Výkřiky z publika „Neuvěřitelné“ a „Styďte se“, konec bez potlesku a také odchod ředitele olomouckého Muzea umění Michala Soukupa ze sálu.

Pondělní večer byl v pražském Veletržním paláci plný emocí. Důvodem bylo Středoevropské fórum, jež chce muzeum za stovky milionů korun postavit v historickém centru Olomouce.

Diskusi svolal ministr kultury a olomoucký exprimátor Antonín Staněk z ČSSD, tématem bylo SEFO a legitimita architektonických soutěží.

Právě tu by Staněk rád na rozsáhlé rozšíření muzea, jehož zřizovatelem je ministerstvo kultury, vyhlásil. Proti je vedení muzea, jež už roky počítá s tím, že se SEFO bude stavět podle plánů pražského architekta Jana Šépky.

Ty jsou na stole od roku 2009. Muzeum Šépku před lety oslovilo, protože se nedohodlo s komorou architektů právě na vypsání architektonické soutěže.

Muzeum: Nepozvali nás

Na pódiu se tak v pondělí kromě Staňka a Šépky sešla řada odborníků a architektů. První kontroverze ovšem přišla ještě před tím, než si někdo z nich vůbec vzal slovo.

Již několik dní před debatou se ukázalo, že byť je SEFO projektem Muzea umění, není mezi pozvanými žádný jeho zástupce. „Mrzí nás, že nikdo z vedení neobdržel pozvánku,“ podotýká mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal.

SEFO do centra Olomouce 3 fotografie

Ministerstvo kultury se hájí tím, že na diskusi od počátku zvalo Šépku a posléze i bývalého ředitele muzea a duchovního otce Středoevropského fóra Pavla Zatloukala.

„K debatě byl následně pozván i současný ředitel Soukup. Profesor Zatloukal pozvání přijal, stejně tak i inženýr Šépka. Pan Soukup na pozvání nijak nereagoval,“ říká mluvčí ministerstva Martha Häckl.

Proti tomu se ovšem šéf muzea rázně ohradil. „Pokud ministerstvo kultury hovoří o tom, že jsem dostal pozvánku do diskuse, tak to není pravda,“ odpověděl Soukup v SMS na otázku MF DNES.

Staněk při plánování stavby fóra za víc než půl miliardy prosazuje veřejnou architektonickou soutěž hlavně kvůli tomu, že bude plně financováno z národních zdrojů. „A všechny příspěvkové organizace ministerstva kultury vyhlašují architektonické soutěže nebo soutěže o návrhy,“ uvedl již dříve Staněk.

Na pondělní debatě vyzdvihl, že byla veřejná a přinesla výměnu názorů. Tím však přínos dvouhodinové akce končí. Ani jedna ze stran ze svých pozic neuhnula. Naopak se znovu rozvířily emoce a ministerstvo navíc čelí další kritice.

„Diskuse se změnila v souboj“

Mezi debatujícími byl i Milan Svoboda z představenstva České komory architektů. Debatu vidí ve výsledku jako nešťastnou.

„Byla určitě potřebná. Změnila se ale v souboj pana ministra a lidí, kteří stáli na jeho straně, a pana Šépky a lidí, kteří ho podporují. A to nebylo dobře,“ shrnuje.

Je přesvědčen, že by se Šépkovy plány měly proměnit ve skutečnost. „Je do nich vloženo už tolik invence, času, energie a peněz,“ vypočítává Svoboda.

Za hodně nešťastný označuje závěr akce, kdy se ředitel muzea z publika přihlásil o slovo, jenže ho nedostal. V té chvíli se sálem ozval pískot i výkřiky. Soukup pak podél pódia odešel pryč.

Diskuse skončila bez potlesku a klid na bojišti nenastal ani pak. Ministerstvo ještě týž den za organizaci a průběh debaty zkritizoval předseda Rady galerií České republiky Jiří Jůza. Fakt, že Soukup nemohl promluvit, označil za neakceptovatelný.

Navíc je Jůza přesvědčený, že v debatě byly patrné manipulativní tendence. „Ty zavdávají pocitům cílené účelovosti celé akce zaměřené proti samotné instituci.“

Před publikem debatoval i historik umění a architektury Rostislav Švácha. Má za to, že ministerstvo diskusi nepřipravilo dobře. „Byla svolaná narychlo, účastníci z Olomouce nebyli pozvaní, přestože se mělo debatovat právě o nich. Upření slova panu řediteli vyznělo velmi trapně,“ hodnotí.

Ministerská mluvčí však reagovala, že debata neměla být tribunou na obhajobu fóra.

„Měla otevřít různé pohledy a argumenty, zda je legitimní, že ministr trvá na nové soutěži. Kdo uvažuje racionálně a vyslechl si vyjádření hostů, jako byl historik umění a generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt, architektka Eva Jiřičná či šéfkurátor Moravské galerie Ondřej Chrobák, tak z jejich úst zaznělo jasně: nelze zahájit stavbu takto významné budovy bez soutěže.“