Hlavní město předčilo svou krásou očekávání, s nimiž do něj současný velvyslanec Izraele v Praze Daniel Meron přijížděl. Když mu vlast chybí, vyráží do židovského města v Praze.

Jak často jej navštěvujete?
Chodím tam tak dvakrát týdně. Navštěvuji synagogu, scházím se s komunitou, chodím tam do restaurací. Když mi chybí Izrael, jdu do Staronové synagogy staré přes 700 let. Popisuje historii pražských Židů. Když tam jdu, je to velmi spirituální.

Jaké je vaše oblíbené místo na ambasádě?
Moje kancelář, kde mám různé pamětní věci. (přechází k římse s předměty) Mám tu fotky svých čtyř dětí, vedle nich je obrázek muže stojícího na balkoně. To je Theodor Herzl. Je jakýmsi Masarykem pro Židy. Byl Židem z Rakouska-Uherska, který přišel s nápadem na zemi Židů. Izrael.

To však není vše, co tu máte.
Ano. Víte, kdo je tohle? Sancho Panza a Don Quijote. Představují pro mě metaforu pro život. Nebrali se tak vážně. Vedle mám pak letadlo národní aerolinky a tady mám jeden velmi důležitý příběh. Jde o letadla Avia, stroj, který nám Československo poslalo v roce 1949. Když jsem byl v Praze v jedné ze škol, tak děti mi ho daly jako dárek. Připomíná mi společnou historii Československa a Izraele.

Učíte se český jazyk?
Učím, ale není to snadné. Abych řekl pravdu, je to výzva. Jednou týdně beru lekce, ale není to dost. Rozumím pár slovům v každé větě, ale pořád ještě nerozumím, když se mluví česky. Během lekcí češtiny se také učím o historii Česka. Nedávno jsem navštívil v Krkonoších Babiččino údolí a bez souvislostí tomu sousoší v údolí turista neporozumí. Já jsem až následně poznal blíže příběh Boženy Němcové. Jak měla obtížný život, jakou měla rodinu a rodinné zázemí, seznámil jsem se s příběhem o její babičce, kterou obdivovala. Takže nevěnuji se jen jazyku, ale i kultuře této země.