Šmejdi z jihu Čech pomalu mizí. Začínají cílit hlavně na internet

  10:30
Přestože je na tom z hlediska loňské statistiky jih Čech téměř nejhůře, ukazuje se, že klasické předváděcí akce s předraženým zbožím postupně mizí. Nekalé praktiky se přesouvají na internet, kde je na ně Česká obchodní inspekce krátká.

(ilustrační snímek) | foto: Aerofilms

Důvěřivý senior dostane leták s pozvánkou na program, jehož součástí má být výhodný nákup. Ve skutečnosti je ale opak pravdou. Běžný postup takzvaných šmejdů dnes zná skoro každý.

Nyní se podvodné akce vytrácejí, ale definitivně nekončí. Na jihu Čech a Vysočině v loňském roce Česká obchodní inspekce (ČOI) dokonce zaznamenala druhý největší podíl případů, kdy došlo k porušení zákona.

Porušení zákona na akcích 2017

Jihomoravský a Zlínský: 75%
Jihočeský a Vysočina: 45,5%
Ústecký a Liberecký: 28,6%
Středočeský a Praha: 26,3%
Královéhradecký a Pardubický: 25%
Plzeňský a Karlovarský: 20%
Olomoucký a Moravskoslezský: 13%
Celkem: 29%

Pozn. Procenta vyjadřují, v kolika případech došlo na akcích k porušení zákona. Zdroj: ČOI.

Jednou z firem, která se v Jihočeském kraji objevila, byla společnost Carles House se sídlem v Praze. Navštívila například České Budějovice, Třeboň nebo Dačice. A byla jednou z těch, které porušily zákon.

„Na základě podnětu od spotřebitele bylo zjištěno převzetí peněz v den konání předváděcí akce, to je ještě před uplynutím zákonné sedmidenní lhůty. Šlo o částku 30 tisíc korun za reflexní terapii nohou, polštář a podložku,“ uvádí k jednomu z případů Martina Střihavková, ředitelka inspektorátu pro Jihočeský kraj a Vysočinu.

Problémy měla Carles House i jinde. „Dědeček zakoupil na předváděcí akci ve Žďáru nad Sázavou zboží v celkové hodnotě 25 tisíc korun. V zákonné lhůtě bylo na adresu společnosti uvedené v obchodním rejstříku i na korespondenční adresu uvedenou na razítku společnosti na objednávce zasláno odstoupení od smlouvy. Obě obálky se však vrátily zpět. Na emailovou adresu společnosti byly rovněž zaslány dva emaily ohledně odstoupení od smlouvy, oba bez odezvy,“ popisuje svou zkušenost Lenka Veselá na webu vasestiznosti.cz.

Firma si nakonec vysloužila třetí nejvyšší loňskou pokutu v celkové výši 1,5 milionu korun, stojí v závěrečné zprávě ČOI. Převážně šlo o neplnění povinností souvisejících s konáním organizovaných akcí.

Inspektorát na jihu Čech a Vysočině loni provedl celkem 11 kontrol, přičemž v pěti případech zjistil porušení zákona. V přepočtu na procenta se tak problém objevil v téměř polovině. To je se slušným náskokem druhé největší číslo z celé republiky. Větší hodnoty zaznamenal inspektorát jen v Jihomoravském a Zlínském kraji.

„Využili jsme podněty od spotřebitelů. Sami se o nenahlášených akcích nedozvíme, ale díky jejich pomoci můžeme jít na kontrolu a odhalovat pochybení. Jednou z povinností pořadatelů je právě včasné nahlášení,“ popisuje Střihavková.

Ve třech případech akce nebyly ČOI nahlášeny

Loni se stávalo, že v pozvánce na předváděcí akci nebyly uvedeny všechny zákonné povinnosti, jako identifikace nabízených výrobků a ceny, za které budou nabízeny, nebo časový harmonogram. Lidé jsou pak při předváděčkách zavřeni v sále bez možnosti odejít.

Ve třech případech akce nebyly ČOI nahlášeny. Dvakrát bylo také zjištěno porušení zákazu použití nekalé obchodní praktiky, protože pořadatel v pozvánce uváděl nepravdivou informaci o občerstvení formou rautu a dárků pro účastníky. Pak se ale ukázalo, že lidé žádné občerstvení ani dárek nedostali.

Za to všechno rozdal loni inspektorát pro jih Čech a Vysočinu pokuty v hodnotě 1,8 milionu korun. Oba regiony se přitom na číslech podílely zhruba polovinou. Celorepublikově klesl objem pokut oproti roku 2016 o 7,5 milionu korun na více než 22 milionů. Kontroloři se loni pustili do 107 akcí a na 31 z nich zjistili porušení zákona, což je 29 procent případů. Předloni číslo dosáhlo dokonce 76 procent.

„Důvodem je změna legislativy a nastavení povinností pro organizátory. Dále je zakázáno vybrat od spotřebitele kupní cenu přímo na místě. Až po sedmi dnech je totiž možné ji přijmout. Přispívá i poměrně intenzivní dozorová činnost ČOI a citelné sankce. Důležitá je i osvěta. Šmejdi již zkrátka nemají zákazníky,“ shrnuje Střihavková.

Na druhou stranu se teď nekalé praktiky přesouvají na internet a podvodníci využívají také telefony, přes které mohou uzavírat smlouvy. ČOI se chce na nové metody zaměřit, přestože je právě v případě internetu často bezmocná. Důvodem je ne příliš přísná legislativa.

Autor: