Na spolupráci se město dohodlo se společností Kinský Žďár, Lesním družstvem obcí Přibyslav a Moravským rybářským svazem, další zájemci se mohou ještě přidat.

„Chceme dát světu na vědomí, že je tu žďárský kapr a že stojí za to, přijet za ním a ochutnat ho. To je základ, proč jsme se rozhodli jít cestou ochranné známky. Bude vidět na produktech, ale třeba i na restauracích,“ řekl při podpisu dohody starosta Zdeněk Navrátil.

Podle něj kapr ke Žďársku neodmyslitelně patří. Byl i v prvním znaku městečka.

S chovem kapra začali na Žďársku už cisterciáčtí mniši ve 14. století. Na odkaz někdejšího kláštera navazuje společnost Kinský Žďár, která celkově hospodaří na 750 hektarech rybníků a má chov plemenných linií - žďárského šupinatého a lysého kapra a jejich kříženců. Právě těchto uznaných plemen se ochranná známka týká.

Žďárský kapr je odolnější, miluje čistou vodu a má vyzrálejší maso

„Je to efekt zodpovědné a pečlivé práce mnoha generací rybářů. Žďárský kapr je výsledek celého ekosystému Žďárských vrchů,“ prohlásil majitel firmy a zámku Constantin Kinský. Podle něj jsou nejlepším ukazatelem zdravé přírody právě zdravé ryby.

Ochrannou známku by mohli místní rybáři získat i pro tyto šupináče z Veselského rybníka, který patří Kinským.

LDO Přibyslav hospodaří na 100 hektarech rybníků, město Žďár má dalších 25 hektarů, z toho však jen ve Velkém žďárském neboli Horním rybníku se chovají tržní ryby.

Pro žďárského kapra je typická jeho odolnost vůči drsnějším klimatickým podmínkám a právě čistá voda, chová se často u pramenů nebo na horních tocích. Značná část rybníků se navíc nachází v chráněné krajinné oblasti, kde je omezeno plošné hnojení a kde má chov přísnější pravidla. Ryby mají také vyzrálejší maso, protože do tržní velikosti dorůstají místní kapři po čtyřech letech.

O registraci ochranné známky bude město s rybáři usilovat u patentového úřadu. Dojít by k tomu mohlo podle radnice zhruba za rok. Zaregistrovaná je již webová doména.