Spokojenost, ale hned vzápětí i rozčarování přinesl závěr minulého týdne místostarostovi Varnsdorfu Josefu Hambálkovi (o omezení doplatku na bydlení zde).
Ve městě začalo po několika měsících zaplněných nutnými administrativními kroky oficiálně platit nové pravidlo, že ve vybraných problémových lokalitách se přestanou vyplácet doplatky na bydlení. To aby se sem nestěhovali další sociálně slabí a nepřizpůsobiví lidé. Opatření se týká ulic Kovářská a Žitavská.
Jenže prakticky ve stejnou dobu se ozvala skupina senátorů a právě proti této praxi, kterou zavádí jedno město za druhým, se ostře vymezila. Společně se rozhodli obrátit na Ústavní soud (podrobně v článku Někteří senátoři chtějí zrušit bezdávkové zóny).
Chtějí dosáhnout zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, na jejímž základě města mohou vyhlásit „oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů“, kde pak mají noví žadatelé smůlu a dávku nedostanou.
Vůbec tomu nerozumí, zní z Varnsdorfu
„Jde o vzorek senátorů, kteří tomu vůbec nerozumí. Od stolu z Prahy se strašně rychle rozhoduje,“ pronesl o snaze dvacítky senátorů Hambálek. „Pro zavedení u nás bylo celé zastupitelstvo. Dokonce s tím souhlasí i lidé, kteří přímo v těch lokalitách bydlí,“ upozorňuje.
Varnsdorf v tom není výjimka. Podobným směrem se vydali či plánují vydat i jinde. V Ústeckém kraji třeba také v Děčíně či Jirkově, lokality už si vytipovalo i Ústí nad Labem, kde se má opatření nejvíce dotknout čtvrti Předlice.
Celkem má jít o 22 lokalit. Radnice chtějí zamezit přílivu problémových obyvatel a ztížit podmínky obchodu s chudobou, kdy na přemrštěných nájmech vydělávají spekulanti.
„Na pomoc v hmotné nouzi je nárok garantovaný Listinou základních práv a svobod,“ řekl ovšem pro ČTK senátor a jeden z odpůrců nových vyhlášek Jiří Dienstbier (ČSSD).
Tak ať dají lepší řešení, zlobí se Jirkov
„Tak ať vymyslí něco, aby se omezil kšeft s byty,“ zareagoval popuzeně na krok senátorů starosta Jirkova Radek Štejnar. „Tohle opatření ho má alespoň trochu omezit. A i když to bude jen trochu, vyplatí se to,“ míní.
Senátoři ale ve výčtu námitek zmínili například i to, že lidé na ubytovnách často dostávají smlouvy jen na dobu určitou a pak musejí podepsat novou – což by mělo znamenat, že jim úřad práce už dávky vyplácet nebude.
Tedy že se opatření netýká jen případných nově příchozích, ale může postihnout i stávající obyvatele. Už dříve na to upozorňovala také Agentura pro sociální začleňování.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předpokládá, že se na to budou úřady práce dívat jinak. „Vycházíme z předpokladu, že právní vztah k užívání bytu vznikl dotyčnému už při sepsání první smlouvy,“ podotkl k tomu nedávno pro MF DNES mluvčí resortu Petr Sulek.
I na radnicích jsou hlasy proti
O zavedení vyhlášky debatovali i v Litvínově, který má na svém území jednu z nejznámějších sociálně vyloučených lokalit v Česku – sídliště Janov.
V současné době na radnici sbírají podklady, na jejichž základě se určí, zda se ve městě nacházejí zmíněné „oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů“, což je pro zavedení vyhlášky nezbytné. Někteří zástupci radnice ale už teď přiznávají, že se jim pravidlo nezamlouvá.
„Moc se s tím neztotožňuji. Myslím, že když má na dávku nárok člověk třeba v Karlových Varech, měl by ji mít i jinde,“ říká místostarostka Erika Sedláčková. Také ona vidí problém například v krátkodobých nájemních smlouvách.
Proti zavedení vyhlášky se nedávno postavil i místostarosta ústeckého centrálního obvodu Karel Karika. „Obchodníky s chudobou nemá nikdo rád, ale doplatek na bydlení to nevyřeší,“ řekl MF DNES.
„To, že je náš zákon o sociální pomoci špatný a nepřijetím zákona o sociálním bydlení ještě horší, tato novela zákona o hmotné nouzi nezlepší. Nic neřeší, ale nutí politická vedení k populismu a gestům,“ míní místostarosta.
