Na Šluknovsku hrozí řadě lidí kvůli vyschlým studnám zima bez vody

  8:02
Hrozba, že se brzy ocitnou bez tekoucí vody, visí nad stovkami domácností ve Šluknovském výběžku, které nejsou připojené na vodovodní síť. Kvůli dlouhodobému nedostatku srážek prakticky v celé oblasti vyschly studny.

(ilustrační snímek) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Města a obce teď vodu obyvatelům dovážejí v cisternách. Jenže sucho trvá a naděje na naplnění studní je zatím v nedohlednu. Naopak je blízko situace, kdy uhodí silnější mrazy a cisterny už kvůli tomu nebude možné přivážet.

K přistaveným cisternám musejí s kanystry pravidelně jezdit obyvatelé Mikulášovic, Studánky či jiříkovské části Filipov. V Mikulášovicích jsou na čtyřech cisternách závislí lidé ze sedmdesáti domů už od prázdnin.

„Zrovna se chystáme prodloužit smlouvu na půjčení cisteren o další měsíce. Obáváme se ale mrazů, kdy vodu v cisternách vozit nejde. Pak už lidem nebudeme moci pomoci,“ říká starostka Miluše Trojanová.

„Vodu lze cisternami zavážet, dokud teploty neklesnou pod minus pět stupňů Celsia. Pak už to možné není,“ potvrzuje Iveta Kardianová, mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací (SčVK).

Na dodávkách je závislá i zhruba polovina z 320 domů ve Filipově a některé další i na okraji Jiříkova.

„Po dohodě se SčVK kupujeme a vozíme lidem vodu třemi cisternami z hydrantu v Rumburku. Je zajímavé, že v létě lidé vodu ve studnách měli, nedostatek se objevil až nyní,“ posteskl si Michal Maják, starosta Jiříkova, pod který Filipov patří.

Stejně jako jinde si i zde radnice půjčila cisterny ze státních hmotných rezerv. Měsíční pronájem jedné stojí pět tisíc a voda do ní 500 korun. Lidem je dodávána zdarma. Zčásti ji využívá i sám starosta. 

„Úplně vyschlou studnu nemáme, ale musíme hospodařit úsporně. Nelze prát i pustit myčku naráz, musíme postupně, aby voda stačila přitékat, protože ze tří metrů máme ve studni jen 1,2 metru vody. A stejně se chová většina obyvatel,“ přibližuje Maják.

Dvě cisterny vozí vodu lidem už od září i do Studánky, která spadá pod Varnsdorf. Tady navíc řeší problém i s tím, že ani to nestačí. 

„Máme veřejné studny s pitnou vodou a odtud ji do Studánky vozíme. Má ale 350 obyvatel, přes víkend díky chalupářům dvakrát tolik a domy jsou tu daleko od sebe. Dvě cisterny jsou i ve všední den málo. Více jich ale ve státních rezervách není, stát ani kraj na sucha nejsou připraveni. Nevíme, jak více lidem pomoci,“ líčí varnsdorfský místostarosta Josef Hambálek.

Obce začínají řešit rozšíření vodovodní sítě

Z mírného zlepšení situace se radují v nedalekém Jiřetíně pod Jedlovou. O prázdninách tu došla voda ve vodojemech Rozhled a Tolštejn. Teď v nich zase na nějaký čas je díky naplnění od SčVK. 

„S pitnou vodou díky tomu vyjdeme, momentálně jsou vodojemy plné ze tří čtvrtin. Ale nadále platí zákaz kropení zahrad či mytí aut,“ upozorňuje jiřetínský starosta Bohuslav Karpálik.

V řadě obcí už se kvůli situaci začali zabývat rozšířením vodovodní sítě. Už ho připravují v Mikulášovicích, zájem pak budou zjišťovat ve Filipově. Tam totiž dvacet let vodovod nikdo nechtěl, a tak sem vůbec není přivedený. 

Jiříkov má od roku 2005 připravený jeho projekt a nyní už jednal se Severočeskou vodárenskou společností, že město požádá o dotaci a za více než 60 milionů ho přivede. Ale musí být dost zájemců.

„Přepočítáváme teď náklady a pak oslovíme obyvatele, zda se na vodovod závazně připojí a studny si nechají na zalévání zahrad. Nemůžeme investovat miliony, aby vodu chtělo pět domácností,“ vysvětluje Maják.

Na řadě míst mezitím suché studny řeší i sami lidé. „Ti u trasy si vyřizují dokumentaci k napojení na vodovod, další plánují vrtané studny. Obávám se ale, aby jich nebylo tolik, že by prameny strhly,“ zmínila Trojanová.

I zájemci o ně se ovšem mohou na nějaký čas ocitnout bez vody. Poptávka po vrtaných studnách je podle firem letos obrovská v celém kraji a nestíhají už všechny zakázky vyřizovat. 

„Nevíme, kam dřív skočit, odříkám denně tak tři zájemce, za poslední měsíc určitě přes šedesát lidí. Máme stop stav, nové zakázky budeme přijímat až příští rok,“ hlásí třeba Tomáš Kačmarik z vrtařské firmy OVSP z Mostu.

Letošní rok je podle meteorologů extrémně suchý. Za prvních deset měsíců v kraji spadlo 355 mm srážek na metr čtvereční, dlouhodobý normál z let 1981 až 2010 je přitom 537 milimetrů. 

„Extrémní sucho se může vyskytnout, podobné bylo v roce 1947. Ale teď už trvá několik let,“ říká Radek Tomšů z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí-Kočkově.