Uhlí pod Radhoštěm zůstane v zemi, těžaři už s dolem Frenštát nepočítají

  12:18
Když před třiceti lety budovali těžaři průzkumné vrty u Frenštátu pod Radhoštěm, dostali na potřebné stavby jen dočasné stavební povolení. Vypršelo na konci 80. let, stavby ale stojí dodnes. Nyní přetahovaná o těžbu černého uhlí v Beskydech zřejmě definitivně končí.

Areál Dolu Frenštát při pohledu od Trojanovic. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Celé roky se lidé v okolí obávají, že se v Beskydech skutečně začne těžit. Nyní ovšem padlo rozhodnutí, že těžba nezačne. OKD uzavře Důl Frenštát a během několika let jej dovede k likvidaci.

Fotogalerie

„Jednoznačně zaznělo, že společnost OKD tam těžit nechce a ani zařízení, které dnes na místě mají, není k těžbě uzpůsobeno,“ řekl starosta Rožnova pod Radhoštěm Radim Holiš.

Důlní věže vznikly pro průzkumné vrty a technicky není možné je využít k samotné těžbě. Navíc státní koncepce energetiky počítá s tím, že se fosilní zdroje postupně přestanou využívat. Černé uhlí z Beskyd už tedy nebude potřeba. Údržba areálu přitom ročně vyjde až na 40 milionů korun.

„Dohodli jsme se, že zahájíme proces ukončení Dolu Frenštát. Harmonogram prací a toho, co kdo zaplatí, chceme mít hotový do konce října,“ potvrdil mluvčí společnosti OKD Ivo Čelechovský. „Z toho vyplývá, že žádné uhlí se v Dole Frenštát těžit nebude a důl jako takový výhledově v řádu několika let směřuje k likvidaci,“ dodal.

V praxi to znamená vyřešit zásadní otázky. Například jak území zbavit označení „těžební“, které je zaneseno v územních plánech a dalších dlouhodobých dokumentech. Jak demontovat a odstranit samotné stavby a co udělat s vrty.

Jde o několik metrů široké šachty, které mají dno ve zhruba kilometrové hloubce. Řeší se, jestli bude možné je zasypat, případně čím. Zda se z nich musí odčerpávat voda a plyn a kolik to bude stát, to všechno musí posoudit odborníci. První konkrétní plány mají být známé na podzim.

Uzavření dolu je dobrá zpráva nejen pro nejbližší Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice na moravskoslezské straně Beskyd, ale i pro lidi v Rožnově.

„I když je to za kopcem, týká se nás to velmi. Důlní věže stojí tři kilometry od katastru města a nikdo neví, co by se dělo, kdyby se těžba spustila,“ řekl Holiš.

Jisté je, že by to byl obrovský zásah do krajiny. Většina vyznačeného dobývacího prostoru zasahuje do území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy, která je zároveň evropsky významnou lokalitou. Experti navíc upozorňují na nestabilní podloží.

„Propadaly by se kopce a lidi by to vyhnalo z domů,“ je přesvědčený František Šulgan ze Správy CHKO Beskydy. Problematice se věnuje víc než dvacet let a také nyní zůstává poměrně skeptický.

Věže vizuálně poškozují krajinu Beskyd

„Teď je tady náznak řešení, ale taky se může stát, že se zase dostaneme jen k dalšímu jednání a to zase povede k dalšímu. Snad se sliby naplní alespoň částečně,“ doufá.

Podle Stanislava Uruby ze sdružení Naše Beskydy, který za zrušení dolu bojuje patnáct let, ovšem jednání přece jen změnila směr.

„Dosud jsme museli přesvědčovat, aby důl zanikl. Teď poprvé jsme se bavili o tom, jak to prakticky provést,“ vysvětlil.

Nabízí se otázka, zda věže nemají turistický potenciál. S tím ale nikdo z oslovených nepočítá. „Beskydy jimi trpí, vizuálně krajinu poškozují a je rozhodně potřeba je odstranit,“ zdůraznil Šulgan.

Do Beskyd se těžaři vydali při průzkumech z ostravsko-karvinského revíru. Zjistili tady rozsáhlé ložisko kvalitního černého uhlí. Tím však měla akce v kopcích skončit a po vypršení stavebních povolení měla být na místě znovu jen zelená louka. To se však nestalo.

„Celou tu dobu se snahy o zahájení těžby průběžně objevovaly,“ připomněl Šulgan.

Lidé v bezprostřední blízkosti dobývacího prostoru proto naráželi třeba při stavbách rodinných domů. Museli je projektovat tak, aby konstrukce vyhovovaly teoretické možnosti, že se začne těžit.