V zemědělství jsme dávno ztratili soběstačnost, říká šéf školního statku

  16:40
Už od roku 1925 funguje v Žabčicích na Brněnsku školní statek spadající pod současnou Mendelovu univerzitu. Studenti zde čerpají poznatky z praxe, provádí polní pokusy a hledají cestu ven ze sucha, které sužuje nejen zemědělství.

Krávy ve Školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích | foto: MENDELU

Když před dvěma lety na Školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích zaměstnanci a studenti připravovali „holštýnku“ Káju na Národní výstavu hospodářských zvířat, ani ve snu je nenapadlo, že si jejich kráva poveze zpátky titul šampionky.

„Spíš jsme si říkali, jestli si neutrhneme ostudu, a brali jsme účast tak nějak sportovně,“ vzpomíná šéf statku Radomil Měřínský.

Na letošní ročník, který se na brněnském výstavišti koná od neděle do této středy, vyslali do soutěže pět holštýnských dojnic a na ukázku šest „masňáků“ ve třech plemenech, které jsou v Česku chovány velice omezeně nebo vůbec a na letošní výstavě doplňují škálu chovaných plemen.

Dojnic černo-bílého holštýnského plemene mají v Žabčicích kolem 580 a k jejich velkochovu, který dnes statek živí, došli cestou pokus-omyl.

Masných plemen tu mají hned šestnáct a sedmdesátihlavé stádo je unikátní nejen v České republice, ale i Evropě. Studenti mají velkou výhodu - aby poznali jednotlivá specifika, nemusí domovské země skotu objíždět.

Ve stádu, které běžně běhá po pastvinách, najdou jen matky a telata. Odrostlí býčci se převezou do akreditovaných odchoven, projdou testací a jdou do dražby. Plemenní býci jsou žádané zboží. „Pokud vím, tak snad žádný nešel na jatka, což svědčí o dobré genetice,“ popisuje Měřínský, původním zaměřením vinohradník a ovocnář.

Fotogalerie

Na svůj obor chtěl také po nástupu do funkce ředitele statku v roce 2003 vsadit, ale nevyšlo to. Odbyt vína byl problematický. „Tak po dvou letech mě ten nápad přešel, nemohl jsem podstoupit významná investiční rizika. Pak jsem narazil i s prasaty, no a potom nás dorazila sucha,“ vzpomíná nevesele Měřínský.

Paradoxně to nejzoufalejší sucho v roce 2009 rozhodlo o dalším směřování. Půdy nevhodné pro pěstování plodin prostě žabčičtí zčásti zatravnili, osevní postupy pootočili ke krmným plodinám a vedení se rozhodlo pro koupi asi stovky vysokobřezích jalovic.

„A naštěstí to klaplo. Zaměřili jsme se čistě na mléko, denně od nás odjíždí cisterna s 16 500 litry. Patříme mezi deset největších dodavatelů pro Olmu,“ popisuje Měřínský.

Šedesát let trvající pokus

Zajímavé je, že chov skotu a další zemědělské aktivity jsou pro statek jen doplňkovou činností, která však tvoří 95 procent veškerého příjmu podniku.

Jeho hlavní náplní je „služba“ studentům. Ti kromě unikátního stáda mají k dispozici i koně, u dojnic se naučí vše od inseminace po dojení. U několika krav tu mají speciální obojky, které ohlásí například říji. Brzy je dostanou všechny, aby z dat mohli vycházet studenti a výzkumníci.

„Studenti zde mají kompletní zázemí, zootechnické obory si bez nás neškrtnou,“ říká šéf statku s ráznými názory na zemědělství a jeho řízení z EU i některé studenty, kteří místo do provozu chtějí spíš do kontrolních úřadů.

Trumfem, které spojení univerzity a statku nabízí, je něco jako hypermoderní „Mendelova zahrádka“. Řešitelé výzkumných projektů, doktorandi, profesoři i zahraniční vědci mají k dispozici takzvanou pokusnou polní stanici, na níž se momentálně dělá asi padesát důležitých výzkumů, které by jednou mohly promluvit do oboru.

„Nedávno tu byl doktorand z Peru a zkoumal merlík čilský neboli quinou považovanou za superpotravinu, jak by se mu dařilo ve zdejších podmínkách,“ uvádí příklad šéf stanice Petr Elzner.

Agronom statku Jakub Doležal je nadšený z už šedesát let trvajícího pokusu: na jedno jediné místo se zde na určité výměře vysévá pouze ječmen, navzdory zavedenému střídání plodin a nařízením, které běžný farmář musí dodržovat. A funguje to.

Laik se nechápavě usmívá, ale je to unikát, který zmíní každý, kdo o statku mluví. Stanice má také certifikaci na testování nejrůznějších hnojiv pro výrobce. Co se nejen přímo na stanici a pokusných polích hodně řeší a testuje, je například kapková závlaha. Elzner, Doležal i Měřínský ji označují za trend budoucnosti.

Bez aut se obejdeme, bez jídla ne

V Žabčicích totiž znají sucho možná ještě lépe než ve zbytku republiky. Všude kolem jsou pískovny, třeba i v nedalekých Bratčicích, a písečná jsou i okolní pole. „Není tady dobrá půda a právě neúrody v posledních letech nás dovedly ke skotu,“ připomíná šéf statku.

„Ukážu vám takovou naši bonsaj,“ odbíhá do vedlejší kanceláře. Vzápětí přináší asi 30 centimetrů velkou kukuřici. „Za normálních okolností by byla tři metry vysoká. Prošla komplet vegetací, jen se holt bránila suchu,“ popisuje Měřínský nevídanou rostlinu, kterou si v roce 2015 schoval.

Kvůli suchu v Žabčicích zkouší, co se dá, a svoje poznatky pak předávají stále zoufalejším farmářům. Statek dostal od ministerstva zemědělství na tři roky statut takzvané demofarmy (demonstrační farmy), kde mohou ostatní zemědělci načerpat inspiraci, jak se srovnat s náročnými podmínkami.

„Teď třeba sejeme čirok, což není pro skot ideální krmivo, ale je objemné a dovede zachránit v případě nouze. Seje se jako následná rostlina, takže z jednoho pole máte dvě úrody za rok. Ozimý ječmen se tady sklízí už v půli června a v tu dobu vidíte, že s kukuřicí je to špatné, takže si ji můžete doplnit čirokem a výsledné krmivo doladit,“ popisuje agronom Doležal. „Když chybí do bachoru objem, je prostě průšvih,“ Radomil Měřínský.

Když je velké sucho, čiroky schnou také, ale při sebemenší vláze se proberou a rostou dál. Třeba loni to vypadalo, že ani čirok už nepřežije. „A najednou 30. srpna přišel déšť, ony se oklepaly a ze suchého stonku začaly růst nové. Nechápu tu rostlinu, ale je to tak,“ kroutí hlavou šéf statku.

Ten přidává smutný popis reality. „Pokud chcete být v oboru, musíte mít chuť to dělat, musíte o tom něco vědět, a pak vyrazíte do obrovských lánů, kde jste závislý na počasí. Když nemáte intuici, nemůžete uspět. Je to práce na 24 hodin sedm dní v týdnu, neexistují svátky a volna. Chytráci říkají, že vyvezeme hodně aut a jídlo nakoupíme, což ale nemusí trvat věčně. Bez aut se obejdeme, bez jídla ne. Soběstačnost jsme dávno ztratili. Až odejdou ze zemědělství dnešní padesátníci a šedesátníci, nebude mít jejich práci kdo dělat,“ upozorňuje Měřínský.

Autor: