Babišova vláda nařídila v sociálních službách od ledna zvýšení platů o sedm procent. Zřizovatelé sociálních zařízení v krajích ale od ministerstva všechny peníze na uhrazení zvýšených nákladů nedostali. Například Červené Vodě na Orlickoústecku chybí miliony a neví, kde je vzít.

„Dostali jsme se do situace, kdy máme minus 4,9 milionu korun,“ řekl starosta třítisícové Červené Vody Petr Mareš.

Červená Voda je zřizovatelem Domova důchodců svaté Zdislavy se 140 lůžky, což je na třítisícovou obec velké zařízení. Každý rok jej dotuje částkou půldruhého milionu. 

Teď ale podle starosty na nařízené sedmiprocentní zvýšení platů nepřišlo od ministerstva potřebných 2,1 milionu. Příspěvek na provoz byl podle starosty navíc snížen asi o 2,8 milionu. Přidat zaměstnancům domova obec musela, ale teď se bojí, aby nemusela zastavit některé své investice. 

„Já věřím, že se to v nejbližších týdnech změní, že si to paní ministryně uvědomí a najde způsob, jak to vyřešit. Jinak bychom to museli dotovat, ale na to nejsme vůbec připraveni,“ uvedl Mareš. Podobné starosti mají i další obce a města.

Ministerstvo namítá, že do regionů posílá na sociální služby v absolutních číslech víc než v minulosti - přes 15,7 miliardy korun. „Je to historicky nejvyšší částka, kterou kraje rozdělují jednotlivým poskytovatelům,“ uvedla vedoucí tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Barbara Hanousek Eckhardová.

Potíž je v tom, že to nestačí. Zatímco peníze na zvýšení platů učitelů přišly podle hejtmana Martina Netolického (ČSSD) bez problémů a jenom protekly krajským rozpočtem, v případě sociálních služeb to neplatí. 

Zastupitelé už zastavili rozvoj služeb pro seniory

„Zatím se zdá, že stát nebude vykrývat veškeré prostředky na platy pracovníků v sociálních službách,“ řekl hejtman. Jenom Pardubickému kraji tak chybí kolem sto milionů korun a krajští zastupitelé kvůli tomu v únoru stopli další rozšiřování sítě sociálních služeb.

„Výše dotace nezohledňuje navýšení platů a zvláštních příplatků schválených vládou a dále nepokrývá výpadek financování některých služeb sociální prevence z evropských zdrojů. Zároveň chybí finance na rozvoj služeb pro seniory, lidi s autismem i lidi s duševním onemocněním,“ uvedl krajský radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola (KDU-ČSL).

Ministerstvo namítá, že sám kraj si určuje, jak bude síť sociálních služeb rozsáhlá a nákladná. „Tedy i to, zda navýší kapacitu například v domovech pro seniory,“ uvedla Barbara Hanousek Eckhardová s tím, že financování sociálních služeb je vícezdrojové. 

Peníze tak podle ministerstva může přidat i někdo jiný než jen stát. „Kromě státní dotace přispívají na provoz zřizovatelé sociálních služeb, dále se počítají úhrady klientů, dary, platby zdravotních pojišťoven a podobně,“ uvedla.

Obce či kraje ale nechápou, proč by měly hradit zvýšení platů, když o nich rozhodl stát. „Opakovaně upozorňujeme vládu na to, že pokud svým nařízením navyšuje mzdy, měla by na to také uvolnit dostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu. Tuto roli za stát nemůže přebírat kraj a už vůbec ne města a obce,“ uvedl náměstek primátora Pardubic Jakub Rychtecký (ČSSD). 

Pokud peníze ministerstvo nedodá, budou muset zařízení pravděpodobně šetřit. „Ustojíme to, znamená to pro nás zaměstnat o jednu pečovatelku méně. Na zbylé pečovatelky bude tedy více práce,“ upozornil například ředitel SeniorCentra Skuteč Josef Tumpach.