Na říčce Želetavce vyschl největší rybník, z jeho dna už rostou vrby

  11:40
Čtrnáctihektarový rybník býval chloubou Budče na hranicích Třebíčska, nesl i jméno obce. Už třetím rokem však existuje jen v mapách. Za zmizení vody nemůže jen sucho, nýbrž i vlekoucí se komplikace při shánění peněz na odbahnění. A to rybáři plochu před lety vypustili a postavili novou hráz.

Plocha rybníka u silnice mezi Jemnicí a Želetavou patří Moravskému rybářskému svazu (MRS). Rozprostírala se na Želetavce, která pod Bítovem ústí do Dyje. Jenže tato říčka po vypuštění rybníka v Budči téměř předčasně končila. Rozlévala se jen do zaschlého bahna.

Fotogalerie

„Tak tam aspoň letos rybářský svaz nechal vybagrovat ve dně provizorní koryto, aby mohla protékat. Jsme už z této situace zoufalí. Ale my nejsme majiteli rybníka,“ zlobí se Pavel Polák, starosta Budče.

Obyvatelé jsou naštvaní, protože jim po vypuštění klesla hladina vody ve studních, některé vyschly úplně. Naštěstí mají v obci zavedený vodovod.

Pod hrází také přestala fungovat malá elektrárna. Aby toho nebylo málo, tak vedle Budečského rybníka se musí kvůli kůrovci kácet les. Loni i letos k zemi padají smrky, které rostly více než století.

„Neříkám, že za to přímo může vypuštění rybníka, ale souvislost se suchem to jistě má. A kácení ještě nekončí,“ upozornil starosta.

Rybník se dlouho nečistil, jeho majitel naráží na byrokracii

A nemůže pochopit, že se v době sucha ještě nenašla cesta k tomu, aby se rybník konečně odbahnil. Místo toho bahno stále víc zarůstá. Trčí z něj mladé vrby, jejichž kmeny postupně sílí. I tím se budoucí odbahnění bude prodražovat.

„Rybník byl v havarijním stavu a je částečně opraven. Bohužel nemáme tolik prostředků, abychom provedli kompletní rekonstrukci. Žádáme o podporu státní orgány z různých fondů, bohužel se zatím nesetkáváme s úspěchem, naráží to na byrokracii,“ sdělil Václav Habán, tajemník rybářského svazu.

Rybník patřil od roku 1956 státu, minimálně od té doby se nečistil, postupně zarůstal. Ke konci už v něm bylo jen několik málo desítek centimetrů vody. A pod ní i třímetrové vrstvy bahna. I tak ještě podle Habána sloužil sportovnímu rybolovu. Třeba koupat už se tam ale nikdo neodvážil.

Svaz pak dostal nařízeno, že musí zajistit hráz, jež byla v havarijním stavu. A tak postavil novou. Jenže ta teď nemá co zadržovat. Voda chybí. Stará hráz měla kritický čas v roce 2006 během povodně, kdy voda sahala jenom 30 centimetrů pod její vrchol. Ale třeba traverzy na vedlejším stavidle jsou už v současné době tak prorezlé, že se přes díry v nich dá dívat.

Žadatel nesplňuje základní podmínky, zní z ministerstva

Rybáři zatím marně jednají o dotacích s ministerstvy zemědělství a životního prostředí. Tajemník tvrdí, že by odbahnění stálo až 70 milionů korun. Podle ministerstva zemědělství by to bylo ještě dražší.

„Majitel koupil rybník před několika lety, kdy znal jeho problematický stav. Byl si vědom finanční náročnosti jeho uvedení do řádného stavu. Dle zákona je jeho povinností se o vodní dílo řádně starat, dotace nejsou nárokové,“ uvedla Helena Šindlerová, mluvčí ministerstva zemědělství s tím, že žadatel o dotace nesplňuje ani základní podmínky.

Rybáři chtějí podle Šindlerové vybagrovat jen část bahna, asi 90 tisíc metrů krychlových. Přitom celkové množství je 460 tisíc metrů krychlových bahna. To by stálo více než sto milionů. Takto nákladný projekt výrazně přesahuje finanční možnosti programu s názvem Podpora retence vody v krajině.

„Paralyzoval by ho na více než rok. To by znamenalo zastavit současné projekty a odmítnout veškeré nové projekty. Pro představu, rozpočet programu pro rok 2018 je sto milionů,“ dodala mluvčí Šindlerová.

Ochráncům přírody se nelíbilo prohloubení koryta Želetavky

Jen o trochu nadějnější jsou zprávy z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), v níž administrují právě takto zaměřené dotace. I tam už ale v roce 2014 žádost rybářů o peníze vyřadili.

„Neobsahovala potřebné podklady. V následujících letech je sice žadatel dodal, ukázalo se však, že součástí projektu je i nevhodným způsobem navržená revitalizace vodního toku Želetavka, na které rybník leží,“ popsala Karolína Šůlová z této agentury.

Projekt se pak podle ní upravoval, jenže v něm stále zůstávalo nevhodné prohloubení neregulovaného koryta Želetavky. Proto byl záměr opakovaně vyřazen.

„Při posledním podání sice projekt už s touto nevhodnou revitalizací nepočítal, ale nesplnil povinný počet bodů. Například kvůli vyšší nákladovosti. I proto, že neleží v chráněném území,“ doplnila Šůlová.

Provizorně zmenšete rybník na polovinu, radí starosta obce

Nicméně tato kritéria se od té doby změnila, takže rybáři a s nimi celá Budeč se možná konečně dočkají. „Kupříkladu kdyby se projekt doplnil o vybudování tůně v nivě, měl by šanci na úspěch. Naši pracovníci jsou připraveni pomoci, a pokud mají žadatelé zájem, projekty s nimi konzultují,“ doporučila Karolína Šůlová.

Podle starosty Budče Poláka ale zůstává otazníkem třeba to, kam by se vozilo velké množství bahna - navíc když už je ve stavu, že třetím rokem zarůstá.

Polák navrhuje provizorní variantu, která by nemusela být tak nákladná. „Aby se zhruba v polovině rybníka udělala nová hráz. Půlka bahna by se vybagrovala a půlka nechala. Protože voda je tady potřeba,“ doplnil starosta vesnice, kde žijí více než dvě stovky obyvatel.

A protože v Budči výrazně poklesla hladina spodní vody, snaží se Polák už třetím rokem postavit jiný, menší rybník v obci. S přípravou zažil rovněž plno komplikací, ale už věří, že se to podaří.

Budečský rybník lze stále nalézt v mapách. I když má novou hráz, ve skutečnosti už neexistuje.

Budečský rybník lze stále nalézt v mapách. I když má novou hráz, ve skutečnosti už neexistuje.

Autor: