V uplynulých deseti letech přitom počet obětí překročil třicítku jen dvakrát a například v roce 2010 zemřelo na kolejích v kraji jen 17 chodců.

Čím to, že číslo tak narostlo? Hlavně kvůli rozvětvenosti kolejí na jižní Moravě. V kraji jsou čtyři úseky, kde v roce 2017 vlak alespoň třikrát srazil člověka. Mezi nejnebezpečnější se řadí Brno-Královo Pole – Kuřim, Brno-Maloměřice a Brno-Horní Hešpice a v neposlední řadě i Hrušovany u Brna směrem na Modřice.

„Všude, kde železnice vede hustě osídlenou nebo městskou oblastí, je předpoklad takovýchto nehod samozřejmě vyšší,“ podotýká k tomu mluvčí společnosti RegioJet Aleš Ondrůj. S tím souhlasí i mluvčí Českých drah Monika Bezuchová.

Společným jmenovatelem všech kolizí vlaku s lidmi je porušování zákona, když chodci vstupují do zakázaného prostoru – například když si zkracují cestu a přebíhají koleje. Jestli je důvodem skutečně lenost, nebo jde o sebevraždu, je mnohdy nemožné zjistit, jelikož naprostá většina těchto nehod končí smrtí.

„Všechny mimořádné události loňského roku dosud nejsou uzavřeny, nicméně naprostá většina střetů je způsobena nezodpovědným chováním. Pokud bych vycházel z předchozích let, tak se dá hovořit o dvou třetinách mužů a jedné třetině žen,“ přiblížil Martin Drápal, mluvčí Drážní inspekce, která v roce 2017 evidovala vůbec nejvíc kolizí na drahách za posledních deset let.

Smrt na kolejích zablokuje dopravu i na dvě hodiny

Statistiky ale pro MF DNES rozklíčovali policisté. „Třicet případů jsme vyšetřovali, případně vyšetřujeme jako sebevraždu, ve zbytku jde buď o nešťastné události, nebo se dosud nelze přiklonit ani k jedné z variant,“ nastínil policejní mluvčí Pavel Šváb.

I Ondrůj z RegioJetu souhlasí s tím, že za takřka všechny srážky s vlaky si mohou lidé sami a všechny mají naprosto fatální důsledky.

„S ohledem na absolutní nepoměr mezi vlakem a člověkem končí takový střet ve většině případů smrtí nebo velmi vážnými doživotními následky. Samozřejmě je to nesmírně smutná a stresující událost nejen pro blízké z okolí takového člověka, ale je to samozřejmě lidsky velmi nepříjemné také pro strojvedoucího a další zaměstnance dopravce, kteří se s takovou situací setkají,“ podotýká Ondrůj.

Podle brněnské psychoterapeutky Stanislavy Ševčíkové může jít pro strojvůdce o trauma doprovázené obavou ještě někdy řídit. „Tento okamžik může stále znovu prožívat a mohou ho pronásledovat somatické příznaky stresu při řízení, například stažený žaludek, kardiologické potíže i noční děsy,“ poznamenala.

Důležité je zmínit také celkové dopady na provoz – vyšetřování každé takové události zabere většinou kolem 90 až 120 minut, kdy často dochází ke kompletnímu zastavení železniční dopravy v inkriminovaném úseku.

Počet nehod roste také u tramvají

V kolika případech kolizí na kolejích šlo o technickou závadu, ještě nemá Drážní inspekce vyčísleno, ale jasné je, že chybují i stroje. V posledních sedmi letech roste počet „nedovolených jízd“, tedy situací, kdy vlaky projedou návěstí zakazující jízdu.

Nejčastěji se tak děje při odjezdu vlaku ze stanice. Drážní inspekce už proto vydala celou řadu bezpečnostních doporučení. Zároveň nenechávají bezpečnost jen na strojvedoucím, ale používají i technická zařízení, jež při selhání strojvedoucího automaticky zastaví ohrožené vlaky.

Co se týče prevence, podle Drážní inspekce se z historického hlediska nejvíce osvědčila u dětí a mládeže, což je však běh na dlouhou trať a výsledky nelze očekávat v krátkém čase. Kromě tematických billboardů vydala inspekce i DVD s filmem Hazardéry železnice zabíjí nebo do autoškol Řidič, postrach přejezdů. Dnes si jednotlivé informační kampaně vedou buď sami provozovatelé dráhy, nebo dopravní podniky.

„Bezpečností na železnici se zabýváme dlouhodobě a je to jedna z našich priorit. Například přes deset let spolupracujeme na projektu Preventivní vlak, který je přímo zaměřený na mladé lidi, aby se v blízkosti dráhy i ve vlacích chovali zodpovědně. Tímto projektem prošlo téměř 20 tisíc mladých z 40 měst,“ dodala za České dráhy Bezuchová.

Je to ale i dráha tramvajová, kde roste počet nehod. Ačkoliv loni skončila v Brně jen jedna smrtí, celkem se v jihomoravské metropoli stalo 550 mimořádných událostí, což je vůbec nejvíc v republice.

Počítá se mezi ně především srážka s vozidlem a jinou tramvají, ale i vykolejení. Zraněno při tom bylo 78 lidí. Podle Drážní inspekce, která vede i tyto statistiky, především z důvodu nesoustředěnosti nebo ignorace zákonů. Mnoho chodců si neuvědomuje, že tramvaj má přednost.