Zuzana Válková, hlavní kuchařka školní jídelny na Bakalově nábřeží v Brně, už více než deset let vaří kromě 1 200 obědů i desítky speciálních jídel. Jsou určená pro děti s lékařem potvrzenou alergií na lepek či mléčné výrobky. Současně hlídá dávky také malým diabetikům. Jde o odpovědnost a práci navíc, kterou jí nikdo nenařídil a dosud ani nezaplatil.

Teď může dostat přidáno. Vedení Brna totiž uvolnilo dva miliony korun pro dvacítku školních jídelen, které vyjdou dětem se zdravotními komplikacemi vstříc. A rozjelo tak v Česku unikátní program, jenž hodlá rozšířit na většinu základních škol ve městě.

„Jsem moc rád, že úsilí naší hlavní kuchařky mohu nějak ocenit, a už jsem podal na městě žádost o navýšení jejího platu,“ uvedl vedoucí kuchyně Robert Kameníček.

Jídelna vaří pro tři školy a s dietami začala na žádost rodičů. Válková „meníčka“ připravuje ve spolupráci s nutriční terapeutkou a pro ta dietní vychází z hlavního jídelníčku. Někdy stačí jen použít jiné suroviny, jindy ale musí uvařit úplně jiné jídlo. Na diety vyčlenili speciální místo a nádoby.

„Je to o složitém kastrůlkování a kontrole, aby každý dostal přesně to, co má. Hodně jídelen tvrdí, že na to nemají podmínky, a zaštiťují se hygienou. Myslím si ale, že když se chce, tak to jde,“ poznamenal Kameníček.

Diety se týkají asi čtyř tisíc školáků

A podobně uvažuje i náměstek brněnského primátora pro školství Petr Hladík (KDU-ČSL). Město totiž školám vaření diet nemůže ze zákona nařídit.

„Máme dítě celiaka, takže vím, jaké komplikace to rodičům přináší. Rozhodli jsme se proto, že přidáme kuchařkám na platu zhruba 1 500 korun měsíčně, a to zpětně od začátku roku 2018. Dále zaplatíme odborné školení, kde získají potřebný certifikát, a poskytneme peníze na nové nádobí, případně sporáky, na nákup odborné literatury nebo na úpravy odděleného prostoru,“ vyjmenoval Hladík.

Pro 70 základních škol v Brně se připravují obědy asi v 50 jídelnách a jen asi desítka z nich je schopná obsloužit i děti s dietou – buď tím, že jim přímo vaří, nebo jídlo ohřívají. Kolika dětí ze 40 tisíc brněnských školáků se diety přesně týkají, chce město zjistit.

„Víme však, že to je okolo deseti procent a že za posledních patnáct let se jejich počet zdvojnásobil. Děti jsou ale ve stravování v drtivé většině odkázané na krabičky, které jim doma připraví rodiče,“ podotkl Hladík.

Vězňové mají dietní jídlo zaručeno, děti dosud ne

Iniciativu Brna vítají rodiče dětí, jež zdravotními problémy trpí. „Je naprosto unikátní věc – na jihu Moravy stoprocentně, ale myslím, že i v celém Česku – aby město k problému přistoupilo tak komplexně,“ reagoval Dalibor Ježorek, předseda Klubu celiakie Brno.

„Mám už děti velké, ale zažili jsme si svoje. Děti s alergií na lepek jsou diskriminované od ostatního dění školy, někde dokonce ani nemohou chodit s ostatními do jídelny a musejí si svoje krabičky jíst třeba ve třídě nebo někde na schodech na chodbě,“ popsal Ježorek.

Podle něj je paradox, že stát chrání celiaky-vězně, ale děti, které potřebují péči nejvíc, žádnou záruku nemají. „Když se člověk s celiakií dostane do vězení, musejí mu ze zákona dávat dietní jídlo, ale školáci a děti v mateřských školách na něj nárok nemají a všechno je pouze na rodičích. A tak například moje manželka, přestože je ekonomka, šla tehdy uklízet do školky, aby mohla jídlo pro naše děti ohřívat,“ doplnil Ježorek.

Právě se zkušenostmi rodičů počítá také nový program stravování pro školáky. „Chceme dát kuchařky a zaměstnance jídelen dohromady s rodiči a pořádat pro ně workshopy. Rodiče totiž nejlépe vědí, jak taková jídla vařit, co nakupovat a kde to sehnat, znají recepty i praktické rady, jak dietní vaření spojit s tím běžným pro ostatní členy rodiny,“ podotkl Hladík s tím, že do konce letošního školního roku by program měl běžet zkušebně. „Od září bychom ho chtěli spustit naplno, nejlépe všude,“ doplnil.