Více o letošní divadelní Sezoně velkých okamžiků lidstva prozradil umělecký šéf Západočeského divadla v Chebu a Karlovarského městského divadla Zdeněk Bartoš.

Jaká bude letošní sezona v Západočeském divadle v Chebu?
Krásná, doufám. Dechberoucí a nezapomenutelná.

Na jaké velké okamžiky se tedy diváci mohou těšit?
Třeba na svůj zánik ve hře Karla Čapka R. U. R. Nebo na skok do Niagarských vodopádů ve hře Smith&Wesson. A hlavně na lásku ve všech podobách, nejenom ve hře Znovusjednocení Korejí.

Sám budete režírovat dva kusy. Jak se na práci na inscenacích R. U. R a Chyť mě, jestli na to máš těšíte?
Těším, však jsem si je sám vybral a z pozice šéfa sobě jako režisérovi přidělil. Čapka beru jako nelehkou výzvu, je to přece jenom hra sto let stará s trochu moralizujícím apelem. Dal jsem si za úkol ho patřičně oživit a doručit jeho poselství i dnešnímu divákovi, který je zvyklý na podstatně akčnější sci-fi trháky o robotech, kteří chtějí vyhladit lidstvo. Hlavně ve hře nacházím mnohem víc humoru, než se na první pohled zdá.

A druhá hra? Jde skutečně o příběh ze slavného filmu s Leonardem DiCapriem a Tomem Hanksem?
Přesně tak. Úspěšný americký dramatik Terence McNally, chebští diváci možná pamatují jeho aktovku V Davidově rouše, z něj udělal perfektní divadelní muzikál o nejpodivuhodnějším podvodníkovi 60. let minulého století. Libreto bezvadně sviští a je protkáno vynikající hudbou Marca Shaimana a Scotta Wittmana. Myslím, že se s produkcí muzikálů tady na západě stále posouváme kupředu, i tentokrát budeme mít živou kapelu ze zdejších hudebníků, z Karlových Varů i Chebu.

Každý rok se snažíte uvést jednu hru v české premiéře. Našel se nový a neznámý titul i letos?
Dokonce tři. Autorský projekt Geometrie domova pro jednu herečku bude česká premiéra, pak francouzská hra Ramses II. od Sébastiena Thiéryho. Je nesmírně napínavá a vlastně nevím, kam ji žánrově zařadit, někam mezi mysteriózní thriller a absurdní komedii. Už dlouho se mi nestalo, že jsem hru při čtení tak hltal a vůbec netušil, kudy se akce bude vyvíjet. A do třetice zmíněný Smith&Wesson od Itala Alessandra Baricca. Vtipný i dojemný příběh a skvělá příležitost pro dva herce a dvě herečky.

Je některá z premiér určená rodinám s dětmi?
Jednoznačně Odysseus. Mýtus, dobrodružství, dlouhé putování, mořské příšery, čarodějnice, Kyklopové, Sirény, shledání se ženou…

V říjnu se koná i jubilejní 20. ročník festivalu Divadla jednoho herce. Jaké bude zmíněné monodrama?
Režisérka Linda Dušková, která několik let žila a pracovala v Paříži, zkouší autorský projekt s herečkou Magdalénou Hniličkovou podle textů Georgese Pereca Geometrie domova. Vše vystihuje první věta: Za posledních 12 let jsi žila celkem v 17 bytech. Jaké to je, co to obnáší, co dělá domov domovem, o tom všem bude tato komorní inscenace, která by měla mít výraznou výtvarnou, ba multimediální složku.

Na jaké nové herecké posily souboru se diváci mohou těšit?
Zatím představím Daniela Mišáka, čerstvého absolventa muzikálového herectví na brněnské JAMU. Magda Hniličková, která také rozšířila řady chebského souboru, tu není žádným nováčkem, protože se tu pravidelně objevuje v rámci karlovarsko-chebských koprodukcí. Další nové tváře se mohou objevit během sezony.

Jací zajímaví režiséři se budou na letošní sezoně podílet?
Opět se vrátí Braňo Mazúch, zkušený režisér podmanivého výtvarného gesta a jevištní metafory, který bude pracovat na inscenaci Odysseus, poprvé tu bude pracovat Jiří Š. Hájek, herec a režisér z kladenského divadla. Ten se ujme Znovusjednocení Korejí. Adam Doležal, který inscenoval úspěšné Nebezpečné vztahy, se pustí do Ramsese II. a mladá šikovná režisérka Hana Marvanová bude režírovat onu hru od Niagarských vodopádů Smith&Wesson.

V jaké míře spolu budou pro letošní rok spolupracovat Západočeské divadlo v Chebu a Činohra Karlovarského městského divadla?
Zcela jistě na muzikálu Chyť mě, jestli na to máš. Je to opět velká inscenace vyžadující velký ansámbl, mnoho muzikantů, velkou investici. Je to titul potenciálně hodně divácký, takže ho chceme hrát na karlovarském i chebském jevišti. Další společné tituly se budou odvíjet od toho, v jaké finanční kondici bude Karlovarské městské divadlo a jaké podpory ze strany magistrátu se dočká. Já o další společné hry každopádně stojím.

Jakým způsobem byste v budoucnu rád tuto spolupráci posílil?
Jak říkám, více inscenací s karlovarskými i chebskými herci. Lidsky a umělecky to hezky funguje už teď. Bude-li spolupráce potenciálně směřovat k nějaké celokrajské činohře, to záleží opravdu především na zájmu karlovarské strany. A také, abych byl upřímný, na zájmu karlovarských diváků. V Chebu se vlastnímu profesionálnímu divadlu daří, ve Varech si lidé zvykli z větší části na pražské dovozy. Mou ambicí je přesvědčit je o tom, že dobré divadlo se nemusí jen vozit z metropole, ale že ve městě i v regionu je dostatek tvůrčích profesionálů, kteří dokážou připravit srovnatelný, ne-li lepší zážitek.

Kde berete při sestavování dramaturgického plánu inspiraci?
Všude možně. Hodně čtu nové věci z nabídky agentur i klasiku. Sleduju, co se kolem nás děje, témata létají ve vzduchu, jen je lapnout.

Co dnešní diváci od divadla očekávají? Chtějí se hlavně pobavit?
Samozřejmě, že se chtějí pobavit, co je na tom špatného? To chtějí lidé v divadle odjakživa, na tom se nic nemění. Zábava přece znamená, že vás to zabaví, chytne, zajímá vás příběh, myšlenka, zápletka, forma, fascinuje vás hercova hra. Myslím, že divák pořád očekává totéž: emoce. Smích, pláč, vztek, strach, napětí, okouzlení, třeba i trochu šok. Rozhodně neočekává nudu, proč by někdo chodil na nudné divadlo?

V Západočeském divadle v Chebu jste uměleckým šéfem od roku 2006. Stále vás práce neomrzela?
Budu stručný - ne.