Za otročení dělníků z Rumunska dostali šéfové agentury podmínky

  18:50
Po sedmi letech končí případ téměř dvou stovek Rumunů, kteří za otrockých podmínek pracovali v Plzni. Čtyři obžalovaní muži z pracovní agentury, kteří napadli dva dělníky a tím odstartovali vzpouru cizinců, dostali pravomocný trest.

Rumunští dělníci krátce před návratem do své vlasti. Česko je tam odvezlo po potyčce cizinců v Plzni. (6. listopadu 2010) | foto: Jaromír PechMF DNES

Verdikt odvolacího senátu Krajského soudu v Plzni je od středečního vyhlášení pravomocný.

Všichni čtyři obžalovaní - David Houser, Stefani Ioan Tarbai z Rumunska, Ivan Tomyk z Ukrajiny a Slovák Vladimír Tesák dostali nejnižší možné tresty. Šest měsíců vězení s podmínečným odkladem na zkušební dobu jednoho roku. Obžalovaným přitom hrozilo až osm let za mřížemi. 

Podle spisu zmlátili v Plzni na podzim roku 2010 dva Rumuny, kteří v městské části Doubravka měli pro firmu s německými vlastníky vázat adventní věnce a vyrábět podobné zboží. Právě tady obžalovaní začali pronásledovat dvacetiletého Rumuna.

ČTĚTE TAKÉ

„Říkali, že hned musí opustit areál. Muž jim utekl z podniku, doběhl na zastávku, nastoupil do autobusu a jel jím dvě stanice. Pronásledovala ho tři auta. Po vystoupení z autobusu se poškozený schoval pod zaparkovaným autem, ale muži jej našli, kopali do něj a pak drželi v jednom z vozů násilím. Následně ho nutili, aby si na ubytovně sbalil své věci a opustil ji. Do dalšího auta se pak snažili nacpat sedmatřicetiletého Rumuna, do kterého kopali,“ popsal při zahájení hlavního líčení v říjnu 2011 státní zástupce Robert Merkun.

Situaci na místě tehdy řešila i speciální policejní jednotka. Rumuni tvrdili, že v Plzni otročili za almužnu 500 korun na týden.

Pár hodin po incidentu přišly dvě stovky rumunských dělníků na policejní ředitelství v centru Plzně, muži se tam domáhali humanitární pomoci. „Máme hlad, nemáme peníze, zařiďte nám cestu zpátky do Rumunska,“ požadovali.

„Nic takového jsme ještě nezažili. Všichni byli vyhladovělí a vyčerpaní,“ popisovala tehdy Markéta Schröpferová z terénní krizové služby Diecézní charity Plzeň, která cizincům narychlo zařizovala jídlo a pití. Ten samý den večer už odjížděli cizinci šesti autobusy do Rumunska. Jejich přeprava stála asi 400 tisíc korun.

Tři souzení cizinci u soudu nevypovídali. Všechna obvinění opakovaně odmítal i David Houser, který měl podle svých slov na starosti nábor dělníků v Rumunsku a pak dohlížel v Plzni, aby pracovali.

„Nic z toho, co je v obžalobě, se nestalo. Každý agenturní pracovník věděl, kolik si vydělá, když splní normu. Výplatu dostávali podle smlouvy na konci následujícího měsíce a každý týden ještě zálohu 500 korun. Někteří ale normy plnili na padesát procent a ještě kradli,“ vysvětloval David Houser, který dodnes veškerá obvinění odmítá.

„Pan obžalovaný nikoho nenapadl, do areálu přijel až na výzvu policie,“ znovu upozornil ve středu před vyhlášením rozsudku jeho advokát Jaroslav Vovsík.

S nečekanými problémy se ale potýkali plzeňští soudci, když chtěli po roce vyslechnout oba napadené Rumuny a další cizince, kteří měli být u konfliktu. V e-mailu soudcům napsali, že chtějí zpáteční letenky Bukurešť - Praha, zajištění chráněných vozidel a ochranku po celou dobu pobytu v České republice. K tomu i zástupce ambasády a stravu na celý pobyt. „Útrap jsme v Plzni už zažili dost,“ napsali soudu.

Soud v roce 2014 všechny čtyři obžalované uznal vinnými a vyměřil jim podmíněný roční trest s tříletou zkušební dobou. Krajský soud po odvolání rozsudek zrušil a vrátil zpět okresnímu soudu.

V loňském roce soudci dospěli k závěru, že jednání čtveřice obžalovaných nebylo trestným činem. Protože se ale mohlo jednat o přestupek, případ byl postoupen k dořešení na Úřad městského obvodu Plzeň 4, kde se napadení odehrálo.

Jenže ani tohle rozhodnutí nakonec neplatilo. Proti němu podal dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a u Nejvyššího soudu ČR s ním uspěl. Krajský soud tak nyní musel případ znovu otevřít.

I když advokáti požadovali zproštění všech čtyř obžalovaných, soudci jim nakonec vyměřili podmíněné tresty.

„Nejpodstatnější je usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterým jsme vázáni. Ten  říká, že nebyly splněny podmínky, aby věc byla postoupena jako možný přestupek, ale že jednání obžalovaných nese znaky trestných činů. Při rozhodování o trestu jsme zohlednili i délku jednání, kterou nezavinili obžalovaní, ale různost názorů soudů a také obstrukce poškozených. Uložili jsme proto nejmírnější možný trest, jaký trestní sazba dovoluje,“ vysvětlil předseda odvolacího senátu Milan Suk.

Rozsudek je pravomocný. Je ale možné, že teď proti němu podají dovolání k nejvyššímu soudu obhájci odsouzených.

Autor: