Záštitu nad velkolepou přehlídkou převzal tehdejší ministerský předseda Antonín Zápotocký. Centrem se stala bývalá továrna, dnes sídlo úřadu práce.
Velká německá hospodářská výstava se v Trutnově konala už v roce 1890, dva roky po konci druhé světové války hostila obdobnou přehlídku Nová Paka. Krkonošská výstava, jejíž příprava začala v roce 1947, ale měla všechny dosavadní akce trumfnout. Velikostí, věhlasem i počtem návštěvníků.
„Byla to zcela mimořádná akce, která se už nikdy potom neopakovala. Původně se měla uskutečnit v roce 1948, ukázalo se ale, že není v lidských silách včas stihnout rozsáhlé stavební úpravy bývalé Faltisovy továrny,“ říká ředitel trutnovského Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek.
Přádelnu z 50. let 19. století na místě dnešního úřadu práce naproti autobusovému nádraží tvrdě postihla hospodářská krize a od roku 1931 byla zavřená.
Fabrika určená ke zbourání se však po válce proměnila k nepoznání. V té době získala dnešní, takřka funkcionalistickou podobu. Brigádníci odpracovali tisíce hodin, pomáhali i trestanci z hradecké věznice.
Změnilo se celé okolí centra Trutnova. Došlo k rozsáhlým terénním úpravám, rekonstrukci chodníků a fasád domů v okolí. Ulice vylepšila květinová výzdoba. V opravené budově pozdějšího okresního úřadu našly zázemí hlavní expozice, areál výstaviště se rozkládal až k bývalé jazykové škole Labyrint ve Vítězné ulici.
Mimořádné dodávky cukru a konzerv se schvalovaly centrálně
Komunisté založili výstavní výbor s dvanácti odbory, vše se schvalovalo centrálně. Ministerstvo výživy například muselo posvětit mimořádné dodávky cukru, kávy, rybích konzerv, sýrů nebo vajec pro jídelny a pekárny.
„Uspořádat tak obrovskou výstavu v době vázaného hospodářství, kdy potraviny byly na příděl, muselo být neuvěřitelně náročné. Výbor se proto zabýval i tím, kde se návštěvníci ubytují a co budou jíst,“ upozorňuje ředitel muzea.
Výstava trvala od poloviny června do konce srpna 1949. Areál ověšený budovatelskými nápisy a na míru výstaviště zhotovenými „uměleckými“ díly zaplnily automobily, motorky, letadla, své expozice měly školy, podniky nebo okresy. Maringotku s poradnou zaparkovalo například ministerstvo zemědělství. Mottem přehlídky bylo „Prací k socialismu“.
„Výstava měla široký záběr, zaujímala území celého tehdejšího Hradeckého kraje a měla ukázat poválečnou obnovu pohraničí. Seznamovala s budoucími plány, jak se bude region dál rozvíjet, a měla je také získat pro myšlenky budování socialismu. Konalo se tu neuvěřitelné množství sjezdů: úderníků, kulturních nebo školských pracovníků,“ vysvětluje Vlastimil Málek.
Jedním z cílů akce bylo stmelit nové obyvatelstvo Trutnovska, kde po odsunu sudetských Němců došlo k masivní výměně populace.
Ztracené trenýrky řešila komise, chudým dětem tehdy chyběly
Velkým lákadlem se stala železnice v pionýrské vesnici s úzkorozchodnou tratí, parní lokomotivou Jiřinka a osmi vozíky, kterou obsluhovali pionýři v nádražáckých stejnokrojích. Na výstavišti bylo ruské kolo i taneční parket.
Organizátoři předpokládali až 400 tisíc platících návštěvníků, nakonec jich dorazilo 274 tisíc. Hned první den přišlo na osm tisíc lidí. Pořadatelé se je snažili motivovat cenami.
„Padesátitisícího návštěvníka ocenili dvoutýdenním pobytem v Krkonoších, stotisícího radiopřijímačem. Stopadesátitisícová hranice padla už v polovině července, jubilejní návštěvník dostal motocykl značky Manet. Pro třistatisícího hosta měli připravený osobní automobil,“ vyjmenovává ředitel.
Kvůli výstavě vzniklo několik publikací, brožur, a dokonce i turistický průvodce. Kromě předsedy vlády Antonína Zápotockého si ji prohlédli ministři a velvyslanec Sovětského svazu. Náklady se vyšplhaly na jedenáct milionů tehdejších korun, vyúčtování zabralo ještě několik měsíců. Ustanovena byla likvidační komise.
„Po výstavě i v jejím průběhu organizátoři řešili problémy se zcizenými věcmi. Lidé se dožadovali například ztracených trenýrek od dětského úboru, šátků i kapesníků. Dnes nám to přijde úsměvné, ale byla to úplně jiná doba, chudým dětem to opravdu chybělo,“ poznamenává Vlastimil Málek.
