Akreditované laboratoře stále nemají k dispozici výsledek testů jídla ze zlínské Baťovy nemocnice. Pracovníci Krajské hygienické stanice ve Zlíně ale provedli šetření a zjistili, že všichni nemocní snědli oběd ze čtvrtka 14. března.

„Ten byl s největší pravděpodobností kontaminován salmonelou. Onemocnění vzniklo jednorázově požitím této stravy a dále se již nešíří,“ potvrdila Jana Hošková, ředitelka protiepidemického odboru hygienické stanice.

Počet nemocných se ale výrazně zvýšil. Zatímco před týdnem uváděla nemocnice 23 nakažených pacientů a čtyř zaměstnanců, teď napočítali hygienici 67 lidí. Jde o 38 pacientů a 29 zdravotníků.

„Vzrůstající počty nemocných v průběhu týdne byly dány dohlašováním jednotlivých nemocných,“ vysvětlila Hošková.

Maminky o přístup k novorozencům nepřišli

Nákazu zjistili ve zlínské nemocnici před týdnem. Střevní potíže se objevily především u žen na gynekologicko-porodnickém oddělení, u pacientů na dětském oddělení a urologii.

Nakažení pacienti byli izolovaní od ostatních hospitalizovaných. Někteří z nich zůstali ve Zlíně, někteří se přesunuli na infekční oddělení v Uherskohradišťské nemocnici, které je jediné ve Zlínském kraji.

I během této doby mohly maminky novorozence kojit, protože mateřským mlékem se salmonelóza nepřenáší. Vzhledem k oslabení a teplotám lékaři pouze krátkodobě doporučili přerušit kojení u čtyř žen. I ony ale mléko odstříkávaly, aby se udržela laktace.

Některé maminky i s novorozenci lékaři už po pár dnech mohli pustit domů. Novopečené maminky měly i v době hospitalizace své děti u sebe nebo k nim měly přístup, pokud byly v inkubátoru. Pouze v jednom případě po domluvě s maminkou bylo její dítě v pondělí propuštěno do domácí péče, zatímco maminka ještě zůstala v nemocnici.

Na urologii se nákaza nepotvrdila. Zdravotníci se z větší části léčili doma.

Kontaminované maso z Polska se do nemocnice nedostalo

Salmonelóza je infekční střevní onemocnění, které vyvolává průjem, bolesti břicha, bolesti hlavy i zvýšenou teplotu nebo horečku.

Bakterie se mohou k člověku dostat kontaminovanou potravinou, například masem, vajíčky nebo třeba vodou. V tomto případě se s největší pravděpodobností jednalo o kuřecí maso.

Jestli byla bakterie salmonely už v syrovém mase nebo se do pokrmu dostala až při jeho zpracování, úpravě nebo chystání, není zatím jasné.

„Beze zbytku ale platí, že pokud je dodržený předepsaný teplotní režim při vaření, tak bakterie nepřežije a nevzniká žádný problém. Teplota se u masa měří v jádře, například v případě kuřecího stehna u kosti. Bezpečná teplota je 75 stupňů Celsia po dobu deseti minut,“ poznamenal Miroslav Jaroš, ředitel odboru hygieny výživy Krajské hygienické stanice ve Zlíně.

Hygiena ihned po oznámení nařídila desinfekci kuchyně a dalších prostor a také nařídila na základě principu předběžné opatrnosti likvidaci zmražených kuřecích stehen, ze kterých bylo čtvrteční jídlo připravené.

Veterináři ve Zlínském kraji před časem řešili dodávky polského hovězího a později i drůbežího masa nakaženého bakteriemi salmonely. Poslední zpráva před několika dny informuje o třiceti kilogramech kontaminovaného polského drůbežího masa, které směřovalo do prodejny ve Valašských Kloboukách a v Holešově.

„Z této šarže se žádné kuřecí maso do zlínské nemocnice nedostalo. Máme to dosledované,“ uvedl ředitel krajské veterinární správy František Mahdalík.