Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obří šipky v Trutnově ukazovaly, kudy do krytu. Z fasád nejdou dolů

  19:06
Na domech v Trutnově zůstaly i 72 let od konce druhé světové války podivné bílé šipky. Už jen málokdo ví, že označovaly protiletecké kryty pro civilní obyvatele. Jsou jednou z mála hmatatelných připomínek válečných časů ve městě. Trutnov však ušel bombardování.

Bílé šipky u vchodových dveří vedou do dnešních sklepů a sušáren, bývalých úkrytů pro civilisty. V Trutnově je stále pomalováno několik desítek domů, barva odolává desítky let.

Zatímco někde jsou velké jen několik centimetrů a snadno je lze přehlédnout, na sídlišti Kryblice jsou vidět už z dálky. Činžovní dům na rohu ulic Maxima Gorkého a Jiřího Wolkera s letopočtem 1930 na fasádě vypadá, jako by velké bílé šipky směřující do sklepů domovníci namalovali teprve včera.

Fotogalerie

Doplňují je dvě velká písmena LR, zkratka německého slova Luftraum, jakým se kryty ještě před válkou označovaly.

„Nic mi to neříká. Skoro bych řekla, že to někdo úmyslně počmáral,“ říká Lea Farkačová, která na Kryblici bydlí od roku 1980.

V Trutnově za války žili převážně Němci, po jejím konci došlo k masivní výměně obyvatel. Pamětníci tu nejspíš už žádní nejsou. „Věděla jsem o jednom pánovi, který tu bydlel od války, ale ten už zemřel,“ dodává Lea Farkačová.

Její kamarádka Jarmila Melišová v domě se šipkou žije. „Vím, že to byly kryty za války, kam se lidi utíkali schovávat. Bydlím tu 20 let a pořád to vypadá stejně,“ potvrzuje odolnost starých nápisů.

Vápenný nátěr pořád prosvítá

Šipky se obvykle natíraly vápnem, proto se velmi špatně odstraňují a na fasádách prosvítají i pod novějšími nátěry. Sklep, do které nepřehlédnutelná šipka směřuje, vypadá jako každý jiný. Chodba se větví do několika směrů s kójemi.

„Je to úplně obyčejný sklep, tady vlevo byly dřív sušárny. Jestli se tu dělaly nějaké úpravy, tak jedině v době, než jsem se sem nastěhovala,“ poznamenává Jarmila Melišová.

Šipky na fasádách v Trutnově ukazovaly směr do nejbližšího protileteckého krytu.
Šipky na fasádách v Trutnově ukazovaly směr do nejbližšího protileteckého krytu.

Kryty vznikaly v novějších domech, které měly odolat.

„Úkolem šipek bylo informovat o krytech nejen místní obyvatelstvo, ale také to cizí, dělníky a další, aby se v případě, že zahoukají sirény, měli kde ukrýt. Označovaly se tak objekty v té době relativně moderní, nehrozilo u nich, že se sklepy při tlakové vlně rozvalí,“ upozorňuje historik Ondřej Vašata z trutnovského Muzea Podkrkonoší.

Jak kryty původně vypadaly, se dnes už prakticky nedá zjistit. Nedochovala se žádná fotografická dokumentace. Odborníci se shodují, že ve výbavě sklepních protileteckých krytů byly plynové masky, náčiní pro odstranění závalů, pytle s pískem či lékárnička a zásoby vody.

Tvar a velikost šipek záležely na svědomitosti domovníka

Šipky jsou rozeseté po celém městě, někde jsou pod nimi také nápisy LSR, tedy Luftschutzraum – protiletecký kryt. Mají různý tvar i velikost. Podle Vašaty je dosud v Trutnově takhle vyznačeno 20 až 30 domů, dochovaly se vesměs na budovách, které nepatřily soukromým vlastníkům.

Kromě Kryblice jsou označené objekty na Horním Předměstí, v České čtvrti nebo na Komenského náměstí, kde jsou také budovy ze 30. let minulého století.

„V hustěji osídlené zástavbě jsou šipky výrazné, protože musely být dobře vidět. To je případ Kryblice. Tam, kde nežilo tolik lidí, jsou někdy i miniaturní. Jejich tvar a velikost ale také pravděpodobně záležely na svědomitosti domovníka, který to měl na starosti,“ poznamenává Vašata.

Šipky je možné vystopovat i v okolních městech, ve Vrchlabí nebo Hostinném. Jsou zde ale spíše zřídka.

Funkčnost protileteckých krytů naštěstí nemuseli obyvatelé Trutnova za války vyzkoušet. Jejich cílem bylo hlavně obyvatele ochránit před střepinami. „Pokud by puma zasáhla dům, zbyl z něj mastný flek,“ domnívá se historik.

Krkonošské město stejně jako třeba Hradec Králové nikdy nebylo bombardováno. Pamětníci hovoří pouze o shozené bombě na konci války u městské části Volanov.

„Ani nevíme, jaké to bylo letadlo. Mohlo to být anglické nebo americké. Pokud tomu tak je, tak to bylo z toho důvodu, že pilot potřeboval přeletět tuto oblast a shodil zbytečnou zátěž,“ naznačuje Ondřej Vašata.

Protiletecké kryty byly za války také v městském parku, kde jsou dodnes dochované podzemní chodby. Ještě donedávna se v Trutnově nacházely přemístitelné prefabrikátové pevnůstky, takzvané einmannbunkery, určené většinou pro jednočlennou osádku. Sloužily jako pozorovatelny.

Jejich nejčastějším úkolem bylo střežení průmyslových areálů nebo dopravních uzlů při náletu. Díky tomu bylo možné lépe lokalizovat místo, kde dopadly nevybuchlé pumy. Einmannbunker „hlídal“ například bývalou textilní továrnu v městské části Libeč. Dodnes jsou k vidění v celém pohraničí.