Rektor hradecké univerzity by rád pokračoval. Chce bránit malé školy

  7:10
Profesor toxikologie Kamil Kuča má před sebou ještě rok coby rektor Univerzity Hradec Králové. Už nyní potvrdil, že bude znovu kandidovat, byť čelí vážné nemoci. Chce posílit spolupráci se zahraničními univerzitami a opravovat zastaralé budovy. Stát podle něj regionální univerzity stále přehlíží.

Rektor Univerzity Hradec Králové Kamil Kuča | foto: Martin Veselý, MAFRA

Rektorem hradecké univerzity se Kamil Kuča stal v osmatřiceti letech. Teď má za sebou tři roky ve funkci. V rozhovoru pro MF DNES exkluzivně prozradil, že se rozhodl funkci obhajovat.

„Měl jsem teď čas o tom dlouho přemýšlet a jsem rozhodnutý pokračovat a do kandidatury znovu jít,“ říká rektor Kuča ve své kanceláři v budově rektorátu v Rokitanského ulici u Velkého náměstí.

Přes prázdniny byl s dětmi na dovolené v Maďarsku i na chalupě. Chystal se také na výlety po kraji, do zoo či Babiččina údolí. Dál už ho ale čekají přípravy na nový školní rok. Prázdninové volno využil i k bilancování.

Jak byste ty tři roky zhodnotil?
Když jsem se stal rektorem, chtěl jsem hlavně školu rozvíjet, ale nejdříve jsem se spíš stal takovým psem obranářem.

Co jste bránil?
Postavení školy. Regionální univerzity jsou bohužel často státem přehlíženy. Nemáme to lehké ani ve vlastním městě. Máme sice čtyři vlastní fakulty, ale jsou tu další dvě fakulty Univerzity Karlovy, je tu Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, vědecky velice silná fakultní nemocnice. I když se všemi spolupracujeme, stále je to konkurence.

Dalším problémem je, že jsme příliš humanitně zaměřená škola. Osmdesát procent našich studijních směrů je humanitních nebo společenskovědních. Naší pomyslnou konkurencí tedy nejsou jen veřejné vysoké školy, ale také soukromé. Je jich hodně a jsou především humanitně zaměřené, protože nikdo si neotevře techniku, přírodovědu nebo medicínu, jejichž provoz by byl příliš drahý.

Fotogalerie

Budete znovu kandidovat?
Ptá se mě na to teď řada lidí. Celý rok 2019 a zejména poslední dva měsíce jsem o tom dost přemýšlel a rozhodl jsem se, že ano. Je před námi mnoho úkolů, které bych chtěl ještě dotáhnout. Kdybyste se mě zeptal po dvou letech ve funkci, tak bych vám řekl, že stoprocentně ne, bylo to pro mě fyzicky i psychicky velmi náročné. Ale po zhruba dvou a půl letech teprve začaly být vidět první pozitivní výsledky naší práce a to mě dost motivovalo.

Říkáte fyzicky a psychicky náročné. Mohl byste to trochu rozvést?
Nevím, jestli si vybavíte, jak jsem vypadal před třemi lety, ale fakt je, že rektorování mi přidalo přes 20 kilogramů váhy. Je to spousta stresu, málo času na rodinu, navíc mám Bechtěrevovu chorobu, což je další faktor, který vše ovlivňuje.

Onemocněním jste se nikdy netajil. Jak se teď po těch třech letech v manažerské pozici cítíte?
Hodně mi pomáhá biologická léčba, kterou nyní podstupuji. Pomáhá mi i ozdravné období během prázdnin.

V rozhovoru před třemi lety jste mi řekl, že pracujete až 16 hodin denně, protože kvůli nemoci nemůžete spát. Stále to platí?
Ono to ani jinak nejde. Kromě toho, že jsem rektor a že mám malé děti, stále dělám i vědu. Nemohu přestat, protože k vědě se chci jednou vrátit. Sám teď řeším několik projektů. Je to trochu paradoxní, ale možná právě díky Bechtěrevovi jsem se stal relativně úspěšným vědcem, záhy profesorem a rektorem. Byla období, kdy jsem spával jen tři hodiny denně, víc to nešlo. Zbytek noci jsem se mohl věnovat vědě.

Také jsem měl trochu štěstí, že jsem se na hradecké fakultě vojenského zdravotnictví věnoval bojovým chemickým látkám, a to v době, kdy byl tento obor kvůli četným teroristickým útokům ve světě v kurzu. Měli jsme výsledky, o které byl zájem, hodně jsme publikovali. Díky tomu jsme spolu s dalšími mladými kolegy na fakultě mohli rychle růst, jezdit po světě, přednášet, psát.

Je něco, co vás omezuje nebo vám chybí?
Chybí mi pravidelný aktivní pohyb, který se mi dlouhodobě nedaří do časového harmonogramu dostat.

Jste rád, že město schválilo přejmenování prostoru v kampusu Na Soutoku na náměstí Václava Havla?
Určitě ano, je to pocta prvnímu prezidentovi republiky. Jsem rád, že se to nakonec povedlo dotáhnout do konce.

Univerzita se za vaší éry často vyjadřuje k různým společenským otázkám. Pravidelně na Den Tibetu vyvěšujete tibetskou vlajku. Nejste kvůli tomu terčem kritiky?
Vyjadřovat se ke společenským otázkám je jedna z důležitých rolí univerzity. Měla by ovlivňovat dění, nastavovat společnosti zrcadlo, radit a kultivovat veřejnou diskusi. Pokud jde o Tibet, myslím si, že univerzita by měla ctít lidská práva, a jsem rád, že jsme si tibetskou vlajku koupili. Na druhou stranu nám to nebrání v tom, abychom s Čínou a čínskými univerzitami na poli vědy a výuky spolupracovali. Zrovna jsme tu měli studenty z Číny na letních školách. Do vědy politika nepatří.

Spolu s rektory jste odmítl pozvání na několik akcí organizovaných prezidentem Milošem Zemanem. Proč?
Hlavním důvodem je kolegialita s rektory, kteří pozváni nebyli. Prezident mě jmenoval rektorem, neměl jsem problém se s ním sejít, podat mu ruku. Pokud bude chtít někdy na univerzitu přijet, rádi ho přivítáme, zařídíme diskusi se studenty. Univerzita by měla být otevřena diskusím. Jediná doba, kdy sem nezveme politiky, jsou tři měsíce před volbami. Spor mezi rektory a Milošem Zemanem vznikl iracionálně, od té doby trvá a myslím, že je to zbytečné.

Už je září. Jaký bude nový školní rok?
Především chceme posílit studijní programy sdílené s vysokými školami z celého světa. Získali jsme na to projekt. Je mým přáním, aby každá fakulta naší univerzity měla alespoň jeden studijní program se spřátelenou světovou univerzitou. V plánu je navázat spolupráci s univerzitami v Brazílii, Koreji, Tchai-wanu, Rusku, Číně či Slovensku.

Co to bude znamenat pro studenty?
Když do takového programu vstoupí, bude mít titul jak z naší, tak z té zahraniční. Na trh práce bude odcházet s tituly ze dvou univerzit, což je velká výhoda při přijímacích pracovních pohovorech. Navíc získá zkušenosti, neboť bude muset na zahraniční univerzitě v daném studijním programu nějakou dobu pobýt.

Co dalšího máte letos nebo příští rok v plánu?
Plánujeme zavést řadu benefitů pro zaměstnance a chtěl bych, aby škola byla více provázaná s firmami. Také bych chtěl posílit úroveň celoživotního vzdělávání, což je kromě vědy a výuky třetí role univerzity. Své know-how chceme předávat dál, chceme nabízet různé odborné kursy a workshopy, což by mohl být pro naše zaměstnance i další způsob, jak si přivydělat. Mohou to být kursy pro soukromé firmy i neziskovky. Dalším mým velkým cílem je přitáhnout do Hradce větší množství zahraničních studentů. V tom máme velkou výhodu, protože Hradec patří mezi nejhezčí a nejbezpečnější města v republice. Já sám nejsem Hradečák, ale když jsem sem přišel, byl jsem unešený.

Nová budova přírodovědecké fakulty je hotová. Jaké další investiční akce vás teď čekají?
Především budeme opravovat budovy pedagogické a filozofické fakulty v centru města na náměstí Svobody. Bude to stát více než 400 milionů, půjde o celkové opravy prostor uvnitř budov. Zvenku budovy po rekonstrukci vypadají moc pěkně, ale vevnitř je to ve stavu, že by tam asi nikdo z nás nechtěl studovat. Když se nám povede včas sehnat peníze a vše zorganizovat, stěhování i samotná rekonstrukce by mohly začít v příštím roce. Další peníze půjdou na už započaté opravy vysokoškolských kolejí.

Hradecká univerzita nedávno zabodovala v mezinárodní anketě, která v různých oblastech porovnávala úroveň vysokých škol pohledem studentů. Co je podle vás největší silou a naopak slabinou vaší školy?
Největší síla i slabina zároveň je, že jsme malá škola. Díky tomu, že jsme malí, můžeme se víc věnovat každému studentovi. Je tu často až taková rodinná atmosféra. Na druhou stranu v mnoha ohledech nemůžete v plné šíři konkurovat školám ve velkých městech s obrovským množstvím studentů, akademiků a prostředků. Když jste malá škola, nezbývá vám nic jiného než se výrazně specializovat.

Jste vystudovaný toxilolog. Jak pokračuje dlouholetý výzkum a vývoj insekticidů proti komárům, kteří přenášejí malárii?
Hlavním řešitelem je můj kolega profesor Kamil Musílek z přírodovědecké fakulty. Projekt jsme získali v době, kdy jsme oba společně pracovali ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Kolegové našli zajímavé molekuly, které by měly mít schopnost komáry šířící nemoci eliminovat. Jsme ve fázi testování, finální výsledky by měly být na konci roku.