Z Borů trčí věžáky, přesto patří sídliště s lesoparkem k nejzdařilejším

  19:00
Patří sice k nejmenším v Plzni, ale odborníci jej řadí k nejzdařilejším v České republice. Sídliště na Borech vznikalo v letech 1965 až 1974 a při stavbě čtrnáctipatrových věžáků se uplatnil tehdy nový konstrukční systém.

„Díky kvalitnímu architektonickému i urbanistickému návrhu, který se podařilo beze zbytku realizovat, představují Bory příklad zdařilého sídliště, které bez větších problémů slouží svým obyvatelům i dnes. K jeho přednostem patří blízkost centra města i borského lesoparku nebo dobrá občanská vybavenost v okolí,“ uvedla historička architektury Martina Koukalová.

Příběhy sídlišť

Svobodnější šedesátá léta přinesla kritické zhodnocení dosavadní výstavby a také celospolečenskou diskuzi o kvalitě a formách bydlení. Architektům se otevřely možnosti inspirovat se zahraničními vzory a budovat sídliště více podle svých představ.

„Nespokojenost s celkovým pojetím starších plzeňských sídlišť Slovany a Doubravka spolu s příznivým politickým klimatem poskytly architektům prostor k určité revizi dosavadního až puristicky strohého vzhledu panelových domů,“ říká Koukalová.

Při projektování čtrnáctipodlažních věžových domů například prověřili jejich autoři Miloslav Hrubec a Václav Skalník novou konstrukční soustavu PS 69. „Ta se pak používala při výstavbě plzeňských sídlišť až do roku 1990,“ připomněla historička architektury.

Oblast borského sídliště ohraničují ulice U Borského parku, Heyrovského a Baarova. Obytný soubor vznikl kompletně v letech 1965 až 1974.

Sídliště v Plzni na Borech

Sídliště v Plzni na Borech.
Sídliště v Plzni na Borech.
Sídliště v Plzni na Borech.
Snímek věžáku na Borech ze 70. let minulého století.

Na rozdíl od některých jiných podobných zón nemusela kvůli novým domům ustoupit starší zástavba.

„Sídliště Bory plynule navazuje na původní blokovou zástavbu a tvoří kompaktní a přehledný celek. Autor urbanistického řešení, architekt Vladimír Belšán, rozčlenil sídliště na čtyři nestejně velké a odlišně pojaté obytné skupiny, které se vinou podél esovitě prohnuté Skupovy ulice,“ konstatuje Martina Koukalová.

Byty v této lokalitě slouží svým obyvatelům bez větších problémů i dnes.

Martina Koukalová

Historička architektury Martina Koukalová se podílela na projektu „Panelová sídliště v ČR jako součást městského životního prostředí -zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu“ v rámci výzkumu národní a kulturní identity (NAKI) ministerstva kultury. Zabývala se i borským sídlištěm.

„Borské sídliště je jednou z největších částí našeho obvodu. I na tomto sídlišti se nachází občanská vybavenost, k níž patří například školky, školy, nákupní centra a dětská hřiště včetně obslužných komunikací,“ uvedl Radislav Neubauer (ČSSD), starosta třetího plzeňského obvodu, do nějž Bory patří.

„Součástí sídliště je i velice hojně navštěvovaný Borský park, který slouží jak ke sportovní relaxaci, tak i k osobnímu odpočinku ve zrostlé zeleni,“ dodává starosta.

V blízké době tu obvod připravuje několik nových investic. „Konkrétně jde o zahradu s herními prvky na náměstí Míru, nový chodník v ulici Edvarda Beneše nebo opravu těch stávajících ve vnitrobloku Skupova 35-45 a v ulicích Bezovka a Raisova,“ uvedl Neubauer. Rekonstrukce čeká také vnitroblok v Čermákově ulici a cestu u Slávie.