Zlínskému kraji se vyhýbají zásadní výkyvy v počtu obyvatel. Za posledních 12 let se odtud odstěhovalo 42 668 lidí. Dalších 34 361 se naopak rozhodlo k opačnému kroku.

V porovnání s jinými kraji je to velmi malý pohyb. Pro srovnání, do Středočeského kraje, který je ze všech nejžádanější, se za stejné období přistěhovalo 301 904 lidí. Naopak nejméně lákal kraj Karlovarský, kam přišlo 23 303 nových obyvatel.

Zlínský kraj zůstává v žebříčku druhý od konce. „Lidem se tady nežije zle. Roli samozřejmě hraje i to, že více než jinde vyznávají tradiční hodnoty a lpí na rodině,“ mínila socioložka Masarykovy univerzity v Brně Lucie Vidovićová.

„Ale kdyby se jim nežilo dobře, tento argument by nepřevážil a stěhovali by se za lepší prací a podmínkami,“ doplnila Vidovićová.

Srovnání vnitřní migrace od roku 2005 zveřejnil nedávno Český statistický úřad. Data jsou platná ke konci roku 2017.

Lidem vyhovuje bezpečnost, horší je to s prací a dopravou

Výsledek na posledních pozicích migračního žebříčku přesně kopíruje další celostátní srovnání. Karlovarský a Zlínský kraj jsou na tom nejhůř také s průměrnou výší platu. To může odrazovat potenciální příchozí, pokud se rozhodují, kde chtějí žít.

Naopak velkým plusem Zlínského kraje je bezpečnost. Nízká kriminalita a vysoká objasněnost trestných činů mu dlouhodobě zajišťují výborné hodnocení ve studiích, které se zabývají kvalitou života.

Průzkumy dobře hodnotí i životní prostředí, úroveň školství nebo to, že zde žijí tolerantní lidé. Tomu ale napomáhá fakt, že lokalita jen okrajově láká cizince, a tedy scházejí důvody k národnostním třenicím.

Mezi minusy se se stejnou pravidelností objevují pracovní podmínky a dopravní napojení kraje. Když už tady ale člověk žije, jen zřídka se rozhodne odejít. Největší odliv způsobují mladí lidé, kteří se do kraje nevrátí po studiích na vysoké škole.

„Nejčastější věkovou skupinou, která se podílela na mezikrajském stěhování, byli lidé ve věku 18 až 34 let,“ potvrdil mluvčí statistiků Jan Cieslar.

Věkové složení těch, kteří odcházejí nebo přicházejí, skrývá další zajímavé zjištění. Nejčastější důvody, které lidi v Česku přimějí ke stěhování, jsou čtyři: zaměstnání, partnerský život, kvalita života a zajištění péče.

Více se stěhují ženy než muži

Práce a partnerský život odpovídá především věku 18 až 34 let. Druhou nejčastěji migrující skupinou jsou lidé nad 70 let. Ti mívají jako důvod lepší péči.

Ve vyšším věku se častěji stěhují blíž k rodině. Ať už proto, že sami potřebují pomoc, nebo naopak ještě pečují o své rodiče. „To je v celkovém počtu nezanedbatelná skupina lidí,“ podotkla Vidovićová.

V mezinárodním srovnání ale stále platí, že se Češi stěhují velmi málo.

Zajímavostí, která ze statistiky vyplývá, je i to, že od roku 2011 migruje ve Zlínském kraji více žen než mužů.

Na konci roku 2018 zde žilo 582 860 obyvatel, což je o 196 lidí méně než rok předtím. Počet klesá už několik let v řadě. Nemůže za to jen migrace, ale také stárnutí populace. Kromě toho se ročně narodí méně lidí, než kolik jich zemře. Platí to v celé zemi, ve Zlínském kraji je ale situace zdaleka nejhorší.

Průměrný věk je v současné době 42,9 roku, což kraj společně s Královéhradeckým řadí na poslední místo v zemi. Nejmladší pak je s průměrem 41,1 roku kraj Středočeský.

Demografický vývoj má vliv na celé fungování společnosti. Stárnoucí populaci se bude muset přizpůsobit podnikatelský sektor i služby, které garantuje stát.