Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cítím touhu někam patřit. A Ostravě prostě patřím, tvrdí Vladivojna

  11:49
Nedávná spolupráce s divadly v Ostravě zpěvačku Vladivojnu La Chiu bavila natolik, že by neváhala vyzkoušet ani autorskou operu nebo muzikál. Původem ostravská rodačka přitom před devíti lety prchla do Prahy, protože jí v Ostravě bylo těsno. Dnes už v místní zkušebně pomalu plánuje novou desku se svým 4Triem i metalovým Vladivojskem.

Vladivojna La Chia občas žehrá na přílišnou opravenost některých částí Ostravy, město tak ztrácí svůj ráz. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Zdá se, že Ostrava přijímá tvorbu Vladivojny s otevřenou náručí, vaše skladby zní na třech zdejších divadelních scénách. S čím do Ostravy aktuálně přijíždíte?
S koncertem, který navazuje na naše podzimní turné k albu 8 hlav šílenství. Všechny skladby jsou přearanžované. V rámci podzimního turné jsme odehráli pět koncertů, které měly natolik pozitivní ohlasy, že jsem se rozhodla s tímto repertoárem vystupovat i na jarních turné. Volba na Ostravu padla i proto, že naše podzimní vystoupení v klubu Parník bylo asi měsíc předem vyprodáno. Takže teď budou mít příležitost přijít ti, na které se nedostalo, anebo jim více vyhovuje prostor Cooltouru, kde se koncert uskuteční 19. dubna.

Půjde jenom o reprízu, anebo nabídnete i něco nového?
Nikdy se úplně neopakujeme, vždy děláme variace a naše vystoupení je i proto hodně živé. Je pro mě strašně důležité, aby na koncertě tepala kapela jako o život, aby to nebyla jen nějaká náhražka. Hudba se tak neustále proměňuje a má v sobě co největší množství energie. Což v důsledku znamená, že pro mě není nikdy nic jisté.

Jak se připravujete na alternativní prostor Cooltouru?
Cooltour bude má premiéra, ještě nikdy jsem v něm nehrála, přitom jeho prostor je mi velmi sympatický. Například tím, jak je otevřený různým žánrům, třeba i divadlu. Je to prostě místo, kam se naše hudba hodí a kde by mohla dobře rezonovat. Sama se na to moc těším a jsem zvědavá.

Budou hosté?
Chtěla jsem, ale nakonec jsem se rozhodla nechat to čistě na 4Triu. Písniček máme dost a program je velmi pestrý, hosty pozvu příště.

Jak jste na tom s tvorbou? Nedávno jste tady spolupracovala s několika divadly, znamená to, že vaše tvůrčí pozornost není až tolik odkázána na Prahu?
Vždycky jsem chtěla spolupracovat s ostravskými divadly, ale bylo mi jasné, že mě budou brát vážně, teprve až něco dokážu mimo Ostravu. Tady mě znali jako tu ukřičenou, šílenou zpěvačku z kapely Banana a sotva by mi někdo dal příležitost dokázat, že umím i jiné věci. To udělal až Honza Hřebejk, když mě oslovil pro svůj film Nevinnost. Cítím, že už je vhodný čas na to, abych s ostravskými divadly pracovala více. Respektive ráda bych.

Což se vám částečně už daří, aspoň na zdejší divadelní scéně minimálně od roku 2016.
Ano, moje první hudba byla pro Starou arénu, taková taškařice. Vánoce u Ivanovových. Na konci listopadu měla premiéru komedie Kdo je tady ředitel? v Divadle Petra Bezruče a teď v lednu Peer Gynt.

Peer Gynt přišel v době, kdy jste křtila novou desku v Praze.
Nejen to, ještě před Gyntem vrcholila má práce na komedii Kdo je tady ředitel?, takže jsem přebíhala ze zkoušek z Divadla Petra Bezruče do Divadla Jiřího Myrona. Hudby bylo strašné kvantum, takže to znamenalo být v zápřahu od rána do večera i přes Vánoce. Původně jsem měla i bláznivý nápad, že bychom inscenaci Peer Gynt doprovázeli živě s pětičlenným 4Triem. Bylo by to skvělé, ale musela bych mít na všechno více času, dostat scénář dřív než v listopadu. Už jsem to nezvládla realizovat. Škoda.

Jaký druh práce byste si nadále v Ostravě představovala?
Jsem zvyklá pracovat sama, anebo využívat pár hudebníků, proto bych moc ráda pracovala s větším tělesem a ideálně živě. Nebaví mě pořád dělat jen podkres pro mluvené slovo. Respektive baví, ale už mi to nestačí. Chci se rozmáchnout a více se propojit s celým ansámblem. Proto mě čím dál více láká autorský muzikál a opera.

Původně jste z Ostravy, kde jste začínala například koncerty v Boomerangu. Co vás na tom ještě může bavit?
Teď, když se sem vracím kvůli práci, to má úplně jinou hodnotu i atmosféru. Možná v tom hraje velkou roli i to, že v Praze nikam nepatřím. Mnoho divadel a režisérů má své dvorní skladatele. Vznikají partičky, které mají silné vnitřní vazby, a není snadné se mezi ně dostat. To už není o tom, jestli jste, nebo nejste dobrý, ale o tom, že jste s někým rostl. A tohle já bohužel za sebou nemám. Takže i přes svou nezávislost uvnitř cítím touhu někam patřit. A Ostravě prostě patřím.

Pracujete teď na něčem novém?
S Vladivojskem připravujeme novou desku. Bude hororovější. Ta předchozí se spíše orientovala na společensko-sociální kritiku. Tentokrát bych se chtěla zaměřit na filmovou poetiku. Máme třeba skladbu Spalovačka mrtvol, ovlivněnou známým českým hororem. Už nyní ji hrajeme v akustické verzi s 4Triem a zazní i na koncertu v Cooltouru. Hororové filmy mě baví, vytvářím podle nich autorské texty.