Jak je to dlouho, co se vlci začali do Krušných hor vracet?
Je tomu již několik let. Jejich výskyt se zde potvrdil v roce 2016 a od té doby tu začali být intenzivně monitorováni. A žijí tu doposud.

Dříve zde vlci nežili?
Poslední výskyt na území České republiky byl zhruba před 150 lety, od té doby se u nás vlci začali objevovat až v devadesátých letech v Beskydech, jednalo se však o sporadický výskyt. První oficiální vlčí smečka se objevila v roce 2014 v Ralsku a pak se vlci rozšířili i do dalších míst, včetně Krušných hor. Česko je takovou genetickou křižovatkou, kde se potkávají různé evropské vlčí populace.

Kolik jich tu je?
Nikdy nedokážeme říci přesné číslo, ale odhadujeme, že by se po Krušných horách mohlo pohybovat kolem osmi vlků, kteří však nejsou členy jedné smečky.

Odkud přesně přišli krušnohorští vlci?
Výsledky DNA odhalily, že vlčí populace, které se pohybují v severních Čechách, potažmo v Krušných horách, pochází z německé Lužice. Právě proto se i vlčí smečky vyskytují převážně v pohraničí. Pomalu se ale šíří i do vnitrozemí. Krušné hory zároveň vlkům poskytují ideální podmínky pro žití – rozsáhlé lesy s vysokou potravní nabídkou.

Mohou vlci napáchat lidem škodu? Likvidují lesní zvěř?
Vlci nerozlišují hospodářská a lesní zvířata, loví to, čeho je na daném území nejvíce a co je zároveň nejsnadnější kořist. Rozhodně bych ale nehovořila o likvidaci lesní zvěře, spíše o regulaci. K útokům na hospodářská zvířata může skutečně dojít, dají se ale eliminovat kvalitní formou zabezpečení stád.

Reguluje se nějak výskyt vlků nebo se tomu nechává volný průběh?
Na vlcích je úžasné, že se umí regulovat sami. Pokud by hrozilo, že si v daném místě vyloví všechnu potravu, tak se raději přestanou rozmnožovat nebo se smečka rozdělí. Je tedy mýtus, že se vlci ve volné přírodě mohou přemnožit. Jejich počet bude reagovat na početnost lovené zvěře. Návrat vlků vzbudil velké nepochopení, a to nejen u chovatelů hospodářských zvířat. Jako reakce na tuto situaci vznikly naše vlčí hlídky, které mají získávat a předávat informace o velkých šelmách na našem území.

Může se člověk na obyčejném výletu s vlkem na horách setkat? Jak na takové setkání správně reagovat?
Lidé se vlků bát nemusí, pravděpodobně se s nimi nikdy nesetkají. Pokud ano, vlk se zachová stejně jako jakékoliv jiné lesní zvíře – krátce se na člověka podívá a záhy zmizí. Setkání s vlkem je velká vzácnost. Za dobu, kdy je intenzivně monitoruji v Krušných horách, což je zhruba 2,5 roku, jsem se s nimi naživo nesetkala. A to vím, kde se pohybují, a při své práci se dostávám přímo do jejich území. Za několik desetiletí nebyl v Evropě znám jediný případ útoku vlka na člověka ve volné přírodě. Takže nejlepší reakcí je asi užít si ten okamžik, protože jste zažili něco, co se většině lidí nepoštěstí. Pokud vám vlčí přítomnost nebude příjemná, je rozumné si povídat, zpívat či tleskat, aby o vás zvířata věděla. To platí ale u všech zvířat, která jsou v lese doma.

Jak vůbec takové šelmy při své práci stopujete?
Stopování, tedy monitoring šelem, probíhá tak, že jsem v terénu a snažím se nalézt jejich pobytové znaky, a tím prokázat výskyt. Vystopovat živého vlka není vůbec snadné, umí být v lese opravdu neviditelný. V podstatě na to žádný recept není. Naším cílem není vystopovat přímo vlka. Pokud narazíme na čerstvé stopy, chodíme zásadně proti směru stop, abychom vlka, či jinou šelmu neplašili. Našim hlavním úkolem je nalezení pobytových znaků, ze kterých získáme více informací než ze samotného živého pozorování. Chodí nám i velmi zajímavé zprávy o pozorování nebo nalezení stop od veřejnosti a na tato místa se také vydáváme.

Pokud tedy bude mít někdo pocit, že našel stopy vlčí přítomnosti…
Pokud veřejnost nalezne nějaké zajímavé stopy či jiné pobytové znaky a chce se o ně s námi podělit, je dobré, když je nafotí s přiloženým měřítkem a uloží si co nejpřesnější souřadnice nálezu, to nám velmi pomůže. Informace nám mohou lidé zasílat na stopy@selmy.cz.

Jaké další šelmy se mohou v Krušných horách vyskytnout?
Pokud se budeme bavit o velkých šelmách, tak v minulém roce byl v Krušných horách potvrzen i výskyt rysa. Jinak se tu pohybují běžně malé šelmy jako lišky, kuny či jezevci.

V Beskydech byl nedávno spatřen i medvěd…
Medvěd hnědý se několik desetiletí pohybuje po Beskydech, Javorníkách, Bílých Karpatech, kam chodí ze sousedního Slovenska. V Krušných horách není.

Může být vaše práce v terénu někdy i nebezpečná?
Svou práci za nebezpečnou nepovažuji, i když jistá rizika si uvědomuji, přece jen se někdy pohybuji sama v náročných terénech, rozhodně však nevidím nebezpečí v přírodě. Podle mého názoru největší nebezpečí, se kterým se každý člověk může v lese setkat, je během lovecké sezony.

Fotopast zachytila v Krušných horách vlka: