O Brně bude ještě hodně slyšet, myslí si městský architekt Sedláček

  18:36
Brno má před sebou řadu velkých projektů, pro něž bude tento rok klíčový. Nová čtvrť v Jižním centru za miliardy korun, moderní hokejová hala i kolonáda u řeky Svratky jsou vize, na kterých nyní pracuje Kancelář architekta města (KAM). Její šéf Michal Sedláček je připravený udělat se svým týmem maximum, aby se Brno posunulo dál.

Hlavní městský architekt Michal Sedláček. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Největším připravovaným projektem v Brně je nyní nová čtvrť v Jižním centru, kde bude pravděpodobně stát i moderní hlavní vlakové nádrží. Dokdy je reálné, že tato nová moderní část vznikne?
Je to možná největší projekt v historii Česka. V Brně určitě, lze to srovnat jen se zbořením hradeb. Nová čtvrť nabídne bydlení pro deset až patnáct tisíc lidí, bude katalyzátorem dalšího rozvoje Brna. Je pravda, že jsou to ambiciózní cíle, společně s kolegy ale věříme, že se to podaří. V okolních zemích se nové čtvrti podobného rozsahu postavily. Například ve Vídní u nového hlavního nádraží nebo HafenCity v Hamburku. Brno teď musí najít nejschopnější lidi, aby na projektu pracovali.

Fotogalerie

A o jakém časovém horizontu hovoříme?
Než se dokončí nádraží, musí mít Brno základ nové čtvrti, aby nádraží nestálo osamocené na louce. Počítáme s tím, že první budovy se v této čtvrti objeví už do pěti let.

Co nyní tedy bude následovat?
Část pozemků patří městu, zbytek investorům, kteří dlouho čekali na rozhodnutí, kde bude stát nové nádraží. Teď chtějí začít stavět co nejdříve. Musí nejprve předložit dokumentaci k územnímu rozhodnutí a získat stavební povolení. Co se týče KAM, připravujeme aktualizaci územní studie, která má zapracovat nové skutečnosti – jako protipovodňová opatření – či ideje z urbanistických soutěží. Výsledky budou začátkem letošního roku.

Velký potenciál má také území za Lužánkami. Máte představu, jak ho využít?
Tam je úplně jiná situace a rozhodně nejsme tak optimističtí jako v případě nové čtvrti. Město stále nevyřešilo spor o pozemky s panem Procházkou. Nedávno vypracovaná územní studie počítá s novým fotbalový stadionem, akademií a akvaparkem. Nicméně poté, co Zbrojovka spadla do druhé ligy, dostal se fotbalový stadion pro 40 tisíc diváků na boční kolej.

I z tohoto pohledu je Brno blíž stavbě nové hokejové haly, protože Kometa vyhrála dvakrát ligu.
Kometa má navíc velice zdatného vlastníka, pana Zábranského. Současný územní plán umožňuje v místech dnešního velodromu na výstavišti postavit multifunkční halu. Směřujeme k tomu, že v Brně se v roce 2024 odehraje jedna skupina mistrovství světa v hokeji. Podmínkou však je, že hala musí být minimálně jednu hokejovou sezonu v provozu. Cílíme proto k tomu, aby tam Kometa odehrála sezonu 2023/24.

Kancelář architekta města vznikla teprve před dvěma lety. Nepřipadává vám, že máte občas svázané ruce a nemůžete k některým projektům promlouvat, jak byste si přál?
Skutečnost předčila naše očekávání, protože jsme původně předpokládali, že v KAM bude pracovat maximálně dvacet lidí a půjde o koncepční a poradní kancelář. V této chvíli je nás 36 a navíc máme deset praktikantů studentů. Jsme zpracovatelem územních studií a nového územního plánu. Zasedáme ve výrobních výborech, organizujeme pro město architektonické a urbanistické soutěže.

Jak jste zmínil územní plán, práce na jeho nové podobě je pro KAM jedním z hlavních úkolů. Tento dokument určuje směr, jakým se bude Brno z hlediska výstavby ubírat, proto na něj čekají také investoři. Dokdy je reálné, aby vznikl?
Podle našeho harmonogramu ho Brno bude mít v polovině roku 2022. Jak jste řekla, územní plán je pro rozvoj města klíčový a velice si vážíme toho, že nám město důvěřuje a můžeme tvořit jeho novou podobu. Ze čtyř největších měst v Česku si pouze Brno tento dokument nezpracovávalo samo. Současně si uvědomujeme, že nás čeká složitý proces. Až se začne návrh nového územního plánu veřejně projednávat, začne to jiskřit. Dohodnout se na tomto dokumentu ve velkém městě, jakým je Brno, nebude snadné.

Michal Sedláček

  • vystudoval Fakultu architektury na VUT v Brně a Školu architektury na AVU v Praze.
  • Po studiích odešel do zahraničí, působil v New Yorku, Moskvě, Los Angeles. Pracoval mimo jiné v ateliéru známého architekta Franka Gehryho. V roce 2007 založil v Los Angeles pobočku architektonické firmy Aedas.
  • Na jaře 2016 zvítězil ve výběrovém řízení na ředitele Kanceláře architekta města Brna, což je hlavní koncepční pracoviště Brna v oblasti architektury, urbanismu a tvorby města.

Současně se také pracuje na budoucí podobě výstaviště. Město chce areál částečně otevřít veřejnosti. Existuje už nějaká konkrétnější představa?
Když se výstaviště postavilo, nacházelo se na okraji města, ale teď je v širším centru. Areál obklopuje plot, je neprostupný, uzavřený. Loni proběhla mezinárodní urbanistická soutěž. Její výsledky se promítnou do územní studie, kterou naše kancelář v současnosti zpracovává. Posledním krokem bude změna územního plánu. Velice důležité bude ovšem sladit cíle vedení brněnských veletrhů a města.

A lze to sladit? Společnost Veletrhy Brno otevření výstaviště nakloněna příliš není.
Věřím, že je to možné. Cílem naší kanceláře je najít řešení, které bude nejlepší pro město. Je naším zájmem, aby se výstaviště rozvíjelo, aby Brno zůstalo městem veletrhů a současně aby byl areál přístupnější, otevřenější. Nová multifunkční hala přitáhne do areálu dvakrát třikrát týdně několik tisíc lidí. Cestou na zápas si budou moci přímo v areálu zajít na večeři nebo na kávu. Tím chci říct, že nestačí jen část areálu otevřít veřejnosti, musí se najít atraktivní náplň – zábava, sport, kultura, obchod, která bude fungovat.

Hodně se také v souvislosti s velkými vedry řeší, že v brněnských ulicích je potřeba vysazovat více zeleně. Dovedete si představit, jak to vyřešit? Přece nemůžeme zbořit dům v centru a místo něho vytvořit park.
Kolegové z oddělení veřejného prostoru aktuálně připravují manuál tvorby veřejných prostranství, který se mimo jiné věnuje právě řešení pro umísťování zeleně a hospodaření s vodou. Tyto postupy chceme zavádět do praxe. Stále máme spoustu ulic, náměstí a parků z 80. let, které neprošly modernizací.

Lze dělat úpravy i na už opravených náměstích?
V historickém centru výsadbu nových stromů někdy omezuje památková ochrana, protože původně na náměstích stromy nebyly. Zároveň stromy nejde vysadit všude z dalších důvodů, což nyní řešíme na Dominikánském náměstí. Aby mohl velký strom růst, potřebuje dostatečný prostor pro kořeny. Vzhledem k inženýrským sítím, archeologickým nálezům a veřejnému osvětlení často mnoho místa pro stromy nezbývá. Situace se ovšem v posledních letech změnila, město vynakládá maximální úsilí, aby se v ulicích a na náměstích nové stromy vysazovaly.

Změna v budoucnu nastane i kolem řeky Svratky, kde se plánuje oživení nábřeží, aby bylo dostupné lidem. Na Poříčí má být třeba kolonáda s kavárnou. Jak jste s tímto projektem daleko?
Město pracuje na první etapě, která se týká území od Riviéry až k železničnímu mostu pod DRFG arénou. Připravují se podklady pro územní rozhodnutí. První etapa bude hotová do konce roku 2022. Ze Svratky se opět stane řeka, která bude mít vztah k městu.

Jde budoucí podoba nábřeží přirovnat k podobnému místu v některém z evropských měst, aby si každý mohl představit, jak okolí Svratky bude vypadat?
Třeba v Praze Vltavu nelemuje betonové koryto, je možné se k ní dostat. Nicméně v Brně bude nábřeží Svratky ještě více přístupné, bude mít promenády, cyklostezky a přírodní charakter – stromy, keře, zeleň.

Slušela by Brnu nějaká extravagantnější stavba nebo další mrakodrap?
Určitě nějaká zajímavá budova od vynikajícího zahraničního architekta nebo další výšková budova v blízkosti AZ Tower. Zase by bylo o Brnu hodně slyšet. Vzpomeňte si, jaký zájem vyvolala právě AZ Tower, jak se o ní psalo, a zatím ji žádná jiná budova výškou v České republice nepřekonala.