Historie Vitína přitom začala před mnoha stoletími. První písemná zpráva o něm pochází z přelomu 14. a 15. století. Ves patřila k osadě Varta.
Když se v roce 1568 rozdělovalo salhaunenské panství, přešla pod Tašov a jako majetek Radslava Vchynského z Vchynic (později se rod přejmenoval na Kinské) zůstala u panství Záhořany do roku 1848.
Zaniklá osada Vitín dnes symbolizuje výraznou kapitolu česko-německých dějin, kterou byl odsun Němců po roce 1945.
„Obyvatelé Vitína německé národnosti byli odsunuti do východní i západní zóny Německa v létě 1946 spolu s malobřezenskými německými obyvateli,“ řekla už dříve MF DNES starostka nedaleké obce Malé Březno Renata Zvoníčková.
Před odsunem Němců byl Vitín plnohodnotnou obcí, která žila svým životem. „Osada měla vlastní elektrárnu a každý zemědělský objekt měl svůj trkač - zařízení, které přivádělo vodu do obytné části usedlosti a do stájí,“ přiblížila Zvoníčková.
Ves byla proslulá svým ovocem
Vitín byl v minulostí známý svými hrušňovými a švestkovými sady, jejichž plody se vyvážely lodí po Labi až do Hamburku. V sadech pracovaly především ženy, muži pak obvykle pěšky docházeli do měďárny v Povrlech.
Po odsunu zaujali místo Němců váleční veteráni, kteří působili v armádě Ludvíka Svobody. „Moc se jim tam nedařilo,“ shrnul ředitel ústeckého archivu Vladimír Kaiser. Záznamy o posledním obyvateli Vitína jsou z roku 1965, od té doby osada chátrala.
V roce 2014 koupil zaniklou ves od státu za 450 tisíc korun místní zemědělec Petr Horčík, který hospodaří v nedaleké obci Lhota pod Pannou. „Znám okolí, hospodařím tam a mám k tomu místu vztah. To jsou hlavní důvody, proč jsem to koupil,“ vysvětlil Horčík.
Místo dodnes ponechal v nezměněné podobě. „Jinak to ani nejde, oblast je totiž součástí II. zóny CHKO České středohoří,“ poznamenal Horčík.
Sám je vášnivý myslivec, proto uvažoval o tom, že by ve Vitíně alespoň založil myslivnu. „Je to jen záměr, nevím totiž, jak bych uspěl na správě CHKO,“ dodal.
Do Vitína i jeho okolí se dostane zhruba dvakrát za měsíc. Jednak ho sem táhne zmíněná myslivost a též pozemky, které tu má.
Častá zastávka turistů
Díky svému položení je Vitín častou zastávku turistů. Před několika lety se navíc stal součástí trasy, jež představuje zaniklé obce Českého středohoří.
Zeleně značená cesta začíná u autobusové zastávky na návsi v Zubrnicích a stoupá přes zaniklou samotu Mauerschin na hřeben Bukové hory do zaniklé obce Velké Stínky.
Odtud po vrstevnici do zaniklé obce Stará Homole, kolem zbytku thunovské lesovny do Vitína a odtud přes zaniklou samotu Tscherlaken do Malého Března.
Trasa měří 11 kilometrů a vede náročnějším kopcovitým terénem po dlouho neužívaných lesních cestách a pěšinách. Lépe schůdná je ve směru od Zubrnic, ale není vhodná pro kočárky a cyklisty. Cestou je třeba dávat pozor na staré studny, ale jsou označené.
Zaniklá ves Vitín (přibližné umístění)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
