Zaměstnance hledá těžko i samotný úřad práce. Nástupní plat je 15 tisíc

  19:40
Od začátku prázdnin má krajská pobočka Úřadu práce ČR v Ostravě nového ředitele. Tím se stal Petr Prokop, někdejší absolvent Vysoké školy báňské, který do Ostravy přišel z havířovské pobočky úřadu práce. Ve funkci nahradil dlouholetou ředitelku Yvonu Jungovou.

Petr Prokop vede krajskou pobočku úřadu práce v Ostravě od července. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Jak jste se dostal na úřad práce?
Na úřad práce jsem nastoupil v roce 2008 jako vedoucí pobočky v Havířově.

Nastoupil jste rovnou jako vedoucí pobočky? Rychlý nástup. Co jste dělal předtím?
Předtím jsem dělal technického náměstka v havířovské nemocnici, vedoucího odboru magistrátu a podobně.

Proč právě úřad práce?
Chtěl jsem změnu.

Je práce na úřadu práce více úředničina, nebo spíš s lidmi?
Je to administrativa i práce s lidmi. Ale čím vyšší pozice, tím je širší záběr. Já jsem dělal jak vedoucího, tak referenta čili jsem se seznámil i s tou prací s lidmi.

Jaké to je dělat referenta úřadu práce v Havířově?
To město je specifické. I náš kraj je specifický, i okres Karviná. A havířovská pobočka zabírá zhruba třetinu karvinského okresu.

Proč je právě na Karvinsku tak velká nezaměstnanost?
43 procent lidí bez práce tam má nějaké zdravotní omezení. 17 procent klientů se stará o děti do patnácti let. To vše jsou omezení, kvůli kterým se práce hůře hledá.

Co je tedy největší problém na Karvinsku?
Z těch čísel to jasně vyplývá, jde o zdravotní stav uchazečů. Ale není to jen zdraví. Z 54 tisíc nezaměstnaných v kraji je jedna třetina lidí se základním vzděláním, to už jste předurčen dělat například nějaké pomocné dělnické či jiné práce.

Lidi hledáte i na úřadech práce? Jaký máte nástupní plat?
Není to pro ty, kdo přijdou, nic jednoduchého. Nástupní platy u nás jsou okolo 14– 15 tisíc korun hrubého.

A předpokládám, že jde o středoškoláky.
Většina jsou středoškoláci, někteří vysokoškoláci. Například pro mladého muže, který je třeba živitel rodiny, to není nic jednoduchého. K tomu totiž každý musí po nástupu vykonat obecnou zkoušku, odbornou úřednickou zkoušku, zkušební doba je půl roku, to nemá žádné osobní ohodnocení. Takže skloubit práci s rodinou, seznámit se s klienty a podobně je hodně náročné, ne všichni to zvládnou.

Omezuje vás nějak výše vašich platů? Máte třeba podstav, protože nemůžete lidi zaplatit?
Podstavem bych to nenazýval, ale máme dlouhodobě neobsazeno docela vysoké procento míst.

Kolik byste mohli tady v kraji okamžitě přijmout nových lidí?
To vám z hlavy neřeknu, ale jde o desítky lidí v kraji.

Jak se vlastně určuje, kde bude na jednotlivých pobočkách pracovat kolik lidí? Je jich stejně v Karviné s desetiprocentní nezaměstnaností a v Novém Jičíně, kde je bez práce 3,5 procenta lidí?
Já se už v Havířově vždy snažil, aby počet lidí na pobočkách vždy odpovídal počtu klientů. Ne vždy jsem ale byl na poradách, kde jsem to prosazoval, úspěšný. Navíc je i rozdíl mezi malým a velkým kontaktním pracovištěm. Tam, kde je málo lidí, se daleko více projeví třeba to, když někdo onemocní.

Existují tabulky, podle kterých musíte počet zaměstnanců jednotlivých pracovišť určovat?
Ty počty jsou dané v rámci republiky, jak si to uděláme v rámci kraje, je na nás.

Ptám se na to proto, že máme mnoho ohlasů od lidí, kteří říkají, že na ně úředníci úřadu práce nemají čas.
Myslím, že až tak nejsou zohledněny požadavky v jednotlivých krajích, třeba rozdíly mezi krajem s nezaměstnaností okolo tří procent a Moravskoslezským krajem, kde je nezaměstnanost výrazně vyšší. Ale chystají se opatření ke zlepšení.

A můžete vy s tím něco udělat ze svého postu ředitele?
Mohu rozhodnout v rámci kraje, kam můžeme přesunout zaměstnance na místa, kde jsou potřebnější. Během měsíce budeme mít zpracovanou analýzu, kolik lidí kde potřebujeme.

Takže pak nastanou „škatulata, hýbejte se“?
Nemůžeme najednou začít stěhovat lidi, říct někomu z Frýdku-Místku: „Zítra nastupuješ v Třinci.“ Takže to proběhne spíše v rámci odchodů do důchodu a podobně. Provedeme optimalizaci.

To je strašné slovo.
Ale přesné. Cílem bude, aby na každého zaměstnance vycházel zhruba stejný počet klientů. To pomůže všem.

Jak velký počet dlouhodobě nezaměstnaných tady je?
U lidí nad 50 let jde zhruba o 38 procent nezaměstnaných, to je docela vysoké číslo. Nad 12 měsíců v evidenci je 47 procent a nad dva roky 35 procent.

Takže téměř polovina nezaměstnaných je déle než rok bez práce.
Ano. To je velký problém. A neexistuje univerzální řešení, s každým se musí pracovat individuálně.

Před časem padla povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadům práce volná místa. O kolik se zhoršila vaše pozice?
Ta povinnost padla. A tak si zprostředkovatelky pomáhají samy, kromě naší databáze hledají třeba na webech pracovních agentur, čerpají i z jiných zdrojů. Ale i to je o čase. Jestli má někdo na starost 200, nebo 600 klientů, to je rozdíl.

Jak dlouho může člověk úspěšně proplouvat systémem?
Teoreticky, když je šikovný, hodně dlouho. S lidmi, u kterých máme podezření, že se jim pracovat nechce nebo pracují načerno, pracujeme více. Častěji je zveme na pohovory, chystáme pro ně motivační programy a podobně. Pak ale stačí, že si takový člověk přinese potvrzení od lékaře, že třeba v daný den nemohl přijít, a začínáme odznovu.