Politici nesli vlajky Tibetu na Sněžku. Pražská kavárno, křičel turista

  20:00
V Krkonoších na nejvyšší české hoře vlaje tibetská vlajka. V sobotu odpoledne ji na Sněžku vynesl ředitel dvorské zoo a senátor Přemysl Rabas s několika senátory, starosty a přáteli. Při výstupu ve vánici vzpomněli na prezidenta Václava Havla, velkého zastánce lidských práv. Setkali se však i s kritikou.

Tato akce se u příležitosti celosvětové kampaně Vlajka pro Tibet konala poprvé. Na túru z Pece pod Sněžkou vyrazila skupina senátorů a starostů v poledne. Lanovkou dojeli na Růžovou horu, odkud už museli po svých. Hlavní organizátoři Přemysl Rabas a krajinný ekolog a krkonošský podnikatel Pavel Klimeš chtěli připomenout 60. výročí Tibetského národního povstání, které připadá na neděli 10. března. 

„Měli bychom dát jasně najevo, že čínská okupace Tibetu ani jiné porušování lidských práv ve světě nám nejsou v České republice lhostejné,“ pronesl člen horní komory parlamentu kandidující za hnutí Senátor 21 Přemysl Rabas. Sněžku si vybral záměrně. „Tibet je nazýván střechou světa, kde jinde by se tedy měla vlajka objevit než na střeše naší republiky,“ odůvodnil.

Rabas tvrdí, že ekonomika nemůže zastiňovat lidská práva, jak tomu je teď. „To mi připadá jako něco strašného. Ekonomika může růst různě. I provoz koncentračních táborů za druhé světové války nacistickým Německem mohl mít vliv na růst tamního hrubého domácího produktu. Myslím si, že je nutné mít toto stále na paměti. Právě tibetská vlajka je symbolem svobody. I my žili v nesvobodě a mnoho osobností se za nás v ten čas postavilo. Stále máme nějaký dluh,“ řekl ředitel zoo svírající v ruce vlajku tohoto Čínou okupovaného území.

Kampaň přišli podpořit také například místostarosta Chrudimi Jan Čechlovský, (ODS) starosta Vrchlabí a senátor Jan Sobotka (ZVON), 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička, exministr životního prostředí za Zelené Martin Bursík a řada dalších lidí. Z Chomutova dokonce vypravili mikrobus.  

Čínská armáda obsadila Tibet v roce 1950. Až o devět let později, přesně 10. března 1959, se tibetský národ vzepřel a vypuklo povstání. Čínská armáda tvrdě zakročila, zásah nepřežilo 87 tisíc Tiběťanů. Duchovní vůdce Dalajlama uprchl do indického exilu.

„Tibet je symbolem, který připomíná utlačování“

„Na světě je stále hodně zemí, kde jsou lidé utlačováni. Tibet je symbolem, který to připomíná. Těší mě, že se k akci přidává rok od roku více radnic, měst a osobností. Svobodné jsou země, kam lidé chtějí, ne odkud utíkají. Třeba Amerika se chce mexickou zdí bránit přílivu, kdežto z Ruska, Číny nebo Koreje statisíce obyvatel utíká. Jednosměrný tok lidí přes hranice je pro mě měřítko svobody,“ poznamenal Rabas při výpravě, které počasí moc nepřálo.

Když se skupina ověšená žluto-červeno-modro-bílými vlajkami v Peci chystala na cestu, málem došlo k prvnímu incidentu. „Je to hanba, hnus,“ řval na ně přes celou ulici jeden z místních, kterého museli uklidňovat.  

Pavel Klimeš připomněl stálou snahu Číny potlačovat práv Tibeťanů, kteří pravidelně pořádají demonstrace. Ty se od roku 1959 stále opakují. Mezi největší se řadí ty z let 1988, 1989 a 2008, konaly se vždy v březnu. Proto je Tibet v posledních několika letech v březnu pro cizince uzavřený (více čtěte v článku Čína prý omezuje turistům cesty do Tibetu kvůli obavám z výškové nemoci).

„Nechápu, jak někdo může jen tak na čas uzavřít Tibet. Pokud vzpomenu na mou návštěvu Číny, tak mi tam bylo opravdu nepříjemně. Pořád vás někdo sleduje. Myslím, že není dobré podporovat jejich ekonomiku. Pak to vypadá, že podporujeme totalitní režim a on totalitní evidentně je,“ zmínil.

Připnout si tibetskou vlajku? K čemu to je?

Na Sněžce foukal v sobotu vítr rychlostí přes 110 kilometrů za hodinu, méně vybavení až nahoru nedošli.

Podporování Tibetu má v Česku řadu kritiků, s několika se skupina mířící na Sněžku potkala. „Pražská kavárno! Připnout si tibetskou vlajku na batoh umí každý. K čemu to je, vždyť ta země vůbec neexistuje,“ hřímal kolemjdoucí turista.

„Když mě někdo zařadí mezi havlisty nebo sluníčkáře, dělá mi to dobře. Je to vlastně vyznamenání. Jsem přesvědčen, že jsou i jiné hodnoty v životě, než jenom ty materiální. Ty jsou samozřejmě důležité, ale nejsou vším. Je potřeba si to neustále připomínat,“ poznamenal Rabas.

S Čínou bychom se prý měli bavit, ale zároveň je důležité mít sebevědomí, nebýt servilní a umět říct, co se nám nelíbí.

V dnešní době se podle jeho slov dostávají na vrchol populisté se sklonem k autoritářství. „Je nutné si připomínat osobnosti, které ukazovaly správnou cestu, humanismus, lidská práva a demokracii. To není jenom Havel, ale taky Masaryk nebo mně nesmírně sympatický Dalajlama,“ řekl politik pod vrcholem Sněžky. 

Havel ukázal cestu

Václav Havel podle něj nastavil vysokou laťku: „Ukázal cestu, ale řada lidí to není schopna pochopit. Není to jen otázka lidských práv, ale i vztahu k životnímu prostředí. Havel na tento problém upozorňoval už před patnácti nebo dvaceti lety. Zajímal se o všechno, což je cenné.“

Místostarosta Klášterce nad Ohří David Kodytek se pochlubil, že tibetskou vlajkou vyzdobil v obci školu i radnici. Akci podpořil i šéf Krkonošského národního parku (KRNAP) a bývalý poslanec za ČSSD Robin Böhnisch. 

„KRNAP podporuje akce okolo Tibetu už řadu let. Ani s mým nástupem jsme tradici nechtěli měnit. Od pátku vlaje vlajka i před naší správní budovou ve Vrchlabí. Vnímáme to jako sounáležitost s lidmi z hor, tedy s Tibeťany. Narozdíl od nich my už spoustu let můžeme svobodně dál rozvíjet svou kulturu, své tradice. Oni nikoliv,“ dodal Böhnisch.

 „Lidé se musí angažovat. Jakmile nám bude jedno, že se něco děje na Ukrajině nebo někde jinde na světě, tak je to naše cesta do pekel,“ uzavřel Klimeš. Příští rok chtějí akci zopakovat a založit tak tradici.

Autoři: ,