Vyplynulo to z průzkumu, který mezi 108 žáky druhého stupně základních škol a studenty v primách až terciích víceletých gymnázií provedla pro Českou spořitelnu agentura Millward Brown.

Hlavním zdrojem příjmů většiny dětí je kapesné a pak finanční dary za dobré vysvědčení. Každý devátý školák si navíc ještě nějaké peníze přivydělává drobnými pracemi v rodině. Není ale výjimkou, když děti se svým kapesným nevyjdou.

„Přibližně polovina dětí tuto situaci vyřešila v minulosti půjčkou. Čtvrtina se zadlužila dokonce opakovaně,“ upozorňuje na výsledky průzkumu Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny.

Téměř tři čtvrtiny dětí poznaly situaci, kdy už všechno utratily, a přesto si chtěly ještě něco koupit. Věřitele podle průzkumu děti hledaly v rodině nebo mezi spolužáky.

Takovým případem je i desetiletá Sofie, která na škole v přírodě utratila celé své kapesné ve výši pěti set korun a navíc domů přijela s dluhem více než sto korun, který musela později svým kamarádům splatit z uspořených peněz.

„Sedmačtyřicet procent zadlužených dětí mělo problém půjčené peníze vrátit,“ upozorňuje Filip Hrubý s tím, že každé šesté dítě narazilo na potíže se splácením dluhů už vícekrát.

Většinu informací o tom, jak s penězi hospodařit, získávají děti od svých rodičů. S rostoucím věkem dětí ale roste i význam využití sociálních sítí. Čím jsou děti starší, tím lépe podle průzkumu dokáží s penězi vyjít.

„Polovina školáků už zažila situaci, kdy platili více než 1 000 korun a přibližně 6 procent dětí uvedlo, že platilo za nákup hotově více než 10 tisíc korun,“ uvádí Hrubý.

O tom, že pro některé děti není žádný problém zaplatit ze svého tisíce korun, ví třeba devítiletá Jana z Teplic.

„Spolužačka si koupila televizi, našetřila si na ni a chtěla ji mít ve svém pokojíku. Nevím, jestli bych ji také chtěla. Já dostávám peníze za vysvědčení a pak deset korun na týden,“ říká Jana, která chodí do 3. třídy.

Děti utrácejí bez rozmyslu

„Děti často utrácejí peníze bez rozmyslu a často si neumějí vážit jejich hodnoty. Na základních školách učíme děti finanční gramotnost už na prvním stupni. I když je pravda, že ti nejmenší většinou nemají o nebezpečnosti dluhů nebo hodnotě peněz větší povědomí,“ doplňuje své zkušenosti Lubomír Toman, ředitel teplické pobočky ČSOB.

„Žáci druhého stupně už většinou vědí, že dluh je něco špatného, a často velmi citlivě vnímají i dluhy rodičů, kteří si berou půjčky na nepodstatné věci,“ doplňuje.

V budoucnu by mohl s rozvojem finanční gramotnosti pomoci projekt Abeceda peněz, jehož cílem je přiblížit dětem svět financí, který usiluje o oficiální akreditaci u ministerstva školství.

Možná i to pomůže napravit nelichotivé postavení kraje v rámci celé republiky, který je podle statistiky nevládních organizací nejhorší v celé zemi v počtu vyhlášených exekucí.

Soudní exekutoři vymáhají v severních Čechách po dlužnících skoro 29 miliard korun. V některých obcích čelí exekuci i třetina lidí starších patnácti let.