Střední škola v Červeném Kostelci vyrostla ze silné tradice textilního průmyslu, jenže útlum v odvětví ji dostává opakovaně do potíží. Na přelomu tisíciletí se tam učilo kolem 160 krejčích, ale před deseti lety žádný. Místo toho tam teď studují budoucí návrháři oděvů, perspektivu mají zdejší učni gumaři-plastikáři a operátoři pro textilní výrobu. 

3 fotografie

Škola by však mohla přijít o ekonomicky zaměřené obory, v nichž hledala svého času záchranu. Dětí se totiž nedostává ani jiným školám, které si konkurují stejnými obory.

Samospráva však protestuje proti tomu, že by Kostelečtí v budoucnu mohli přijít o školu. „Střední škola by měla zůstat zachována v Červeném Kostelci, a nikoli v Hronově, který je podle rozvojových dokumentů kraje v hierarchii níže. Proto jsem v dopise radním apeloval na dodržování této hierarchie,“ zastal se školy červenokostelecký starosta Rostislav Petrák (TOP 09).

Odkazuje na aktualizovaný dokument k Zásadám rozvoje Královéhradeckého kraje, podle nějž se má občanská vybavenost koncentrovat v krajském městě, na další úrovni jsou někdejší okresní města a poté i mikroregionální centra, která soustředí občanskou vybavenost pro okolí jako školy, zdravotnické či sociální služby.

Mezi ně kraj zařadil i Kostelec s 8 400 obyvateli, ale o něco menší Hronov tam nespadá. Když starosta neuspěl u zastupitelů, alespoň teď žádá, ať kraj zahýbá s oborovou nabídkou tak, aby to kosteleckou školu podpořilo.

Je rozhodnuto a čas ukáže, říká ředitel školy

Pro krajskou koalici velikost Kostelce nehraje roli. Ke škole, která má ekonomické problémy, hledali partnery. Nový celek by měl zahrnovat technické i textilní obory. 

„Jde nám i o naplnění kostelecké školy. Radnice sice zdůrazňuje, že jsou největší z těchto obcí a vzdělávání tam má své místo, k tomu je tam nová budova, ale kostelecká škola si zatím stále hledala svůj směr, kam se bude vyvíjet. Nejdřív oděvnictví, pak ekonomika a nově začala s technickými obory, ale neměla pro ně zázemí,“ vysvětlila krajská radní pro školství Martina Berdychová (Východočeši), podle níž se kostelecká část školy nově soustředí na textilní, hronovská na technické a poříčská na polygrafické obory. 

Přímo ve škole nechtějí o optimalizaci mluvit. „Nemá smysl přilévat olej do ohně, je rozhodnuto a čas ukáže,“ podotkl ředitel kostelecké střední školy oděvní, služeb a ekonomiky Marek Špelda.

Klíčové teprve bude, jak krajští radní rozhodnou o oborovém zaměření nově ustanovených deseti škol (více o optimalizaci čtěte v článku Sloučení škol v Hradeckém kraji budí nevoli). Mělo by být jasno 8. ledna. 

V Červeném Kostelci se tak podle Berdychové uvažuje o útlumu oborů ekonomika a podnikání, veřejnosprávní činnost a nástavbového oboru podnikání. „Je to obor asi nejvíce kritizovaný Českou školní inspekcí, většina dětí na něm neodmaturuje. Je to zbytečné, když daná škola má obor, kam žák může přejít po vyučení do vyššího ročníku,“ řekla radní Berdychová.

Do kostelecké školy by se však mohly přemístit kadeřnice či umělecky zaměřené obory z Velkého Poříčí. Do průmyslovky v Hronově s elektrotechnickými a strojírenskými obory by zase mohli přibýt mechanici seřizovači poptávaní kosteleckou Saar Gummi, když se v minulosti pro Kostelec nepovedlo zapsat tento obor u ministerstva školství. 

Ředitelé větších škol zůstávají v klidu

Hronovská škola nabídla zázemí pro seřizovače. Žáci by mohli studovat stejný základ a ve vyšších ročnících se specializovat na stroje pro gumárenství, tiskařství či strojírenské firmy. Hronovská škola by mohla mít prostory nedaleké polygrafické školy ve Velkém Poříčí. Tam by také mohly přibýt gumárenské stroje.

Ředitelé obou větších škol zůstávají v klidu, podle krajského záměru se totiž v jejich oborové nabídce nebude škrtat.

„Už dříve jsme se domlouvali s kolegou ředitelem ze školy ve Velkém Poříčí, že by jednou v budoucnu nebylo špatné převést obě zařízení pod jeden subjekt. Jsme vzdáleni 1,5 kilometru a naše obory, pokud jde o automatizaci nebo robotizaci, se začínají setkávat. Bylo by možné, aby se obory prolínaly, a školy by při tom lépe využily své prostory. Teď když přicházejí úvahy o optimalizaci, připadá mi to jako krok, který naplňuje tuto naši dřívější myšlenku,“ uvedl ředitel Střední průmyslové školy v Hronově Josef Matyáš.

Obě školy nemají ekonomické potíže, kraj nedoplácí platy kantorům. Hronovská škola za pět let získala vybavení z grantů za víc než 30 milionů korun, dalších 10 milionů na modernizaci dílen má už schváleno. Ve Velkém Poříčí momentálně staví centrum odborné přípravy polygrafických oborů z evropské dotace za 100 milionů korun. Podle ředitelů je však potřeba, aby kraj rozhodl o oborech co nejrychleji.

Obavy ze zániku učiliště a uzavření všech školních budov včetně jediné sportovní haly ve městě sužují také Lázně Bělohrad na Jičínsku. Bělohradské učiliště má splynout s Gymnáziem, SOŠ, SOU a VOŠ v Hořicích.