Vědci mapovali klíšťata. Přestože je zima, ulovili je snadno

  17:44
Nemoci pocházející z infikovaných klíšťat jsou stále velkým problémem, protože se v některých případech nedají léčit. I bioložka Alena Žákovská z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity trpí už dvaadvacet let nevyléčitelnou boreliózou, přesto se nadále věnuje výzkumu klíšťat.

Vědci z Masarykovy univerzity sbírali klíšťata v brněnských Pisárkách. | foto: Marie Stránská, MAFRA

I když se teplota pohybovala jen kousek nad bodem mrazu, Žákovská se studentkou Katkou vyšly v Brněnských Pisárkách sbírat klíšťata i v pátek. Dělají to pravidelně, aby mohly vést podrobné statistiky o jejich výskytu. V ruce držely klacek a na něm namotanou látkovou plenu. „Na ni se klíšťata dobře chytají a navíc jsou na bílém pozadí dobře vidět,“ prozradila Žákovská.

Přestože se bála, že žádná klíšťata nenachytá kvůli chladným podmínkám, jen párkrát přejela „bílou vlajkou“ po zemi vedle lesní cesty a zahlásila úlovek. Napočítala hned dva samce.

„Letos to vypadá na vyšší výskyt, je velmi vlhko jako vloni, dva roky zpátky bylo sucho a zaznamenali jsme málo klíšťat,“ popsala. Loni jich v celé republice posbírali 4 800, zatímco o rok dříve
jen 2 900.

„Zjistili jsme, že klíšťat je nejvíce, když je mezi patnácti až pětadvaceti stupni a vlhkost se pohybuje od padesáti do sedmdesáti procent,“ vysvětlila.

Z toho jsou podle celorepublikových statistik asi tři procenta infikovaná encefalitidou. V Brně a na Blanensku se však počty pohybují nad šesti procenty. „V městských parcích je bezpečno, tam je vysbírají kočky a psi,“ řekla.

Nejnebezpečnější je červen, varuje Žákovská

Lidé by rozhodně neměli nakažení klíšťovou encefalitidou podceňovat. Přibližně v deseti procentech případů jim zůstanou trvalé následky.

„Průběh infekce může mít několik scénářů. Někdo vůbec žádné obtíže nepocítí, jiní až po čtrnácti dnech od nakažení, ale nejhorší je, když nákaza přejde do druhé fáze, kdy virus napadne nervové buňky v mozku a míše. Může pak dojít k omezenému či rozsáhlejšímu ochrnutí svalů končetin i jiných částí těla, zhoršení paměti, únavnosti nebo i změnám psychiky,“ řekl člen výboru České neurologické společnosti Ondřej Škoda.

Podle Žákovské jsou nejnebezpečnější měsíce červen, potom následuje období sucha, kdy je klíšťat méně. Vracejí se až v podzimních měsících - září a říjnu, ale termíny se mohou mírně posouvat podle počasí.

„Doporučuji používat repelenty, testovali jsme je a mají vysokou účinnost, ta ale časem klesá. Po třech hodinách je dobré se repelentem přestříkat,“ poradila Žákovská.

Autor: