„Měřili jsme lokální prachové znečištění ve dvaceti školkách, které mají chuť poprat se s problémem, jakým prachové znečištění je, a to na Ostravsku, Frýdecko-Místecku a Karvinsku. Obzvlášť u malých dětí dokáže polétavý prach negativně ovlivnit jejich zdraví,“ popsal projekt Lukáš Smetana z ostravské společnosti, jejíž zařízení byla pro měření použita. 

Koncentrace prachových částic o velikosti do 10 a do 2,5 mikrometru se ve venkovním prostředí školek zjišťovaly ve výšce dvou metrů od konce září do začátku listopadu. Senzory zjišťovaly hodnoty co jednu minutu.

Výsledky ukázaly, že děti na řadě míst čelí velmi výraznému znečištění, v několika mateřinkách šlo o lokální extrémy přesahující 280 mikrogramů na metr krychlový. Průměrný denní limit pro prach přitom činí 50 mikrogramů.

Nejhůře na tom byla školka v Ostravě-Radvanicích, špatně se však dýchá i dětem mimo Ostravu, například v Havířově, Klimkovicích či Vratimově. Nejvyšší naměřené hodnoty jsou podle autorů projektu srovnatelné s ovzduším v Soulu, hlavním městě Jižní Koreje. 

Zatímco školky na sídlištích musí počítat s nejvyšším znečištěním ráno a večer, ty u hlavních cest mají „prachovou špičku“ posunutou směrem k poledni. Každá školka má data zpracovaná zvlášť, aby věděla, kdy plánovat venkovní aktivity či větrat.

Kromě čísel se školky díky projektu, na němž s ostravským startupem Dustee spolupracovala rovněž nezisková organizace Čisté nebe, dozvěděly i informace, co dopady prašnosti eliminuje.

Ovzduší škodí kruhové objezdy, pomáhají živé ploty

„Měřením jsme vyvodili několik domněnek, které budeme dál testovat a ověřovat. Jednou z nich je velmi negativní dopad kruhového objezdu na lokální kvalitu ovzduší. Na druhou stranu školky, které mají areál oplocený živým plotem, mají obecně nižší hodnoty znečištění oproti školkám, které žádnou zelenou bariéru nemají,“ uvedl Nikola Carić z organizace Čisté nebe.

Autoři projektu také upozorňují, že znečištění může být jiné i co pár metrů a smogová situace o několik kilometrů dále nemusí znamenat stejný stav na školní zahradě, a naopak. Záleží na zdroji, jímž může být doprava, blízký výrobní provoz nebo stavba či lokální topeniště.

Školky se do projektu zapojily dobrovolně. „Vzhledem k tomu, v jaké části Ostravy se nacházíme, jsme čekali, že čísla budou špatná. Ale že budou tak špatná, nás trochu překvapilo,“ komentovala například ředitelka radvanické mateřinky Dana Lérová.

Už několik let školka využívá i čističky vzduchu, díky aktuálnímu projektu jí další přibyla.

„Když vezmu docházku před šesti lety, kdy jsme s čističkami začínali, a teď, je tam rok od roku viditelný mírný nárůst. Nedokážu říct, jestli je to čističkou, nebo naším programem, že děti do školky víc chtějí. Ale zlepšení cítíme,“ uvedla ředitelka.

Projekt Čistá školka nekončí, připravují se další kola. Podle jeho autorů se nápad dá využít daleko šířeji.

„Umíme si představit, že s podobnou senzorikou nejen ve školkách, ale i na veřejných prostranstvích bychom dokázali vytvořit mapu čistoty ovzduší ve městech, na základě níž dokážeme lokalizovat problémy, přijmout dočasná opatření, vyhodnotit je a poté se rozhodnout, zda je implementovat dlouhodobě, či nikoli,“ uzavřel Nikola Carić.K