Dvůr má plastiku nosorožce Sudána, připomíná nejohroženější savce na zemi

  17:10
Zvířecí kolonii na okružních křižovatkách ve Dvoře Králové rozšířil pětitunový nosorožec z pískovce a kovu. Znázorňuje posledního samce nosorožců severních bílých Sudána, který vloni na jaře uhynul v Keni. Spoluautorem sochy je vnuk bývalého ředitele dvorské zoo Josefa Vágnera.

Když jeho děda, ředitel dvorské zoologické zahrady Josef Vágner v roce 1975 přivezl do Československa nosorožce severního bílého Sudána, bylo Pavlu Vágnerovi šest let. Rok po smrti posledního samce tohoto druhu umělecký kovář spolupracoval na soše Sudána z pískovce a železa, která od začátku týdne stojí na kruhovém objezdu u oční školy ve Dvoře Králové nad Labem. 

Připomíná genocidu nejohroženějších savců na planetě, v keňské rezervaci Ol Pejeta zbývají pouze dvě samice a jedinou nadějí na záchranu nosorožců severních bílých je umělá reprodukce.

Plastika s kubistickými prvky se skládá z několika dílů, váží pět tun, je téměř čtyři metry dlouhá a v kohoutku měří 180 centimetrů. Hlava, přední a zadní část těla jsou z pískovce, průhledný hrudní koš ze železných profilů symbolizuje kostru zvířete a pochmurnou současnost nosorožců. Hlava Sudána směřuje do Sladkovského ulice, kudy se jede do dvorského safari parku.

„Nechtěli jsme dělat realistickou kopii nosorožce, ale moderní sochu s abstraktními prvky, která bude mementem pro lidi, aby viděli, jak se dá zničit příroda a vyhubit živočišný druh. I proto nosorožec zdálky vypadá mírně naštvaně,“ upozorňuje Pavel Vágner, který na soše pracoval se čtyřmi kováři ze své dílny. Přestože si pamatuje, když jeho děda nosorožce do Dvora Králové přivezl, dění ve zdejší zoologické zahradě podle svých slov sledoval spíš okrajově.

Do ostrůvku kruhového objezdu plastiku instaloval jeřáb

Autorem původního návrhu a pískovcových částí je kameník Jan Brož. Výroba sochy trvala více než čtvrt roku, pískovec pochází z kamenolomu v nedalekém Dubenci. „Nejprve jsem Sudána vymodeloval v reálné podobě a pak ho stylizoval do hranaté, kubistické podoby. První byl hliněný model, který jsem potom odlil do sádry. Nosorožec se těmto hranatým tvarům vyloženě nabízí,“ vysvětluje Jan Brož.

Fotogalerie

Nejtěžší podle něj byla manipulace a přeprava sochy, autoři jednotlivé díly montovali k sobě až na místě. Do středového ostrůvku kruhového objezdu plastiku instaloval jeřáb. Půldruhé tuny vážící kovové díly jsou k sobě přišroubované, s pískovcem je spojuje chemická kotva. 

„Jsou tam protizávity a další triky, takže to v podstatě není možné rozebrat a ukrást,“ poznamenává Pavel Vágner. Žebrování kováři vyrobili z plátové oceli, uvnitř je kostra z roxoru. Pískovec tvůrci naimpregnovali, kovovou část pozinkovali a opatřili pěti nátěry.

Kruhový objezd u oční školy vznikl v loňském roce na místě nepřehledné křižovatky jako součást rekonstrukce krajské silnice. Město od začátku chtělo středový ostrůvek ozvláštnit uměleckým dílem. Uspořádalo dvoukolovou anketu, ze čtyř finálních návrhů hlasování vyhrál motiv zoologické zahrady nebo zvířete, které v ní žije.

„Nosorožec byl nápadem obou autorů, myslím si, že výsledkem je velice zajímavé umělecké dílo, které symbolizuje to, čím je Dvůr Králové významný,“ říká starosta Jan Jarolím (ANO). Uvnitř plastiky je ukrytý tubus se vzkazem pro příští generace a také dobové noviny. Radnice za sochu zaplatila téměř 400 tisíc korun.

Nosorožec se silným příběhem

Královédvorský safari park Sudána v roce 2009 spolu se samicemi Nájin a Fatu a samcem Sunim převezl do rezervace Ol Pejeta v Keni v naději, že se zde nosorožci rozmnoží. To se jim však nepovedlo. V říjnu 2014 uhynul Suni, loni v březnu ošetřovatelé museli utratit i pětačtyřicetiletého Sudána poté, co se výrazně zhoršil jeho zdravotní stav. 

Několik měsíců zvíře sužovala infekce v noze. Jedinou nadějí na záchranu nosorožců severních bílých zůstává rozmnožení metodou umělé reprodukce, vědci na tom intenzivně pracují už několik let.

Sudán se stal symbolem utrpení nosorožců, které pytláci kvůli velké poptávce po rohovině přivedli na samotný pokraj vyhubení, a přitáhl celosvětovou pozornost ke kritické situaci tohoto druhu. 

„Osud Sudána je jedinečný. Narodil se někdy v roce 1973 v Jižním Súdánu, o dva roky později ho Josef Vágner přivezl do Dvora Králové, kde žil přes třicet let a pak se znovu vrátil do Afriky. Přivézt zvířata z Afriky, naučit se je zde množit a potom je zase vrátit na vhodné místo, kde mohou žít, je přesně tím, čím zoologická zahrada může nejvíce pomoci ochraně přírody,“ tvrdí vedoucí mezinárodních projektů safari parku Jan Stejskal.

Dřevěný lev a supi a skupina surikat

Zpráva o smrti Sudána vloni na jaře obletěla celou zeměkouli. „Překvapilo nás, jak jeho osud začal zajímat lidi z celého světa, od Aljašky přes Rusko, Austrálii až po Jižní Ameriku. I z toho důvodu jsem rád, že ve Dvoře Králové stojí právě socha Sudána. Skrze jeho osud se o městě dozvěděli lidé, kteří do té doby netušili, že nějaký Dvůr Králové existuje,“ dodává Stejskal.

Nosorožec není jedinou zvířecí sochou na okružních křižovatkách ve Dvoře Králové nad Labem. Na Denisově náměstí se nachází dřevěný lev a supi, v Legionářské ulici na průtahu městem zase skupina surikat. 

Do loňského podzimu stál u hlavní silnice mezi Trutnovem a Dvorem Králové plechový slon, safari park ho odstranil po 48 letech na základě výzvy od Státního pozemkového úřadu. Důvodem byl novelizovaný zákon zakazující billboardy a reklamní poutače u dálnic a silnic první třídy. Příznivcům poutače se zatím nepovedlo najít vhodné místo pro nového slona.