Rys Jiří putuje po Beskydech. Snímky odhalily velikost teritoria

  19:58
Dřívější odhady velikosti teritorií rysa ostrovida v Beskydech byly velmi skromné. Potvrdily to fotopasti, které stejného mladého rysa zachytily na česko-slovenském pomezí, v sedle Pindula mezi Frenštátem a Rožnovem pod Radhoštěm a nakonec i v oblasti Lysé hory.

Mladou tříletou šelmu zachytila fotopast v lesích horského sedla Pindula mezi Radhoštěm a Velkým Javorníkem. O něco později se rys už pohyboval v oblasti Lysé hory. | foto: CHKO Beskydy

Zatímco kdysi se počítalo s rozlohou deset až třicet kilometrů čtverečních, údaje získané z moderních přístrojů, fotopastí a telemetrických obojků, ukázaly, že zvláště samci k životu potřebují až desetkrát větší rozlohu. Ochránci přírody proto výrazně zredukovali také odhadovanou četnost chráněné šelmy. 

Dříve totiž při zimním sčítání nejspíše běžně považovali stopy jednoho rysa za známky pohybu více jedinců.

„V Moravskoslezských Beskydech žije v současnosti přibližně deset rysů,“ konstatoval František Šulgan ze Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Na snímcích zachycený rys dostal jméno Jiří. „Má kolem tří let a pohybuje se od Veřovických vrchů až po hranici se Slovenskem, nejvíce pak okolo Smrku, Kněhyně a Lysé hory. Toto území si drží druhý rok,“ uvedl Michal Bojda z Hnutí Duha, které pohyb šelem v horách monitoruje.

Problémem pro rysa jsou hlavně lidé

Bojda uvedl, že rysímu mládenci nejspíše nic nechybí. „Je tam evidentně spokojený. Potravy má asi dost, stavy zvěře jsou mírně nad průměrem. Navíc v jeho domovském okrsku žije několik samic,“ přiblížil Bojda.

Jediný, zato vážný problém pro rysa představuje člověk, zvláště pak jeho přemisťování automobily. „To je pro rysy největší nebezpečí. Třeba zrovna rys Jirka překonává několik hodně frekventovaných silnic,“ vysvětlil Bojda. Podotkl, že na Vsetínsku před pár lety automobily srazily hned několik rysů.

Další hrozbou klidnému rysímu životu jsou pytláci. „Bohužel ani to nelze vyloučit,“ poznamenal Bojda.

Rys potřebuje velké teritorium kvůli dostatečnému množství potravy. Tato šelma totiž nikdy neloví dvakrát po sobě na stejném místě.

„Když má něco ulovené, nejčastěji srnčí, tak nemá důvod se vzdalovat. Když mu však například kořist sežerou všežraví divočáci, tak musí dále. Své území postupně obchází, až asi za měsíc se vrátí do stejného místa,“ popsal Bojda rysí zvyklosti. Denní přesuny deset až patnáct kilometrů proto nejsou pro rysa ničím výjimečným.

Rys ostrovid patří mezi chráněné živočichy a je největší evropskou kočkovitou šelmou. V České republice žije odhadem sto kusů, z nichž část přechází ze Slovenska a Německa.

Autor: