi v oboru energetiky. Nemůžu tvrdit ani to, že mám praxi v oboru lékařství nebo daňového poradenství. Všechny tyto oblasti se v průběhu trestního řízení objevují a to dokonce častěji než energetika,“ pronesl Špelda ve své závěrečné řeči.

Podle něj mluví nařízení zákona naprosto jasně a jsou striktně daná. Proto podle jeho názoru byla mzda, kterou Vesecká pobírala, vyplacená neoprávněně. Vitáskové pak navrhl trest 42 měsíců nepodmíněně ve věznici s ostrahou.

„Jedinou polehčující okolností je dosavadní beztrestnost. Nemáme zde ale doznání, snahu o náhradu škody, prostě žádné skutečnosti, které by svědčily ve prospěch obžalované,“ odůvodňoval výši navrhovaného trestu Špelda.

Vitásková hledala do vedení zkušeného právníka už delší dobu

Sama Vitásková, která se listopadového jednání soudu nezúčastnila, už od počátku trvá na své nevině. Na úřadu funkce, do níž Vesecká nastoupila, existovala do roku 2012. S nástupem někdejší nejvyšší státní žalobkyně byla pouze obnovena.

Fotogalerie

Veseckou prý oslovila v situaci, kdy se úřad začal potýkat s narůstající agendou správních a trestních řízení. Do vedení právní sekce ERÚ proto hledala zkušeného právníka a k oslovení Vesecké přistoupila až po několika měsících hledání, při nichž oslovila například i soudcovskou unii nebo unii státních zástupců.

„Na ERÚ nebyl žádný právník, který by tuto sekci mohl vést,“ uvedla před soudem už v létě.

Neutěšenou personální situaci i dřívější existenci pozice místopředsedy pro právní sekci během líčení potvrdili i další pracovníci úřadu, kteří před soudem svědčili.

Prezident ji neodvolal, ale dal jí vyznamenání, zdůraznil obhájce

„Paní inženýrka Vitásková jednala podle svého nejlepšího svědomí a to v zájmu úřadu. Její motivací bylo zajistit řádné fungování Energetického regulačního úřadu. A činila tak na základě jí dostupných informací, v situaci, která vyžadovala urgentní řešení,“ pronesl Tomáš Gřivna, advokát Vitáskové.

Zároveň poukázal na to, že i poslední osoba, která před Vitáskovou zastávala dotyčnou funkci, měla také „pouze“ právnické vzdělání.

I kdyby soud dospěl k tomu, že neměla být Vitásková do funkce jmenována, nejde podle Gřivny o trestní čin.

„Trestní právo by mělo být až krajním řešením. Energetický zákon předpokládá při pochybení předsedy ERÚ s možností jeho odvolání. Takovou možnost měl prezident republiky. Ten inženýrku Vitáskovou neodvolal, i když měl veškeré informace o řízení. Naopak její činnost proti takzvaným solárním baronům ocenil státním vyznamenáním,“ doplnil Gřivna, jenž navrhl svou klientku zprostit obžaloby.

Soudce Zdeněk Chalupa si vzal před vynesením rozsudku týden na rozmyšlenou. Verdikt by měl zaznít 21. listopadu.

Alena Vitásková u jihlavského okresního soudu v létě 2018: