On nalezl ji, ona jeho. Šlo to také v předinternetovém věku před 30 lety. Na inzertních plochách médií tehdy nebyla k vidění propagace svatovalentýnského dne. A místo virtuální reality sloužil jako prostor k seznámí pravidelný Malý oznamovatel v klasických novinách. Sňatky podporoval stát do roku 1989 třeba i výhodnými půjčkami. Motivací pro nesezdané mohlo být ovšem také takzvané deputátní uhlí.

Sportovec, intelektuál či melancholik, ti toužili po seznámení na stránkách Mladé fronty v únoru před 30 lety.

Na snímku je výřez z inzertní stránky deníku Mladá fronta z února 1989.

Sblížení sportovně naladěných duší hledal například 35letý, 175 cm vysoký horolezec s vášní pro lyžování. Spíše intelektuálně založený 42/173 vysokoškolák s oblibou v technice hledal vážnou známost pro návštěvy divadel. Zjevně melancholicky naladěný 44/170, sice již poněkud zklamaný životem, přesto věřil, že najde spřízněnou bytost pro cesty jarní přírodou. Šlo o řádkovou inzerci za cenu několika korun.

Na bigbít i do vinárny

Nekontaktní komunikace tehdy fungovala kupříkladu také na rozhlasových vlnách. Bylo to ještě v dobách, kdy většina hochů neunikla povinné vojenské službě. V kasárenské „pévéesce“, politicko-výchovné světnici, si mohli v relaci Československého rozhlasu v pořadu S plnou polní dobrých zpráv poslechnout, jak jim jejich dívka zasílá písničku. Fungovalo to samozřejmě i naopak. To se slečna dozvěděla, že její milý u motostřeleckého útvaru v městě M. plní výcvikový plán a nechává jí něco pěkného zahrát.

Lidé se ale seznamovali samozřejmě i přímo. Mládež se dělila podle svého „ohozu“ například na „veksláky“ a „somráky“. Ti první se honosili mimo jiné módními „plísňovými“ jeansy či kotníkovými teniskami. Jejich revírem se stávaly diskotéky.

„Oblíbená diskotéka fungovala mimo jiné v budově ČKD na Václavském náměstí anebo v Průhonicích,“ vzpomíná na dobu jeden z pražských výčepních.

„Somrák“ chodil zpravidla ležérněji či alternativněji oblečen. Oblíbeným doplňkem bývalo „žebradlo“ – nejlépe brašna od plynové masky. Oblíbenou oděvní součást představoval „parker“, zelený tříčtvrteční kabát. Tento typ šlo zahlédnout mimo jiné „na Barče“ – v Kulturním domě Barikádníků, v žižkovské Chmelnici, Malostranské besedě anebo proslulém dejvickém „Houtyši“. Byla to místa, kam lidé chodili za nejlepším bigbítem a vůbec za znamenitou hudbou a kulturou, která se do médií jen tak nedostala.

Konvenčněji oblečení a finančně vybavení navštěvovali vinárny, ke špičce náležela Rotiserie v Mikulandské nebo U Šupů v Palackého ulici na Novém Městě.

Logický další krok procesu pokročilého seznamování představoval sňatek.

„Před 30 lety v Praze bylo registrováno 9 341 svateb. Nejvíce, 1 114, připadlo na červen. Druhé bylo září s 1 048 svatbami,“ uvedl Pavel Hortig z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pro porovnání Statistická ročenka Praha 2018 registruje 6 604 sňatků.

Úroková sazba jedno procento

Ke sňatkům pobízel mladé stát také novomanželskými půjčkami od České státní spořitelny. „O půjčku si mohl zažádat manželský pár mladší 30 let s průměrným měsíčním příjmem do 5 tisíc Kčs. Úvěr bylo možno čerpat až do výše 30 tisíc Kčs, což tehdy činilo přibližně 1,5násobek průměrného ročního příjmu,“ vysvětlují ekonomové.

Takový úvěr šlo použít třeba na vybavení bytu. Čerpal-li se úvěr na pořízení bytu, činila úroková sazba procento. Při poskytnutí půjčky na zařízení bytu se úročilo 2,5 %. Doba splatnosti byla nejvýše 10 let.

Při narození dítěte se podmínky půjčky dále zvýhodňovaly. Od roku 1987 byly podmínky upraveny. Znamenalo to, že spořitelna mohla půjčit až do výše 50 tisíc Kčs. Zvýšila se i doba splatnosti, a to z 10 na 15 let. K požadavkům patřil hrubý měsíční příjem manželů do 6 tisíc korun. Manželské páry zvýhodňovali i zaměstnavatelé. Například kdo nastoupil do ostravských dolů Jeremenko, Petr Bezruč a dalších, měl nárok na deputát 54 metráků uhlí. Svobodní dostávali polovic.

Výhodné podmínky, mezi jinými faktory, vedly k tomu, že žen na mateřské přibývalo. „V roce 1970 jich v Praze bylo 13 734, o 19 let později 30 980,“ konstatují statistici. Nejvíce maminek na mateřské bylo v Praze 1, 8 813, a Praze 4, 4 257. Naopak nejméně jich bylo na „sedmičce“, 1 606. Na svět přišlo v metropoli před 30 lety 12 730 dětí. Zmíněná Statistická ročenka Praha 2018 uvádí 15 378 novorozenců.

Ale ani všechny klady a sociální jistoty se nestaly pojistkou proti rozvodům, soudy v roce 1989 v hlavním městě rozvedly 5 049 manželství.