Jaký byl první impuls pro založení společnosti specializující se na marketing na sociálních sítích?
Začínal jsem s tvorbou webů ještě na gymnáziu. Když přišla doba sociálních sítí, tak jsem se jako jeden z prvních v Čechách začal věnovat tvorbě obsahu pro značky přímo na Facebooku. Začínal jsem sám, klienti přibývali a my začali růst. Založení agentury byl logický krok, který vyplynul z okolností. Původní myšlenka, kterou si držíme i nadále, je pomáhat firmám uzavírat inovační mezeru. Valí se čím dál víc nových technologií a nástrojů, je čím dál těžší mezi nimi vybírat a udržet pozornost lidí.
V čem se Socialsharks liší od ostatních social media agentur?
Dlouhodobě se nám vyplatila specializace. Sice jsme kvůli ní odmítali spoustu i velmi lukrativních zakázek, ale díky úzkému zaměření jsme se soustředili na jednu věc, kterou jsme dělali nejlépe. Lidé si nás spojili se social marketingem a z toho těžíme dodnes. S většími projekty roste odpovědnost a náročnost na vedení, tady se pak vyplatila má pedantnost a posedlost excelentností v profesionálním přístupu ke klientům a na výsledky, které jdou z agentury ven. Všechno je marketing, i to, jakým tónem zvednete hovor.
Mezi vašimi klienty najdeme zvučná jména jako Huawei, Big Shock!, Ferrero nebo Staropramen. Co pro ně přesně vytváříte a jak taková práce vypadá?
Zejména pochopit značku a její klienty. Pak připravit strategii, navrhnout kampaně, vizuály, nafotit, vyprodukovat, analyzovat, propagovat, dostat on-line i do off-linu, komentovat, psát si s fanoušky, odpovídat zákazníkům, monitorovat, analyzovat, reportovat a celé zopakovat. No a to, co pak vidíte, je třeba reklama nebo příspěvek na Facebooku. Profesionální práce už dávno není, že si někdo sedne za Facebook a vycucá si z prstu nápad na sluníčkový páteční post. Jsou za tím data, výzkumy, zkušenosti, velká produkce a pak to celé smysluplně rozdělit do malých kousků a správně dávkovat tak, aby to klientovi pomohlo byznysově růst.
Můžeme vás najít i v Gruzii. Není úplně obvyklé, aby si česká firma vytvořila pobočku na východě.
Byla to náhoda, náš tehdejší obchoďák byl Gruzínec a na českém trhu mu to moc nešlo a přišel s tím, zda bychom dokázali pomoct i klientovi v Gruzii. My to dokázali. Tak jsem tehdy vybral dvacet tisíc dolarů a odletěl do Gruzie založit pobočku. Myslel jsem si, že to bude super příběh, který budu vyprávět vnoučatům, jak jsem letěl s kufříkem peněz do země, kterou jsem do té doby neznal, ale ty peníze dáte do náprsní kapsičky. V jednu chvíli se objevila tato podnikatelská příležitost a my se jí chopili. Každopádně zpětně to byl skvělý tah, protože Gruzie je rozvojový trh, který se vyvíjí neskutečným tempem, sociální sítě tam jsou nejsilnějším marketingovým nástrojem, přitom jak se říká, že jsme tři roky za USA, tak tam jsou tak dva roky za námi.
Jak probíhá takové zakládání pobočky v Gruzii?
Gruzie může někomu na první pohled připadat jako rozvojová země, ale na jejich úřady a organizaci státní správy se tam jezdí dívat delegace z celého světa, naposledy jsem tam potkal nějakou delegaci z Estonska. Firmu jsem měl založenou po jedné návštěvě a pár podpisech. Všechno vyřídíte v jedné velké budově, kde se dá vyřídit vše od občanky po firmu. Nízké odvody, žádná přehnaná byrokracie. A bankovnictví je tam na vysoké úrovni, mnohem vyšší než tuzemské. Něco jako EET tam funguje, ale úplně jinak. Nepotřebujete externí účetní softwary, faktury vystavujete přímo ve státním systému, který skvěle funguje a daně se odvádí skoro automaticky.
Komunikují mezi sebou česká a gruzínská pobočka, nebo fungují jako dva samostatné subjekty?
V počátcích se o klienty, cílící na rusky mluvící trhy, staral specializovaný ruský tým, který byl rozdělen mezi Prahu a Tbilisi. Vize byla taková, že týmy mezi sebou budou komunikovat a spolupracovat denně. Časem jsme ale zjistili, že na kooperaci jsou trhy až moc odlišné a moc daleko. Stále sdílíme mezi pobočkami know-how a občas si vypomáháme, ale není to spolupráce na každodenní bázi. Soustředíme se spíše na společný strategický vývoj a každá pobočka má svou autonomii.
Liší se situace na trhu sociálních sítí v Gruzii od České republiky?
Určitě ano. Každá ze zemí má své specifické složení obyvatelstva a rozdílné kultury. Projevuje se to hlavně ve využívání sociálních sítí, kdy v Česku je na Facebooku kolem 50% internetové populace a v Gruzii se toto číslo blíží až k 80%. V Gruzii moc neprorazil YouTube, který je u nás sociální síť číslo dva. Například Instagram zažívá obdobný boom v obou zemích, včetně těch okolních. V Gruzii je na tom trh sociálních sítí dost podobně jako Česko před třemi lety.
Jak je to s náborem zaměstnanců v Gruzii? Je těžké najít ve východních zemích lidi se zkušenostmi?
V Gruzii je mnohem nižší cena práce i odvody a situace na trhu není tak příznivá. Je mnohem těžší najít profesionály, takže více sázíme na talenty. Místní šéfová Mariam k nám nastoupila ve 24 letech a v 26 už vede celou pobočku. Investujeme hodně do značky a kultury, což u agentur není úplně běžné. A to se nám dlouhodobě vyplácí i přes bláznivou situaci na trhu práce. Navíc kariéra v social media je pro dnešní mladé lidi velmi lákavá, ačkoliv většinou mají mylnou představu o náplni práce. Do české pobočky nám ročně přijde bez vypsané pozice přes 600 životopisů. Při pohovorech se nezaměřujeme pouze na zkušenosti a dovednosti, každý se může naučit být profesionál v oboru sociálních sítí. Hledáme lidi s potenciálem, u kterých cítíme, že se budou chtít učit a rozvíjet se. Po letech jsme se naučili, že dokážeme sociální sítě naučit kohokoliv, ale profesionální „soft skills“ jsou těžší.
Jak se vám spolupracuje s Gruzínci? Cítíte mezi vámi kulturní rozdíly?
Gruzínci jsou úžasně pohostinný a extrémně hrdý národ. Zprvu jsem se snažil zavádět evropské pracovní návyky. Na devátou do práce a podobně. Brzy jsem si uvědomil, že tudy cesta nevede. Naučil jsem se tyto rozdíly využívat v náš prospěch. Klíčovým lidem jsem dal důvěru a nechávám velmi často na nich, co chtějí za návyky nebo nápady zavést. Časem pochopili, že některé malé věci dělají podstatnou část našeho úspěchu.
Plánujete další pobočky Socialsharks ve východních zemích?
Díky pobočce v Gruzii jsme měli možnost starat se o klienty z Arménie, Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Logickým pokračováním jsou tedy Socialsharks v jedné z těchto zemí. Přemýšlíme a jednáme o založení pobočky v Ázerbájdžánu. Plánovali jsme také pobočku Socialsharks v Kazachstánu, ale tam jsme nenašli vhodného partnera. Dále je pak v hledáčku Ukrajina, Německo a Polsko.
Autor: Autor textu: Petr Holeček, Deník METRO
