Michal učí informatiku na jedné z největších budějovických základních škol. Po patnácti letech za katedrou nosí do kantorské rodiny se dvěma dětmi zhruba 25 tisíc hrubého měsíčně.

„Proto mám počítačovou firmu a přitom si dovolím ten luxus, že ještě chodím do školy. Přitom ajťáci se ve školách starají kromě výuky o celé zázemí – o školní síť, webové stránky, internet. Škola nemá ani peníze, aby si platila neučitele v IT oddělení,“ líčí 37letý kantor Michal, který chce kvůli své firmě zůstat v anonymitě.

Sehnat učitele výpočetní techniky je pro ředitele školy výhra. Programátory s vysokoškolským vzděláním a praxí se snaží lovci mozků v Budějovicích přetáhnout ze škol klidně i za 80 tisíc korun měsíčně. Ve školách tak zůstávají jenom ti, kteří učí rádi. Přesto, že řada z nich si musí ke kantorskému platu přivydělávat.

„Začínající učitel má plat 22 600 korun, a když učí 32 a více let, může se podle věkového automatu dostat na 29 600 hrubého. A osobní ohodnocení nedáváme, protože na to nemáme,“ řekl Pravoslav Němeček, ředitel budějovické ZŠ Bezdrevská a viceprezident Asociace ředitelů základních škol.

Kombinace matematika - fyzika je náročná

Sám nemohl dlouho sehnat matematikáře. Přestože si zapisuje volné kantory, aprobaci matematika, fyzika a výpočetní technika za celý rok neobjevil. „Trvalo nám rok, než se nám podařilo matematikáře sehnat. Nakonec jsme udělali problém jiné škole. Šlo totiž o přestup učitele, který potřeboval lepší podmínky pro dojíždění,“ popsal.

Po krajském městě se povídá, že technicky zaměřené absolventy učitelství stahuje rovnou z Jihočeské univerzity strojírenský gigant Bosch.

„Od začátku roku jsme obsadili 150 technických pozic pro vysokoškoláky. Jen deset z nich je absolventy Jihočeské univerzity, ale většina vystudovala výpočetní techniku, měřicí techniku a informační technologie. Jen dva měli obor učitelství pro střední školy,“ vyvrací fámu personální ředitelka firmy Barbora Schelová s tím, že Bosch upřednostňuje mladé posily z technických univerzit.

Ve Volarech učí bývalí žáci

Ředitel písecké Základní školy J. K. Tyla Pavel Koc upozorňuje, že učitelů technických předmětů je nedostatek i proto, že vystudovat kombinaci matematika - fyzika je náročnější než humanitní obory.

„A možná i proto se k tomu studenti nemají. Navíc pedagogická fakulta je často škola druhé volby a řada absolventů ani nechce jít učit.“ Sborovny se daří ředitelům držet plné i díky kantorům v důchodovém věku, kteří ještě chtějí učit. Ve chvíli, kdy se rozhodnou školu opustit, se dostávají šéfové školy do úzkých.

„V pedagogickém sboru máme pět důchodců. Dvě důchodkyně jsou matematikářky, jedna z nich by ráda skončila, ale nemám náhradu,“ sdělila ředitelka táborské ZŠ Helsinská Alena Heršálková.

S omlazením učitelského sboru se potýkalo i vedení školy v horském městě Volary na Prachaticku. „Ještě nedávno jsme měli věkový průměr hodně přes padesát let, za poslední dva roky se o deset let snížil. Musel jsem obeslat i vysoké školy a nabídnout služební byt. Ale vyšlo to, loni jsem přijal tři nováčky, a přestože jeden zase odešel, letos se mi podařilo sehnat dva mladé páry,“ libuje si ředitel volarské školy Petr Horálek.

Zajímavé je, že z posledních přijatých kantorů pocházejí tři z místní školy. „Učí tu spousta bývalých žáků, všichni se známe. Myslím si, že hodně dělá poloha Volar, všichni noví lidé šli za šumavskou přírodou a klidem,“ podotkl Horálek.

Volarská škola má v současnosti od radnice tři služební byty. „Škole nemůžeme nic vytknout, ředitel je šikovný. Po řadě let máme dokonce tři první třídy, vždycky jsme otvírali dvě. Je příjemné, že k nám jdou rádi i mladí učitelé, to je pro malé městečko našeho typu nejlepší vizitka,“ konstatovala volarská starostka Martina Pospíšilová.