„Případ budeme odkládat,“ uvedla nyní plzeňská policejní mluvčí Veronika Hokrová.

Dítě zemřelo v polovině října v bytě na plzeňském Jižním Předměstí. Bezprostředně poté policisté zahájili úkony trestního řízení.

„Na návštěvu přijela neteř se dvěma dětmi, spali u nás. Maličkej kolem půl třetí ráno plakal. Udělaly jsme mu sunar a šly spát. Ráno jsem se probudila kolem půl šesté, bylo mi divné, že nepláče. Sáhla jsem na něj, pak na krček, ale na tepně jsem nic necítila. Okamžitě jsem rozsvítila a volaly jsme záchranku,“ uvedla babička dítěte několik dnů po neštěstí.

I záchranáři už byli bezmocní. Pro ženu to bylo o to horší, že matka dítěte byla jedním ze čtyř dětí, které adoptovala po tragické smrti jejich matky.

„Snad už teď pro nás opravdu končí špatné období. Když jsem viděla, co byli někteří schopní napsat do diskuzí pod článkem na internetu, bylo mi z toho ještě hůř,“ povzdechla si žena, jejíž totožnost redakce nezveřejní kvůli citlivosti případu.

Zástupce přednosty Jednotky intenzivní a resuscitační péče dětské kliniky plzeňské fakultní nemocnice Lumír Šašek řekl, že syndrom náhlého úmrtí je příčinou smrti u přibližně osmi procent dětí, které se nedožijí prvních narozenin.

V České republice je to asi 25 dětí ročně, ve větším ohrožení jsou chlapci.

„Nemáme informace, že by počty případů stoupaly. Pro syndrom náhlého úmrtí kojence neznáme specifické příznaky. Riziko lze snižovat, když děti spí na zádech na pevné podložce v samostatné postýlce, po jídle si říhnou,“ vysvětlil Lumír Šašek.

Důležité je také, aby dítě nespalo v přetopené místnosti a nedošlo k jeho přehřátí.

„Rodiče by neměli dávat do postýlek polštářky, plyšáky a jiné měkké předměty. Zařízení sledující životní funkce u dítěte mohou být přínosná u rizikových dětí, předčasně narozených, ale monitorovací zařízení bohužel statisticky nesnižují výskyt syndromu,“ podotkl lékař.