Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soud zamítl žalobu kvůli křečkovi, dálnici D49 brzdí ještě rak a čmelák

  9:50
Soud po více než roce zamítl žalobu aktivistů ohledně křečka polního, který údajně žije v trase dálnice D49 z Hulína do Fryštáku. Cesta se ale ještě stavět nezačne, u soudu je další žaloba kvůli jiným chráněným živočichům.

Plánovaná trasa úseku dálnice D49 mezi Hulínem a Fryštákem. | foto: ŘSD

Kvůli malému chráněnému hlodavci stojí příprava dálnice D49 z Hulína do Fryštáku už asi tři roky. Na výskyt křečka polního v trase důležité cesty totiž opakovaně upozorňují ekologičtí aktivisté ze spolku Egeria (viz též Plán silničářů: nejdřív přestěhovat křečka, pak stavět silnici R49).

Loni v březnu podali aktivisté žalobu a na jejím základě brněnský krajský soud přípravu dálnice zastavil. Teď po více než roce konečně v neveřejném jednání rozhodl a žalobu zamítl.

„Soud vydal zamítavé rozhodnutí. Právní moci nabude, jakmile bude doručeno zúčastněným stranám. Odůvodnění zatím není vyhotovené,“ řekla mluvčí brněnského krajského soudu Eva Sigmundová.

Silničáři měli výjimku od ministerstva životního prostředí týkající se toho, že mohou začít stavět v území, kde žije chráněný křeček. Jenže žaloba Egerie je zpomalila.

Čunek o průtazích: Je to vada demokracie

Proti zamítnutí žaloby sice aktivisté ještě mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ta ale nebude mít odkladný účinek.

„Ještě to však bohužel neznamená, že můžeme mít stavební povolení,“ reagoval na rozhodnutí soudu šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.

„Měl bych být rád, že to tak dopadlo, ale rád nejsem, protože celou situaci vnímám jako naprostou vadu demokracie. Někdo tady pod nesmyslnými důvody na mnoho měsíců či let zastavil dálnici,“ doplnil hejtman Jiří Čunek.

Oba nejsou spokojení ani s tím, že soudu trvalo rozhodnutí déle než rok. „To bylo přespříliš,“ je přesvědčený Chudárek.

Čunek si zase myslí, že soud neměl žalobě přiznat odkladný účinek. „Tím zkomplikoval život řidičům a dálnici prodražil. Zlín má neskutečné problémy s dopravou, která může být díky D49 zčásti odkloněna,“ sdělil Čunek.

Podle soudu byl postup v pořádku. „Standardní lhůta pro vyřízení věci je jeden a půl až dva roky,“ reagovala Sigmundová.

Jenže například olomoucká pobočka ostravského krajského soudu v podobném případu, který se týkal výskytu chráněných živočichů v trase pokračování dálnice D1 u Přerova, rozhodl do 90 dní.

O dalších chráněných tvorech rozhodne soud v červnu

Nejpodstatnější je, že silničáři u soudu vyhráli zatím jen první soudní bitvu.

V tomto úseku dálnice je čeká ještě jedna. Egeria loni v červnu podala žalobu kvůli jiným chráněným tvorům, například rakovi či čmelákovi. Dokud o ní soud nerozhodne, příprava 18 kilometrů dlouhé dálnice za devět miliard korun bude dál stát.

„O této žalobě by měl soud rozhodnout v červnu,“ naznačila Sigmundová.

Odmítla přitom, že by první verdikt o křečkovi byl precedentní a v dalším šlo jenom o formalitu. „Rozhodnutí nelze předjímat. Jsou tam jiné skutečnosti a jiné námitky,“ dodala Sigmundová.

„K tomu, abychom mohli mít stavební povolení, musejí být všechny výjimky k zásahu do území chráněných živočichů pravomocné,“ uvědomuje si Chudárek.

Hlavní postavou spolku Egeria je Miroslav Mach, který s MF DNES nekomunikuje. Proti dálnici D49, jež má být součástí evropské dálniční sítě, brojil rovněž u Evropské komise. „Do málo narušené a dosud čisté krajiny zbytečně zatahuje tranzitní dopravu,“ stojí ve stížnosti Egerie (viz též Aktivista žene spor o dálnici D49 do Bruselu. Je zbytečná, stěžuje si).

Spolek Egeria podal loni v červenci obdobnou žalobu kvůli výskytu chráněných živočichů v trase jiného úseku dálnice D49 – z Fryštáku do Slušovic. Podle Sigmundové není ještě zřejmé, kdy o ní soud rozhodne. Silničáře ale tady čas tolik netlačí, protože ještě nemají pro tento úsek vydané územní rozhodnutí.

Aby k takovým zpožděním z důvodu podaných námitek od aktivistů už nedocházelo, poslanci schvalují zákon, který by jejich práva výrazně omezil. Mohlo by to dopadnout tak, že se budou moci během povolovacího procesu odvolávat omezeně – například pouze v územním řízení, ale ve stavebním už ne.

Autor: