„Myslím si, že bezdoplatkové zóny jsou skvělá věc. Osvědčily se,“ tvrdí současná starostka města Renata Oulehlová (ANO).

Kritici od počátku tvrdili, že vyhlášení bezdoplatkových zón ohrozí například i seniory či matky samoživitelky. Potvrdilo se to?
Naše zkušenosti takové nejsou. Samozřejmě jsme se toho také původně obávali. Proto když jsme zaváděli opatření obecné povahy, tak jsme měli ve fondu finanční prostředky s tím, že bychom řešili každý takový problém jednotlivě. Co se týká seniorů, problém vůbec nebyl. Máme pro ně nízkonákladové byty, kde se platí 33 korun za metr čtvereční. Takových bytů máme 330. Byli jsme si jistí, že lidem dokážeme pomoct. Ani jednou se nám ale nestalo, že by pomoc potřebovali. Protože v momentě, kdy zónu vyhlásíte, netýká se to lidí, kteří tam už bydlí.

Kolik nízkonákladových bytů pro seniory je v bezdoplatkových zónách?
Ani jeden. Zóny jsme vybírali zodpovědně ve spolupráci se státní a městskou policií či odborem sociálních věcí. Osobně nejsem příznivcem plošných bezdoplatkových zón. Těžko budu říkat, že ve vilové čtvrti jsou nějaké sociálně patologické jevy, které ohrožují například děti.

Jaká byla situace v Sokolově před vyhlášením zón?
Sokolov byl touto problematikou velice postižený. Měli jsme tady takové „výtečníky“, kteří měli více než sto bytů. A do nich se stěhovali lidé z celé republiky i navrátilci z Anglie. Byl velký problém v tom, že tito lidé migrovali po městě, a nebyla tak možnost žádné sociální práce. Bezdoplatkové zóny toto vyřešily. Lidé nemigrují a nepřichází sem další. Vždy v Sokolově byli někteří problémoví lidé. My jsme se ale naučili s nimi žít i pracovat. Sokolov byl v tomto vždy příkladem.

Ještě se vrátím k fondu, který jste zmiňovala. Senioři jej nevyužili, co třeba matky s dětmi?
Ani ty ne.

Jaký byl osud peněz na tomto fondu?
Vzhledem k tomu, že nikdo neprojevil zájem o jeho využití, zrušili jsme ho.

Uvažovali jste, že byste bezdoplatkové zóny rozšířili?
Čas od času se na nás obracejí občané města s otázkou, proč toto opatření neuděláme celoplošně jako třeba Kladno či Ústí nad Labem. Ale určitě víte, že nedávno středočeský krajský úřad rozhodl o tom, že řešení v Kladně je špatné. To si myslím i já. Smyslem tohoto zákonného opatření nebylo izolovat takovým způsobem města. A vlastně to ani není potřeba.

Dalším argumentem odpůrců bezdoplatkových zón je tvrzení, že města, která je vyhlásila, jen přesouvají problémy jinam. Co si o tom myslíte?
Ráda bych zdůraznila, že všechna města, která jsou obchodem s chudobou postižená, problém nikam nepřesouvají. Ti lidé k nám taky odněkud přišli, nevíme odkud. Nemají žádnou vazbu na město a přišli sem jenom proto, že někdo, kdo bohatne na jejich chudobě, si nakoupil byty. Tvrzení, že přesouváme problémy jinam, se nás dotýká. K nám byl ten problém také importován a my se jenom snažíme nějak zachovat standard života našich občanů.

Máte signály z okolních měst, kde bezdoplatkové zóny nejsou, že by se lidé stahovali tam?
Ne. Lidé, kteří přišli, už tu většinou zůstali. Ani obchodník s chudobou ale nenechá v bytě někoho, kdo dělá problémy. Takový jde dál. Ale nejsou to Sokolováci. Jak říkám, jsou to lidé bez vazby na naše město.

Ústavní soud má nyní na stole podnět od dvacítky senátorů, kteří požadují zákaz vyhlašování zón. Jak se na tuto aktivitu díváte?
Osobně si myslím, že bezdoplatkové zóny jsou skvělá věc. Osvědčily se. A pokud je Ústavní soud zruší, vrátíme se do situace, ve které jsme byli před dvěma lety.

Pomoct by vám v tomto ohledu mohla vláda. Vyvíjíte na ni nějaký tlak?
Jsme v kontaktu se starosty z Ústeckého kraje. Naše společná iniciativa směrem k vládě a panu premiérovi je velká. Máme informace o tom, že vláda se problematikou bezdoplatkových zón začala zabývat a že by obchod s chudobou neměl být do budoucna tak jednoduchý.