Po velkém úhynu ryb nebude na Nesytu výlov. Aby nepřišel o vodu

  10:08
Rybáři letos nebudou lovit největší moravský rybník Nesyt. Po letním masivním úhynu ryb chtějí uchránit každou kapku vody, která v něm zůstala, i tak jí je stále málo. Jen tak se hospodáři vyhnou podobné katastrofě v dalších letech.

Největší moravský rybník Nesyt postihl v srpnu masivní úhyn ryb. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Být to jiný rok, stojí právě tento týden na březích rybníka Nesyt velké kádě plné mrskajících se kaprů. A lidé by čekali ve frontě, aby si přímo na hrázi mohli koupit rybu třeba už na vánoční stůl.

Letos je ale u obří vodní plochy na Břeclavsku ticho. Největší moravský rybník zůstane nevylovený. Po srpnovém masivním úhynu ryb, který způsobilo horko a nedostatek kyslíku, by rybáři stejně neměli moc práce.

Ačkoliv se ještě před měsícem na výlov chystali, nakonec rozhodli jinak. „Lovili bychom rybník bez ryb. A akorát přišli o vodu,“ řekl Oldřich Pecha, jednatel Rybářství Hodonín, které na Nesytu hospodaří.

Kdyby teď rybník kvůli výlovu vypustili, zadělají si zřejmě na potíže do příštích let. „Snažíme se zachovat vodu, která v Nesytu momentálně je, pro příští rok. S výlovem totiž hrozí velké riziko, že by se mohla ta katastrofální situace z léta opakovat,“ připomněl letošních sto tun uhynulých ryb.

V tuto chvíli je v rybníce, které je státní přírodní rezervací, zhruba stejné množství vody jako na jaře. Podle Vlastimila Sajfrta, který pečuje o vodní hospodářství v chráněné krajinné oblasti Pálava, je to ale stále asi 80 centimetrů pod dlouhodobým průměrem.

„Všichni doufáme, že nějaká voda přes zimu doteče i přes ten prohlubující se deficit. Je to důležité i z pohledu ochrany přírody. Potřebujeme, aby se zaplavily i rákosy na Nesytu, které byly tři roky zpátky na suchu,“ vysvětlil Sajfrt.

Rybníkáři pravidla neporušili

Paradoxně právě výlov měl být poslední odpovědí na otázky po příčině masivního úhynu ryb. Teprve po něm by totiž mohli ochránci přírody spočítat všechny ryby, které byly v rybníce nasazeny. A zjistit, jestli jich tam neplavalo víc, než dovolují hospodářské plány.

„Podle nasazování ryb, předložených produkčních karet i podle sledování rybníka je zřejmé, že k žádnému porušení pravidel nedošlo. Takže odpadl důvod kontroly hospodářské obsádky. I po letním úhynu jsme rybník pozorovali a nezdá se, že by v něm přežilo větší množství kaprů,“ podotkl Sajfrt s tím, že příčinou úhynu bylo skutečně jen nebývalé sucho a horko.

Fotogalerie

I díky zrušenému výlovu by příští rok měly být pro rybáře podmínky na Nesytu mnohem lepší. „Už teď jsme na úrovni vody z doby, kdy jsme rybník nasazovali. V průběhu zimy ještě nějaká nateče, takže bychom se snad mohli po několika letech dočkat toho, že by byl Nesyt na plné výšce hladiny,“ dívá se Pecha do příštího roku s optimismem.

Rybníkáři mají však před sebou nelehký úkol. Ochránci přírody požadují, aby v rybníce byla obsádka, která by stejnou katastrofu jako tu letošní vyloučila.

„Musíme zabránit opakování té situace. A také držet na uzdě karase stříbřitého, který byl další příčinou úhynu ryb,“ vysvětlil Sajfrt. V lednu, hned poté co rybářům skončí hektické období prodeje vánočních kaprů, mají naplánovanou společnou schůzku, kde budou další hospodaření řešit.

Proti „škůdci“ dravou rybou

Už teď rybářství přidalo do Nesytu násadu dravé ryby, která by měla právě karase regulovat. Pro biotop rybníka je totiž nežádoucí. Karas není tak náročný a zřejmě bral kaprům kyslík, kterého v teplé vodě měli už tak málo (více v článku K úhynu ryb v největším moravském rybníce přispěli i přemnožení karasi).

„S karasem se dá bojovat velice těžko. Po úhynu ušlechtilých ryb se uvolnil prostor pro to, aby se namnožil zase ve velkém. Ale to je bohužel průvodní jev chovu ryb na Lednických rybnících. Jinde ním takové problémy nemáme,“ prohlásil Pecha s tím, že jediným účinným prostředkem na karase jsou právě větší obsádky dravých ryb.

Když dnes Rybářství Hodonín sčítá škody, šplhají se k pěti milionům jen na uhynulých rybách. Těch sesbírali na rybníce zhruba sto tun. Za jejich likvidaci v kafilerii zaplatili téměř milion a další desítky tisíc znamenaly náklady na mzdy pracovníků nebo na techniku.

Podobné situace by jim mělo pomoci zvládat ministerstvo zemědělství. Minulý týden zástupci rybníkářů s ministrem Miroslavem Tomanem (ČSSD) řešili možnosti dotací. A to hlavně na likvidaci sedimentů, jež představují velký problém. A peníze by mohly přijít i na podporu čerpání vody do rybníků.

„V suchých obdobích musíme řešit, jak do nich dostat vodu jiným způsobem než tím, že tam přiteče z vodotečí. Tam, kde to jde, se snažíme do rybníků čerpat vodu z řek či jiných vodních zdrojů. Je to ale velice nákladné,“ posteskl si Pecha.

Jeho rybářství letos načerpalo skoro dva miliony kubíků do rybniční soustavy v Hodoníně. Právě obrovské finanční náklady by mohl v budoucnu hradit stát. Podle Pechy se ministerstvo zemědělství k akutní potřebě rybářů zatím staví velmi vstřícně.

Srpnový výlov uhynulých ryb z Nesytu