Silné bolesti nohy ničily 69leté Ireně Nespešné z Ostravy život. Jako poštovní doručovatelka kdysi šlapala kilometry, ale v poslední době nemohla ujít ani dvacet metrů, i když se opírala o hole.
„Jsem diabetik, mám ucpané tepny. Lékaři zkoušeli všechno, ale nic nepomohlo. Noha bolela pořád, při chůzi i v klidu. Polykala jsem spousty prášků od bolesti, až mě bolel žaludek a zvracela jsem,“ popsala problémy seniorka, která se musí starat o sebe, domek i dva postižené bratry.
Proto bez zaváhání souhlasila, když jí cévní specialista z Fakultní nemocnice v Ostravě Václav Procházka nabídl jako poslední možnost zapojení do mezinárodní výzkumné studie Salamander.
„Před dvěma týdny mi vzali kostní dřeň z kyčle a po třech dnech mi ji píchli do nohy. Za pár dní se mi ulevilo. Bolesti ustupují, objevují se méně často, takže už neberu tolik prášků a lépe se mi chodí. Bez opory ujdu asi 50 metrů, pak už se objeví bolest. Ale trénuji a zlepšuji se každým dnem,“ svěřila se žena.
Je jedním z prvních čtyř pacientů s takzvanou kritickou končetinovou ischémií v Česku, kterým Procházka aplikoval nově testované léčivo vyrobené z jejich kostní dřeně.
Procházkovo pracoviště dříve léčilo stejný problém podobně: kmenovými buňkami. Má zkušenosti i status tkáňového centra, což byla podmínka pro zapojení do poslední fáze mezinárodní studie Salamander, tedy do testování na lidech. Výsledky jsou zatím velmi slibné.
Černal, nic nepomáhalo
„Uzdravuji se,“ říká i další z pacientů, 63letý Milan Svatonský. V 70. letech minulého století hrál fotbal za Baník. Už dlouho má ale ucpané tepny, před pěti lety mu lékaři chtěli amputovat palec levé nohy.
„Černal a nic nepomáhalo. Lékaři se báli otravy a chtěli prst amputovat. Tehdy mi ho zachránil Václav Procházka kmenovými buňkami,“ zavzpomínal muž, který se letos dostal do podobné situace. V únoru mu úzké boty způsobily otlaky na dalších dvou prstech, ty se v nedostatečně prokrvené noze opět nehojily.
Stejnou léčbu jako v roce 2014 už mu ale Procházka nabídnout nemohl, brání mu v tom nové zákony. Muži ale pomohl podobným způsobem – novým léčivem, které testuje projekt Salamander.
„Na zákroku jsem byl začátkem května. Výsledek je znát. Prsty se hojí, noha je mnohem prokrvenější,“ zhodnotil výsledek Svatonský, který tak zažil dvojí podobnou léčbu s využitím vlastní kostní dřeně.
„V rámci jiných výzkumných studií jsme v minulosti pacientům ohroženým amputací odebrali kostní dřeň z pánevní kosti a po zpracování ji aplikovali do dolní končetiny s ucpanými tepnami.
Vše během jednoho zákroku na sále, který trval asi 45 minut. Kmenové buňky se většinou velmi rychle postaraly o vznik nových kapilár, kterými se noha prokrvila a okysličila,“ uvedl cévní specialista Václav Procházka.
Zpřísnila se legislativa
Zachránit prsty či větší část nohy před amputací nebo utlumit silné klidové bolesti se tehdy ostravským lékařům dařilo asi u 70 procent pacientů, což je vysoké číslo. Požádali o možnost úhrady léčby z veřejného pojištění, ale neuspěli. A poslední tři roky už tuto léčbu nenabízejí.
„Zpřísnila se legislativa. Kostní dřen se musí zpracovávat jen v superčistých prostorách, ale ty v naší nemocnici nejsou,“ vysvětlil lékař.
I proto se jako jediný v Česku zapojil do evropské studie Salamander, která je téměř shodná. Rozdíl je v tom, že odebranou kostní dřeň pacienta musí poslat do laboratoří v německém Frankfurtu.
Tam z ní vyrobí koncentrované léčivo s mnohonásobně vyšším počtem kmenových buněk i dalších důležitých složek, jako jsou například růstové faktory či krevní destičky, a do tří dnů pošlou zpět. Pacient tak musí podstoupit dva zákroky, léčba bude dražší, ale bezpečnější a snad i účinnější. To se však teprve ukáže.
„Do studie je zapojeno 30 evropských center. Postupně teď nabírají pacienty. My jich můžeme vzít asi 20. Pro lidi z větší dálky by to ale bylo náročné. Zařazení každého totiž schvaluje mezinárodní komise. Příprava včetně vyšetření proto trvá dva týdny,“ zmínil Procházka.
