Dalším problémem je třeba také to, že oblast u hranic už dvacet let čeká na posílení vysokého napětí, elektřina tak často vypadává a nelze zde stavět velké průmyslové závody. I kvůli tomu zde chybí práce.

Starostové z výběžku se změnou kraje již několikrát zabývali. „Takový krok by nebyl jednoduchý. Pro občany je zachování nemocnice velmi citlivé téma. Z médií znají podobnou situaci v nemocnici ve Frýdlantu, rychlý postoj vedení Libereckého kraje a zachování nemocnice,“ řekla šluknovská starostka Eva Džumanová (Starostové a nezávislí).

„Určitě je však nejprve k takovému kroku nutné znát názor zdejších obyvatel a postoj vedení obcí a měst. Myslím, že připojení k Libereckému kraji by přivítala většina obyvatel,“ dodala Džumanová.

Pro odtržení je například i František Moravec, starosta Starých Křečan. „Ústecký kraj svou liknavostí nemá například nastavenu strategii odpadového hospodářství, zdravotnictví či řešení kůrovcové kalamity. Senátor Zbyněk Linhart bojuje o získání financí do sociálně vyloučených lokalit, bohužel součinnost s krajem nefunguje,“ přiblížil Moravec (Město lidem).

Změna by byla návratem k uspořádání krajů z dob 1949 až 1960

V roce 2000 při vzniku krajů nejprve většina obyvatel Šluknovského výběžku byla pro začlenění pod Liberecký kraj, nakonec byla zvolena varianta Ústeckého kraje.

„Změna by byla návratem k historickému přirozenému uspořádání krajů. Výběžek je většinou kraje vnímán jako nutné zlo. Lidé mají hodně důvodů ke změně, v poslední době to je zachování nemocnice a neřešené sociální otázky s nepřizpůsobivými občany,“ podotkl varnsdorfský místostarosta Josef Hambálek (ANO).

Už dnes spousta lidí jezdí do Libereckého kraje k zubařům, kteří ve výběžku chybějí, do Liberce s dětmi na hokej, vykoupat se do Babylonu či si zalyžovat na Ještěd.

„Nakupujeme v Německu a Ústecký kraj nepotřebujeme, protože zejména v zimě je tam cesta mnohem složitější než přes Německo do Liberce. Tady se narodily i děti, protože v Rumburku není porodnice,“ zmínil podnikatel Petr.

Odtržení by znamenalo nelehkou a zdlouhavou změnu zákona

Frustrace z vleklého jednání o zachování Lužické nemocnice je nyní citelná. Podle krásnolipského starosty Jana Koláře nejde se jen mračit na vedení kraje.

„Naše snahy o pomoc nemocnici nepodpořila ani většina ze šesti krajských zastupitelů ze Šluknovska. Takže je potřeba si uvědomit i vlastní nejednotnost,“ upozornil Kolář (Sdružení 2018).

Případná změna by znamenala nelehkou a zdlouhavou změnu zákona. „Hranice vyšších územních samosprávných celků lze měnit pouze zákonem,“ sdělil Ondřej Krátoška, mluvčí ministerstva vnitra.

To může trvat dlouho a není zcela jisté, že se to musí podařit. Po jednání starostů s hejtmanem Libereckého kraje to už zřejmě není ani reálné.

„Se starosty ze Šluknovského výběžku jsme o tom diskutovali. Spádovost k našemu kraji je pro ně jednodušší než k Ústeckému. Jejich argumenty chápu. My však ‚uchvatitelské ambice‘ nemáme a nechceme sousední kraje připravovat o regiony,“ poznamenal hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).

Ve Výběžku by mělo proběhnout referendum, míní hejtman

Podle hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka (KSČM) je pouze věcí obyvatel, v jakém kraji chtějí být. „Pokud by to bylo myšleno vážně, mělo by ve Šluknovském výběžku proběhnout referendum a je asi otázka, jaké části by se týkalo,“ sdělil Bubeníček.

Ve hře je i jiná varianta. „Vytvoření minikraje Šluknovský výběžek, což by bylo jednodušší. Počkáme, jak dopadne jednání o záchraně nemocnice,“ uvedla rumburská radní Anna Zibnerová (ČSSD).

Odchod z kraje v roce 2008 zvažovala obec Hora Svaté Kateřiny na Mostecku, která se chtěla stát novou městskou částí Prahy. Zastupitelé tak upozorňovali na systém, jak stát rozděloval výtěžek z daní mezi velká města a menší obce. Šlo však o recesi.