Oprava náměstí v Soběslavi finišuje, archeologové našli chlebovou pec

  8:58
V Soběslavi na Táborsku vrcholí rekonstrukce náměstí Republiky. Poslední etapa proměňuje jeho centrální část. Bude tam nová dlažba, více zeleně, ale méně parkovacích míst. Hotovo má být na podzim.

Rekonstrukce náměstí Republiky v Soběslavi (červenec 2018). | foto: David Peltán, MAFRA

Proměna trvá už několik let. Okraje náměstí jsou již opravené. Letošní čtvrtá etapa rekonstrukce je tou poslední.

„Závěrečná část etapa řeší střed náměstí. Dohromady budou všechny práce stát 60 milionů korun,“ říká místostarosta Soběslavi Vladimír Drachovský.

Celou přestavbu financuje město ze svého rozpočtu, dotace nezískalo. Kromě nového osvětlení, laviček nebo košů řemeslníci položí dlažbu. „Žula je tradiční český materiál, v Soběslavi využijeme mrákotínskou,“ prozrazuje projektant obnovy náměstí Jaromír Kročák.

Žulové kostky budou převládat kolem kostela svatého Petra a Pavla. Naváže na ně moderní styl dlažby na hlavním prostranství. „Žulu volíme i díky její trvanlivosti,“ dodává.

Náměstí Republiky bude zelenější. Část původních stromů zůstane zachována, například lípy kolem kašny. „Nově je doplní akáty a více travnatých ploch,“ pokračuje projektant. V trávnících bude automatické tryskové zavlažování, které by je mělo kropit v noci.

„Přibudou také liniové záhony trvalek, aby byl prostor barevnější,“ vysvětluje Kročák. Naopak musely být pokáceny dvě vysoké lípy stojící před průčelím kostela. Studie poukazovaly na jejich špatný stav. Na stejných místech se vysadí nové.

Novým prvkem bude i pítko u kašny. Ta také projde revitalizací. Počítá se s šachtou na přívod vody, protože současná přípojka je ve špatném stavu. Navíc se kašna utěsní, protože z ní prosakuje voda.

Zajímavou novinkou se stane dlouhá bronzová stuha. Bude zapuštěna do země u mariánského sloupu kousek od kašny a její druhý konec bude mířit na balkon v průčelí Smrčkova domu, kde sídlí Blatské muzeum.

Stuhu ozdobí plastické písmo, které převypráví slavnou soběslavskou legendu - dávný primátor Řehoř Smrčka měl syna, který onemocněl při morové epidemii. Stařenka mu poradila, aby na náměstí nechal postavit mariánský sloup. K soše Marie, která hledí právě směrem k balkonu, se primátorův syn často modlil a nakonec se uzdravil.

Kubešova Soběslav bude v areálu Spartaku

V dlažbě vznikne kotevní systém. „Po většinu roku bude zakrytý. Na kulturních akcích se díky němu upevní velké pódium,“ upřesňuje Jaromír Kročák.

Právě akce, které se běžně konají na náměstí, musí být v době rekonstrukce přesunuty jinam. Čtvrteční trhy se tak v současnosti konají na nádvoří hradu.

„Tradiční mezinárodní festival dechových hudeb Kubešova Soběslav, který se koná třetí víkend v červenci, se letos přesune do areálu stadionu Spartaku,“ doplnil místostarosta Drachovský.

Rekonstrukce se výrazně dotkne i parkování. Odstavná plocha z centrální části totiž úplně zmizí. „Úprava náměstí řeší parkování celkem radikálně. Vznikl však nový prostor pro stání aut v Bezděkově ulici a přibyla i místa po stranách náměstí,“ objasňuje Drachovský.

Z náměstí ubylo patnáct parkovacích míst z původních zhruba 150. V centru Soběslavi může stát zhruba 400 automobilů.

„Rozhodli jsme se jít cestou rezidenčních a abonentních karet a barevných zón,“ přibližuje místostarosta Soběslavi parkovací systém, který zareaguje na rekonstrukci.

V zelené zóně bude moci zastavit kterýkoli řidič zdarma, ale maximálně na hodinu, jen u kulturního domu a polikliniky na dvě. Červená je pro návštěvníky městského úřadu. V modré zóně zaparkují zmiňovaní rezidenti a abonenti.

Archeologické nálezy opravu protáhly

Původně měly být práce hotové do konce září. „Zhruba o měsíc nás však zdržely archeologické průzkumy, proto bude hotovo nejspíše až na začátku listopadu,“ plánuje Drachovský.

Průzkumy archeologů z Husitského muzea v Táboře na náměstí Republiky pokračují. Překvapivým nálezem byl rezervoár na vodu. Podle odhadů je ze 14. století a mohlo jít o předchůdce kašny a zdroj vody pro obyvatele. „Nalezli jsme i chlebovou pec, která nejspíše pochází z dob husitských válek ze začátku 15. století,“ přibližuje výzkum vedoucí archeologického oddělení muzea František Janda.

Autor: