Cesta do hlubin unikátní Komorní hůrky se brzy otevře, věří geofyzik

  11:42
Karlovarský kraj získává další turistickou zajímavost. Odborníci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd pod vedením Milana Brože pracují u Františkových Lázní na plánu zpřístupnit soustavu historických štol vedoucích do nitra jedné z nejmladších sopek ve střední Evropě. Teď se ale práce urychlí.

Milan Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR se studenty přírodovědecké fakulty u vstupu do štoly na Komorní hůrce. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Podzemí světově proslulé Komorní hůrky by se díky přeshraničnímu projektu Cesta do hlubin Země mohlo otevřít turistům do dvou let.

Vzpomenete si, jak to všechno začalo?
Původně to byl nápad lidí z geofyzikálního ústavu. Na jeho základě vznikl regionální projekt mezi Akademií věd a Karlovarským krajem. Cílem bylo, aby akademie připravila projektovou dokumentaci a udělala průzkum chodeb. Zatím se nám poměrně daří. Už vloni jsme se dostali desetimetrovou štolou do hloubky nějakých pěti metrů. A otevřeli jsme i další úsek. V tomto roce chceme ty úseky spojit, takže bychom vytvořili chodbu, která by se měla přiblížit k té originální síti podzemních cest.

Bylo náročné plán uskutečnit?
Bylo. Hlavně finančně. Přípravný projekt jsme mohli zahájit díky grantu, který financuje Akademie věd a do něhož přispívá město Františkovy Lázně. Díky úspěchu projektu Cesta do nitra Země budeme moci významně zrychlit. Zatímco až dosud jsme se pohybovali na částce mezi 300 a 400 tisíci ročně, nyní se v rámci projektu počítá s částkou až dva miliony korun.

Komorní hůrka

  • Komorní hůrka, která se v okolním terénu podobá jen mírné vyvýšenině, leží v Chebské pánvi. Tyčí se do výšky 503 metrů nad mořem a naposledy činná byla zřejmě na konci třetihor.
  • Úplně první vědecký výzkum Komorní hůrky inicioval básník, vědec a mineralog J. W. Goethe. Ten se přímo na vrcholku vyvýšeniny sešel v roce 1822 s hrabětem Kašparem Šternberkem. Tehdy mu navrhl, aby financoval proražení chodby do nitra hory. Cílem bylo rozřešit spor, zda je hůrka sopečného původu, nebo vznikla usazováním minerálů ve vodním prostředí. Při hloubení jedné z postranních štol horníci narazili na sopečný kráter, vyplněný ztuhlou lávou. Podařilo se tak dokázat, že Komorní hůrka kdysi skutečně bývala aktivní sopkou.
  • U ústí této chodby na jižním úpatí hůrky dal v roce 1837 Kašpar ze Šternberka, spoluzakladatel Národního muzea v Praze, zřídit empírový žulový portál s nápisem a letopočtem. Goethe, který byl od začátku zastáncem sopečného původu vyvýšeniny, se však potvrzení svých domněnek nedožil. Zemřel v březnu 1832 ve Výmaru.

Podaří se proniknout do historických chodeb už letos?
Jelikož jsme si už před samotným začátkem hloubení udělali geofyzikální průzkum, můžeme si být takřka jisti, že jdeme ve správném směru, pohybujeme se v místech, kde ty štoly jsou, a tedy bychom na nějaký začátek měli narazit. Ale není to jednoduché. Ona ta cesta, kterou razili tehdejší horníci, nebyla přímá. Tehdy se vyhýbali čedičovým proudům, kopali dost složitě. My máme výhodu, že ty vulkanické proudy, které vznikly při výlevu, máme zmapované magneticky i fyzikálně. Už o tom víme víc než před těmi 180 lety.

Co jste už objevili?
Kdyby byl s námi hrabě Šternberk dnes, tak už bychom dál kopat nemuseli. Že se jedná o sopku, je jasné nade vší pochybnost. My jsme ale především ověřovali staré informace. Pátrali jsme, zda historické nákresy z těch dob, které se zachovaly díky tomu, že byly zaznamenány do publikací, jsou platné. Už například víme, že Komorní hůrka byla sopka strombolského typu. To znamená, že se nevyznačovala nějakými mohutnými výbuchy, ale spíše šlo o výrony čedičové lávy. Chceme navázat na objevy našich předchůdců a připravit podzemí tak, aby bylo atraktivní i po stránce turistické. Proto se chceme dostat do historických štol.

Máte na hloubení tunelu také vědecký zájem?
Samozřejmě. Chceme získat vzorky z hlubiny sopky, abychom mohli zpřesnit datování jejího stáří. Ono se dnes vlastně neví, jak je Komorní hůrka vlastně stará. Odhad je něco mezi 200 tisíci až milionem let. Jakmile budeme mít vzorky k dispozici, odešleme je geologické službě a ta provede moderní chemickou analýzu a následně zpřesní datování stáří sopky. To nám pomůže zmapovat vulkanickou činnost a lépe porozumět zemětřesným rojům, které se na západě Čech objevují.

Máte představu, jak by mohly historické štoly vypadat?
Jak budou vypadat, nevíme. Pravděpodobně budou už zřícené, ale snad tam zůstala nějaká výztuž, nějaké stopy. Předpokládáme, že něco takového, nějaké další artefakty zde určitě najdeme. Například víme, že když šli tehdejší horníci více než sedmnáct metrů do hloubky, tak že se tam objevila spodní voda. S tím si tehdy neuměli poradit, čerpadla nebyla na takové úrovni, aby se ten problém vyřešil, tak museli ustoupit výš. Ale osobně si myslím, že v tomto terénu a v uvedené hloubce by neměly být velké tlaky, které by to důlní dílo poničily. Pokud ti staří horníci hloubili v té škváře a strusce, tak by se jejich dílo podle mého názoru mohlo alespoň místy zachovat.

V poslední době se zpřístupnila řada dolů...
V Čechách i v Německu se takových historických důlních děl otevírá poměrně dost. I my tady na Komorní hůrce máme předpoklady k tomu, aby se otevření zdárně povedlo. Vedle průzkumů k tomu máme veškerá požehnání úřadů, pracujeme v součinnosti s Báňským úřadem v Sokolově, máme zde báňský dozor. Je to zkrátka regulérní důlní dílo a tak k němu i přistupujeme.

Kam až bude možné v historických chodbách dojít?
Celý komplex historických štol má asi 300 metrů. To ale celé neotevřeme. Já myslím, že reálné je, když zpřístupníme nějakých 30 metrů. To bude, myslím, na seznámení s lokalitou docela stačit. Návštěvníci budou muset vstupovat dovnitř s průvodcem a s ochrannými pomůckami, například s přilbou. Rozhodně to ale bude zajímavé, a to i pro zahraniční návštěvníky, protože je to taková rarita, na kterou jen tak někde nenarazíte. Navíc je v tom zapojený i Goethe, který byl jeden z iniciátorů původního projektu. Nejvíc nám v tom pomáhá město Františkovy Lázně, fandí nám i kraj, i když ten se do podpory zatím finančně příliš nezapojil. Teď však díky přeshraničnímu projektu Cesta do nitra Země budeme moci postupovat mnohem rychleji a zapojit i specializovanou firmu. Odhaduji, že pro odborníky to bude práce v řádech měsíců. Projekt už máme.

Vznikne v rámci bavorsko – českého projektu i naučná stezka?
Ta by měla spojit všechny tři oblasti, které se do projektu zapojily. Nejedná se ale o klasický asfaltový chodník. Bude to netradiční moderní stezka, která bude cílit především na mladé a moderní technologie. Začne u železnorudného dolu ve Fichtelbergu, odtud povede přes Františkovy Lázně do SOOSu, pak na Komorní hůrku a odtud lidi zavede Goethovo naučnou stezkou podél přehrady Skalka až na Chebský hrad.