Vysokomýtští muzejníci kvůli vozu Škoda VOS, který byl dodán mimo jiné i prezidentovi Klementu Gottwaldovi, prohledali archiv Pražského hradu, nedávno však zažili velké překvapení. Dnes vědí o utajovaných 101 vyrobených „voskách“ mnohem více.
Fotogalerie |
„V polovině ledna se na nás obrátil badatel a etnolog Stanislav Grym, který se zabývá forenzní psychologií. A při pátrání v archivu bezpečnostních složek nalezl v sekretariátu bývalého ministra národní bezpečnosti materiály k automobilům Škoda VOS,“ říká zástupce ředitele Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Martin Štěpán.
Etnolog se vzápětí obrátil na vysokomýtské muzejníky, protože v médiích zaznamenal, že tento pancéřovaný automobil koupili. „Samozřejmě jsme o materiály měli velký zájem. Získali jsme 10 listů materiálů a oslovili jsme archiv bezpečnostních složek.
„Tam se nám podařilo získat spousty dalších dobových dokumentů, odtajněných v roce 2008,“ popisuje zástupce ředitele muzea a dodává, že všechny materiály jsou naprosto neznámé a nikde nepublikované.
Mezi ně patří například záznamy ze schůze kolegia 16. března 1950. Jedním z projednávaných bodů byla zpráva náměstka ministra vnitra Josefa Pavla z 12. ledna 1950, která obsahuje popis vozidla, informaci o zjištěných závadách či plán dodávky vozidel od února 1950 do ledna 1951. V tomto období mělo být dodáno 51 vozidel Škoda VOS, přičemž pro bezpečnostní účel v Československu bylo doporučeno vyrobit 15 vozidel. Jsou v nich i konkrétní jména osob, které měly pancéřované vozy obdržet.
Československo v říjnu 1955 exportovalo do zahraničí 31 vozů Škoda VOS v těžkém provedení a 33 kusů v lehkém provedení. „Jde minimálně o Bulharsko, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko,“ vypočítává zástupce ředitele vysokomýtského muzea.
Celkem bylo vyrobeno podle dokumentů „101 prototypů“ vozů Škody VOS, u nichž se ale objevila řada konstrukčních závad. A to zejména na motoru, spojce, převodní skříni, řízení a karosérii. Ve zprávě se kritizuje, že první prototyp nevyzkoušeli technici a specialisté výrobních podniků, ale přímo pracovníci ministerstva vnitra. A také to, že současně s prototypem už byly vyráběny sériově všechny součástky na všechna vozidla. Následkem toho se stalo, že nevyzkoušený prototyp musel být několikrát předěláván a již vyrobené součástky musely být upravovány nebo vyrobeny znovu,“ vysvětluje Martin Štěpán.
Jedničku a později sedmičku dostal šéf partaje
Další část materiálů z února 1951 určuje budoucí majitele či provozovatele 22 konkrétních vozů. Prvních pět vozů je takzvaného krátkého provedení, všechny ostatní byly prodloužené automobily.
První prototyp dokončený 20. února 1950 byl využíván k zajíždění a výcviku řidičů pro další vozy VOS. Garážoval v Praze na Smíchově, u SNB útvaru Jasan.
Vůz číslo 1 užíval sám komunistický prezident Klement Gottwald, ale později byl dodán do opravy Auto Praga, aby se z automobilu využil motor, který byl vyrobený na letecký benzín. Klement Gottwald pak dostal vůz číslo 7, který garážoval přímo na Hradě u SNB. Další vozy putovaly do Rumunska, Maďarska a Polska. Vůz vyrobený jako osmý v pořadí dostal generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, který si ho ale moc dlouho neužil.
Exemplář vozu, který loni koupilo muzeum, však zůstal pro jeho pracovníky trochu hádankou. „U našeho vozu neznáme výrobní číslo a ani historii, nedokázali jsme jej se získanými informacemi zatím spárovat,“ říká Martin Štěpán.
Vůz rekonstruovaný v Osíku musí v muzeu vypadat jako nový
Dochovaný vůz s původním lakem uvidí návštěvníci Muzea českého karosářství poprvé v květnu tohoto roku. Ale už do konce března bude mít rekonstrukční práce hotové Miroslav Mňuk. Unikátní vůz připravuje se svými spolupracovníky v nenápadné malé hale v Osíku na Litomyšlsku.
Sám už se rekonstrukcím historických vozidel věnuje deset let. „Ale spíše opravuji a obnovuji historické nákladní vozy, autobusy a přívěsy než osobní vozy,“ říká nadšenec.
Většinou je podle něj kompletní generálka veteránů jednodušší než jejich uvádění do původního stavu. „Kompletní generálka je sice nákladnější, ale když něco poškodíte, opravíte to, nalakujete a pochromujete. Třeba u VOS nesmíte nic poškodit, musíte si s tím vyhrát a taková oprava je také časově náročnější,“ říká muž, který je schopen na starém automobilu rekonstruovat prakticky vše – od oprav motoru přes čalounění či rozvody elektřiny ve voze.
Pracovníci firmy v Osíku vládní speciál doslova vypucují. Některé díly opraví, například prohnuté ozdobné a minulým majitelem odmontované lišty. „Přečalouníme část sedaček, poškozená místa v původním laku se budeme snažit retušovat a celé auto nakonec zkompletujeme. Aby vůz šel do muzea čistý a vypadal jako v původním stavu,“ říká Miroslav Mňuk.
Ten se svými kolegy už rekonstruoval například autobus ŠD 11 Evropabus i s unikátním lůžkovým přívěsem Caravan Hotel LP30, vyrobené v roce 1968 pro historickou sbírku ČSAD Jihotrans. „Dělali jsme i tahač Škoda 706 RTTN. Asi nejhezčí vůz, který jsme u nás dělali,“ říká Miroslav Mňuk před jinou kostrou nákladního auta, který stojí v hale vedle komunistického vládního speciálu VOS.
V něčem si je speciál s nákladními auty podobný. „Předtím jsem ho nikdy neviděl a překvapil mne velikostí a váhou. Váží tři a půl tuny a manipulace s ním je proto prakticky stejná jako s nákladním autem,“ říká Mňuk.
Vůz Škoda VOS byl podle něj ve své době technologicky velmi na výši, má například centrální mazání. Miroslav Mňuk se snaží historickým autům co nejvíce rozumět.
„Doma ve skříni mám třicet knížek o starých automobilech, stal jsem se časem sběratelem starých dokumentací aut, člověk k nim pořád hledá nové informace,“ líčí muž, který ale žádného veterána nevlastní. Ač to jednou přece jen zkusil. „Koupil jsem si spartaka, rozdělal ho, ale po roce jsem ho prodal, protože kvůli ostatní práci jsem na jeho opravu neměl vůbec čas,“ dodal.
