Umístění zmenšené bronzové kopie sochy včetně kamenného soklu trvalo necelé dvě hodiny.
„Socha samotná není nějak těžká, protože je vyrobená z bronzu a váží nějakých 200 kilogramů. Kamenný sokl, na kterém stojí, je podstatně těžší, však váží kolem čtyř tun,“ popsal sochař Ladislav Jezbera.
Pod jeho vedením 2,3 metru vysoká socha prezidenta vznikala, vytvořili ji ve Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích. Tam vymodelovali sádrovou podobu podle původního návrhu sochaře Otakara Švece.
Švecova socha byla vyšší, měřila 3,2 metru. Lounská radnice se rozhodla pro zmenšenou kopii. Z bronzu ji odlili v umělecké slévárně v Horní Kalné, odkud v pondělí putovala v nákladním autě do Loun. Socha stála zhruba 970 tisíc korun.
„Byla to pro mě čest, mít možnost na soše pracovat. Vymyká se ostatním ztvárněním Masaryka. Jednak prezidenta zachycuje v zimníku s perziánem, tak, jak se vrátil do nově vzniklé republiky. Specifické je i samotné pojetí původní sochy Otakara Švece,“ doplnil Jezbera.
Po instalaci umělec společně s pracovníky slévárny, kteří měli na starosti transport a umístění díla před školu, celou sochu zabalili do zeleného igelitu.
Veřejnost ji spatří až při slavnostním odhalení, které radnice plánuje 28. října. Setkání začne v 11 hodin, čestnou stráž budou držet baráčníci, sokolové, skauti a prvorepublikoví vojáci.
„Jsem nadšený, že se T. G. Masaryk vrátil do Loun, a jsem rád, že to celé lounští rodáci vyprovokovali a rozjeli finanční sbírku, ve které je zhruba 376 tisíc korun,“ uvedl starosta Radovan Šabata.
První prezident byl v Lounech dvakrát
Do útrob sochy město nechalo uložit schránku s historickými materiály připomínajícími vznik obou soch, současný tisk, bankovky a vzkaz budoucím generacím.
Ve své době Masaryk Louny navštívil dvakrát. Ne vždy to bylo ale příjemné setkání.
„Poprvé byl pozván v létě 1901, aby tu měl přednášku o Husovi, a část občanů ho přijala kriticky, což bylo ovlivněno právě probíhající hilsneriádou. Přednáška se konala ve Stromovce a někteří kritici na něj tehdy volali: Hanba židovskému zaprodanci,“ připomněl lounský historik Michal Pehr.
Vztah k Masarykovi se změnil od kritického k pozitivnímu během první světové války a především během vzniku samostatného státu. Krátce po vzniku Československa byl v listopadu 1918 jmenován čestným občanem Loun.
O pár let později mu ve městě postavili sochu. Pomník byl odhalen 1. června 1930. „Šlo o velkolepou událost. Konala se řada slavnostních průvodů, manifestací a oslav,“ popsal Pehr.
O rok později Masaryk do Loun zavítal, dne 23. června 1931 navštívil krajinskou výstavu. Jako prezident Osvoboditel byl až na výjimky všemi oslavován.
