Přitom archeologové podle dostupné dokumentace vůbec neočekávali, že by na místě bylo něco zajímavého. „Je to velké překvapení a už se o nálezy začala zajímat odborná veřejnost,“ říká archeolog Jiří Bumerl z Husitského muzea.

Pět koster dospělých a dětí objevil v neděli. „Jde o části těl, kvůli starším výkopovým pracím jsou lebky poměrně poškozené. Mrtvoly budou zhruba ze 14. století, přesnější informace budeme získávat od antropologů, kteří kosterní pozůstatky odvezou k prozkoumání. Jde však o mladší fázi pohřbívání,“ líčí.

„Také pravděpodobně půjde o bohatší lidi, kteří zde byli pohřbeni na přání a za úplatek, protože čím blíže byl člověk pohřben u zdi kostela, tím lépe. Bylo to velmi prestižní místo,“ odhaduje archeolog. Kostry leží blízko sebe, ale zřejmě nejde o rodinný hrob.

Ač se o klášteru v těchto místech ví, je nález pozůstatku zdí podle archeologů velkým objevem. Byl zřejmě vystavěný při zakládání města po roce 1250 a patřil mezi první dominikánské kláštery na našem území. Tvořil ho kostel sv. Dominika, budovy a zahrady.

„Chodila jsem domů přes mrtvoly a v dětství se mi hůře spalo. Teď už je to jasné. Archeologům jsem říkala, že tam něco bude, protože už jako děti jsme ze záhonů občas vyhrabali obratle a podobně,“ komentuje s úsměvem lektorka Husitského muzea Andrea Oudysová, pod jejímiž okny se kostry našly.

Archeologické práce tam potrvají asi tři týdny, pracovníci muzea však nepředpokládají další nálezy.