Poblíž Lešné u Valašského Meziříčí se o nadcházejícím víkendu chystá velká sláva. Výlov tamního rybníka Choryně velká je tradiční akcí pro veřejnost s rybími specialitami či prodejem živých ryb.

Tomáš Haška, který má ve správě tento rybník a několik dalších v okolí, se však na letošní výlov chystá se smíšenými pocity. Kvůli extrémním vedrům totiž prožil stresující rok. Neví, kolik ryb z vody rybáři vytáhnou, ani jak budou velké.

Naopak už teď má jasno, že ryby podraží. „Jinak bychom nevydělali vůbec nic. Cena půjde nahoru o desetikorunu, možná i víc, nemám to ještě přesně spočítané,“ zmínil Haška, který chová mimo kapry například i candáty, štiky, sumce, amury či tolstolobiky.

Rybáři ve Zlínském kraji odhadují, že ceny vánočního kapra se mohou šplhat od 80 až ke 100 korunám za kilogram.

„Letos byl opravdu velmi těžký rok. Předpokládám, že u lososovitých ryb se cena příliš nezvedne, u kaprovitých půjde určitě nahoru,“ domnívá se Mirek Halamíček, který chová pstruhy v Rožnově pod Radhoštěm.

Důvod problémů je jasný - extrémní teplo a sucho, které v Česku panovalo.

„Od dubna nám do rybníků nepřitékala voda a trápilo nás neobyčejné vedro včetně tropických nocí. Bylo ohromně těžké o rybníky pečovat, chybí nám v nich přes metr a půl vody,“ poznamenal Haška.

Stejně jako řada dalších hospodářů i on investoval do řady opatření, aby ryby vůbec udržel při životě.

„K vodě jsme natáhli elektřinu a řadu dní jsme ji museli uměle prokysličovat. Dělali jsme i vápnění rybníku, abychom odstranili organickou hmotu, která ubírá kyslík,“ vyjmenoval Haška.

Problém je také v tom, že nízká hladina vody vyhovovala rybožravým predátorům – volavkám a kormoránům. „Ve více plytké vodě si potravu jednoduše vyzobávají jako na podnose,“ dodal.

Díky neustálé péči se Haška vyhnul velkým úhynům, přesto musí počítat s ekonomickou ztrátou. Utratil více za energie, ryby nenarostly do potřebné velikosti.

Problémem je nasazení ryb až po hraniční kapacitu

Podobné potíže byly v rybářských revírech v celém regionu. S velkým úhynem se museli vypořádat třeba na Doubravickém rybníku u Záhlinic. V půlce prázdnin tam kvůli extrémním teplotám na nedostatek kyslíku uhynulo sedm tun ryb.

„Letošní rok je katastrofa. Škoda na úhynu ryb orientačně činí okolo dvou milionů korun,“ posteskl si správce Antonín Pálka.

Kvůli kritickému nedostatku vody v tocích museli rybáři hned na několika místech provést nouzové odlovy a ryby přemístit do jiných lokalit.

„Například řeka Rusava měla pod Holešovem v období prázdnin koryto úplně na suchu,“ sdělil Leoš Mackovík, ředitel Rybářství Přerov, pod které patří i několik provozů ve Zlínském kraji.

Naopak Jaroslav Krba, který má pstruží farmu na Dolní Bečvě, zažil paradoxně nejlepší rok za dlouhou dobu. Díky tomu, že funguje v podhorské oblasti Beskyd, kde bylo i přes léto dostatek srážek, neměl větší potíže.

„Až teď na podzim je vidět, že vody trošku ubývá. Ale naštěstí už je chladněji a ve vodě je dostatek kyslíku, což je pro pstruhy to hlavní,“ podotkl.

Žádnou katastrofu nehlásí ani zlínští rybáři. Ti měli problémy pouze na pstruhových potocích, kde bylo velmi málo vody a většina ryb tam uhynula. Naopak v rybnících ve Zlíně a okolí ryby vyvázly bez újmy.

„Bylo to i tím, že jsme ryby nepřikrmovali. Když hodně krmíte, zatížíte jim organismus, vyprodukují víc dusíku a pak dochází k velkým úhynům,“ vysvětlil hospodář zlínské pobočky Moravského rybářského svazu Vojtěch Bašátek.

Podle něj navíc hraje roli i skutečnost, že komerční hospodáři často nasadí do vody velké množství ryb, až k hraniční kapacitě.

„To je samozřejmě velké riziko. Stačí, aby se pak vedrem snížila hladina, a neštěstí je na světě,“ řekl Bašátek.