Sběratel pomohl Jágrovi před lety k devizám, koupil od něj jeho dres

  17:56
Se sbíráním hokejových dresů začal v roce 1986. Během třiceti let jich Švýcar Chris Habegger jen z Československa a později České republiky nastřádal více než 350. A protože ho učarovala jihlavská Dukla, nechybí ani její dresy. Mimochodem, jeden dres koupil i od Jaromíra Jágra.

Švýcarský fanoušek Chris Habegger objevil Duklu na Spengler Cupu v roce 1982. Jihlavskému hokejovému týmu začal fandit a kvůli němu se naučil i česky. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Ze všech československých dresů je přibližně osmdesát hadrových, z dob totality. Ty mám nejraději,“ popisuje Habegger. „Nechápal jsem, že se ještě v roce 1989 nosil bavlněný dres,“ usmívá se.

Zvláštní místo v jeho sbírce má Dukla Jihlava, která mu učarovala už jako mladíkovi.

„Objevil jsem ji při Spengler Cupu v roce 1982. Dodnes si pamatuji její první zápas, ve kterém porazila North Dakota University 7:4,“ vybavuje si. „Dukla nosila žluté dresy, klasické hadráky. To mě fascinovalo, ve Švýcarsku už tehdy byly dresy síťované,“ popisuje.

Od první chvíle měl pro Jihlavu slabost. „Sledoval jsem celý Spengler Cup a ve finále tehdy Dukla nad Spartakem Moskva vyhrála 5:2 ve fialových dresech. To je mimochodem dodnes poslední vítězství českého týmu na tomto turnaji v Davosu,“ připomíná prestižní akci.

V šestnácti letech pak získal první duklácký dres, žlutý s číslem 14, jenž nosil legendární Jan Hrbatý. „Prodal mi ho Josef Štraub, který byl tenkrát v Jihlavě na vojně,“ líčí.

Dresy byly pro české hráče cestující na Západ výborným obchodním artiklem. „Vždy jsem se ptal, jestli kluby nějaké prodávají. Občas jsem měl štěstí a další kus do sbírky přidal,“ vzpomíná Habegger.

Ten mimochodem také úspěšně obchodoval s později hvězdným Jaromírem Jágrem. „Bylo mu tehdy šestnáct a na přáteláku v Bielu mi dres prodal a podepsal,“ prozradil Habegger. „Sedmnáctku tehdy nenosil, ale zřejmě si prodejem vydělal nějaké devizy.“

Za dres Jiřího Holíka zaplatil přes 900 dolarů

Nejdražším dresem v Habeggerově sbírce je dvacítka Jiřího Holíka z roku 1977.

„Ten mě stál přes devět set dolarů,“ upřesnil cenu. „Ale kolik jsem dohromady za sbírku utratil, nevím. A snad raději ani nechci vědět,“ líčí s úsměvem.

Ve sbírce 135 hraných dresů Dukly Habeggerovi chybí jediný: „Ze sezony 1993/94, druhý ročník s reklamou OMV,“ tvrdí.

A jak se sběrateli líbí dresy, v nichž se Dukla po dvanácti letech vrátí do nejvyšší soutěže?

„Návrat legendy s tímto logem? To si podle mě trochu protiřečí,“ podivuje se. „Vadí mi, že na hrudi není klasický znak, který se nachází pouze na ramenou. Přitom retro znak je jen lehce zmodernizovaný - a myslím, že se povedl.“

Naopak sekundární logo by umístil na ramena.

„Je to rafinovaná kombinace mezi písmeny D a J, jen ježek by mohl vypadat více jako ježek,“ podivuje se zvířeti ve znaku.

„Dukla má šedesátiletou tradici. Chápu, že klub chce něco nového. Ale proč tedy neudělal třeba dvě varianty dresů? Venkovní na hrudi s ježkem, domácí s klasickým logem. Pak by se mohly obě varianty prodávat ve fanshopu,“ pozastavuje se nad marketingem klubu.

Autor: